Sezona ještě nezačala, ale Čech už má nabité dny. V pátek Londýn, v sobotu Praha, v neděli Čína.
Neriskuje Chelsea, že se vydala na asijské turné? Čína, Macao, Malajsie, v srpnu končíte v Moskvě...
Nemyslím, že riskujeme. Lidi, kteří turné zařizovali, vědí, že nám to neublíží. Už jsme před sezonou jeli do Los Angeles a nic se nedělo. Teď budeme cestovat po Asii. Je v tom rozdíl?
Je, teď téměř obletíte zeměkouli.
Těžko se to může hodnotit předem. Kdo zaručí, že se nepokazí třeba soustředění v Rakousku? Je to za rohem, ale nemusí to vyjít. Čína je sice daleko, ale zato je pestrá, zajímavá, propadla fotbalu. To soustředění bude mít zvláštní atmosféru, budeme makat a zároveň uvidíme zvláštní kulturu.
Je vidět, že se těšíte.
Už jen to, že uvidíme Velkou čínskou zeď, je fascinující. Za pár dní v Číně začnou olympijské hry a můžu na vlastní kůži prožít, jestli všechno, co se o Číně vypráví, je pravda.
Třeba o všudypřítomném smogu? Ten vám nenahání hrůzu?
My vůbec nebudeme v Pekingu, v centru olympiády. Snad se nás smog nedotkne.
Chelsea téměř vždy vymýšlí novoty. Ale jak bude v nové sezoně silná?
Nebude slabší! Přišli Deco a Bosingwa, taky je nový trenér. Minulou sezonu jsme hráli finále Ligy mistrů, finále Ligového poháru, do poslední chvíle jsme bojovali o anglický titul. A teď chceme víc. Vyhrát všechno, co se dá. Klub takového kalibru jiné ambice ani mít nemůže.
Změní se Chelsea pod trenérem Scolarim? Jaká je jeho vize?
Mluvil jsem s trenérem, když do klubu přišel. Po všech chce jediné: aby žili pro tým, aby se táhlo za jeden provaz, aby se každý choval profesionálně.
To jste mu mohl slíbit, ne?
Takový je zákon Chelsea. Ať hrajete, nebo ne, pořád se pracuje naplno. Teď je to umocněné tím, že přišel nový trenér, takže všichni mají stejnou šanci. Záleží na každém, jaké si vybojuje místo.
Co vy? Čtyři roky jste byl v brance jedničkou, ale teď se mluví o tom, že Chelsea koupí polského brankáře Boruce z Celtiku Glasgow.
Během každého přestupního termínu se objeví 350 hráčů, kteří by mohli do Chelsea přijít, a už dokonce podepisují smlouvu. To mě nevzrušuje. I kdyby Boruc přišel, nic se nemění. Jen na mně záleží, jestli budu hrát. Hraje ten, kdo je lepší.
Mimochodem, je to 36 dní, co Česko vypadlo z mistrovství Evropy. Vzpomínáte?
Jen když se někdo zeptá. Je to minulost, z ní se nedá žít. Mrzí mě to do dneška, ale nezměním to.
Všichni mají pořád před očima kolaps s Tureckem. Jak vám vypadává míč a turecký kapitán Nihat před koncem vyrovnává na 2:2.
Je mi to líto, ale už to nevrátím.
Viděl jste ten moment v televizi?
Nejméně desetkrát, to nešlo nevidět. Vzpomněl jsem si na Olivera Kahna, když chytal finále mistrovství světa 2002. Vyhlásili ho nejlepším brankářem turnaje a on ve finále s Brazílií zavinil gól, když mu z rukavic vyplavala jednoduchá střela. Říkal: Ze 150 takových střel jich 150 chytím. I já ze 150 podobných centrů 150 chytím. Jenže tenhle centr jsem pokazil a vrátit to nemůžu.
Vnímal jste kritiku, která se na vás valila?
Když uděláte chybu, musíte počítat s tím, že se dostanete pod palbu. Nevadí mi to. Sám jsem přiznal, že moje chyba měla velký vliv na to, že jsme jeli z mistrovství Evropy domů.
A bývalý manažer reprezentace Vlastimil Košťál řekl, že vy jste viníkem. Pak jste mu kritiku vrátil.
Já svou chybu nehájím, ale někteří lidé špatně pochopili smysl mé odpovědi. Jeho slova vyzněla tak, že si přivlastnil jen úspěchy a zřekl se zodpovědnosti ze neúspěchy. To nejde. Ve fotbale jsou všichni na jedné lodi a on nás hodil přes palubu.
Košťál jako manažer v reprezentaci skončil. Změní se tím něco? Vyčistí se atmosféra v týmu?
Kdyby byla atmosféra špinavá, na žádný turnaj se nedostaneme. Ale teď bude jiná éra. Skončil pan Košťál, je nový trenér, po šesti letech bude režim vypadat jinak, což může být výhoda.
Tolik věříte novému trenérovi Radovi?
Věřím. Z pozice trenéra Teplic má přehled o mladých hráčích v české lize. A jako bývalý asistent zná dokonale reprezentaci. Jsou to možná maličkosti, ale kolikrát s asistentem mluvíte víc než s hlavním koučem. Když máte problém, zeptáte se ho: Měl bych se na to zeptat hlavního? I když vás třeba zabrzdí, chcete znát jeho názor.
Takže vám byl bližší?
Spíš bych řekl, že má výhodu v tom, že nás zná. Ale až čas a výsledky ukážou, jestli to byla dobrá volba.
Krátce před čtvrteční volbou vám Petr Rada zavolal. Překvapilo vás to?
Docela jo. Neptal se ani hypoteticky, co by se stalo, kdyby se stal trenérem, prostě jsme si povídali. Chtěl znát názor hráčů, jestli máme chuť hrát za národní tým.
A máte?
Já určitě. Mít na sobě český dres, to je vždycky čest.
Trenér Rada oslovil i útočníka Kollera, který s reprezentační kariérou skončil. Jste pro, aby se vrátil?
No jistě. Když máte v mužstvu nejlepšího kanonýra v historii, něco to znamená. Takový hráč se těžko nahrazuje. Jako nám pomohlo, že se před třemi lety vrátil Pavel Nedvěd, bylo by dobré, kdyby se vrátil Dino. Mezi námi je vždycky vítaný.
Ale on řekl, že končí. Vy byste své slovo vzal zpátky?
To by záleželo... nikdy jsem v té pozici nebyl. A doufám, že v té pozici ještě dlouho nebudu.
Odhadnete, jak silná bude reprezentace pod trenérem Radou?
Proč by měla být slabší? Vždyť se skoro nic nezměnilo, tým, který postoupil na mistrovství Evropy i mistrovství světa, zůstává prakticky pohromadě. Budeme pořád silní.
