Hned u dveří se chechtala parta z Realu Madrid, čili milionáři Di Stéfano, Gento a Puskás, vedle nich světoběžník Kubala z Barcelony. Masopust, Pluskal a Popluhár, skromní vyslanci z Československa, se drželi stranou, zato sovětský brankářský mág Jašin se hned dovolil, jestli si může zapálit cigárko: „Potřebuju se rozdýchat, je to můj rituál.“
Ne, nebyl to obyčejný den. Nemohl být, protože se loučil sir Stanley Matthews. Psal se 28. duben 1965 a fotbalový rytíř, stále svěží a v bezvadné formě, měl padesát.
Uprostřed kabiny se Matthews nechal podle zvyku namasírovat, oblékl pruhovaný dres se sedmičkou na zádech, udělal pár rychlých dřepů a vyběhl na pravé křídlo vstříc poslednímu utkání. Hrál za milované Stoke City proti Výběru světa. Co na tom, že jeho tým prohrál 4:6.
Masopust: Bylo nám ctí, sire!
Matthews, ten tvrďák a přísný asketa, dlouho dokázal skrýt dojetí. Teprve když si ho Jašin s Puskásem po utkání hodili na ramena a nesli ho ze hřiště, rozplakal se. „Všem nám bylo ctí, že nás Matthews pozval na rozlučku. Taková společnost se mohla sejít jednou za život,“ vzpomíná Josef Masopust.
Sir Stanley MatthewsNarodil se 1. února 1915, zemřel 23. února 2000. Anglické pravé křídlo a jeden z nejslavnějších fotbalistů všech dob. Během kariéry hrál jen za Stoke City a Blackpool, přesto byl prvním držitelem Zlatého míče. Na nejvyšší úrovni vydržel do 50 let, poslední soutěžní zápas hrál v sedmdesáti. Ve veteránském utkání proti Brazílii si poranil chrupavku a pak v žertu napsal: „Slibná kariéra se mi tragicky zkrátila.“ |
Na stadion Victoria Ground do Stoke se slétly hvězdy z celé Evropy a všechny se převlékaly v jedné kabině. Matthews tomu všemu velel, jemu fanoušci zpívali: Good bye!
Rozlučkový zápas poslouchalo v rádiu 112 milionů lidí. „Matthews byl pojem pro celý fotbalový svět. Všichni jsme k němu vzhlíželi. K té jeho nezdolnosti,“ líčí Masopust.
Teď je to přesně 100 let, co se sir Stanley Matthews narodil. Nikdo další už ho nenapodobil a docela jistě ani nenapodobí. Jako čtyřicetiletý vstřelil pět gólů Skotsku, o rok později dostal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Zvládl 33 let v profesionálním fotbale. „On nás učil, jak by se měl fotbal hrát,“ poklonil se král Pelé.
Matthews nesbíral trofeje jako jiní, i o vítězství v anglické lize si mohl nechat jen zdát. Jediný velký triumf si připsal v roce 1953, kdy dovedl Blackpool k Anglickému poháru. Bylo mu 38 a měl třetí finálový pokus. Do zápasu s Boltonem dal celé své umění a pomohl otočit skóre z 1:3 na 4:3. I když gól nedal, u tří asistoval a navždy to tím pádem bude Matthewsovo finále.
Jako Messi. Jen v 60. letech
Kdo ví, jak by vypadal jeho život, kdyby ve čtrnácti poslechl tátu Jacka, úspěšného boxera, a šel se zapsat do kriketového klubu Longton. Stydlivý Stan, třetí ze čtyř kluků, byl nadějný pálkař, který skvěle běhal, takže by ho na kriket zřejmě vzali. Jenže on pozoroval trénink jen zpoza plotu a dál nešel, protože se ostýchal. Ve fotbalovém Stoke se chytil, jako sedmnáctiletý už kopal ligu a ve dvaadvaceti, v přípravě proti Československu, nasázel hattrick Pláničkovi.
„Jednou mi sir Matthews prozradil, že dostával dvacet liber týdně. Dnes byl měl cenu veškerého zlata v centrální bance Anglie,“ prohlásil slavný italský útočník Gianfranco Zola.
Další sportovní nezmařiJosef Váňa (62) Martina Navrátilová (58) Marlene Otteyová (54) Štěpánka Hilgertová (46) Ole Einar Björndalen (41) |
Matthews nehrál pro peníze, fotbal miloval a obětoval mu všechno. Alkoholu se nedotkl ani při rozlučce, byl zapřisáhlý abstinent. Ani maso nejedl, zato se každé ráno po šálku čaje obul a dal si na rozhýbání pět kilometrů běhu po pláži.
„Zjistil jsem, co moje tělo potřebuje, abych se cítil dobře,“ říkal. Každé pondělí nejedl vůbec, pil jen vodu. Šlachovitá postava bez špetky tuku mu zůstala prakticky napořád.
Druhou manželku hlídala StB
Anglie ho milovala, protože byl čestný, rychlý a kličkoval jako nikdo jiný. Dvakrát třikrát zasekl tělo nad míčem, nechal za sebou obránce a mazal vpřed. Pamětníci ho v nadsázce srovnávají s Lionelem Messim. Tradovalo se, že na Matthewsovy zápasy chodilo o 10 tisíc fanoušků víc než na jiné.
Renomovaný trenér Brian Clough na to vzpomínal: „Měl jsem štěstí, že jsem vyrostl v době, kdy byl Matthews bohem pro ty, kteří toužili hrát fotbal.“ Ještě můžeme dodat, že ho rozhodčí ani jednou v kariéře nenapomínali.
Čaroděj, říkalo se mu. Nebo taky pan Fotbal. Nebýt toho, že přišla válka, během které sloužil u Královského letectva, mohl dokázat ještě víc. Dámy byly u vytržení, pánové v kloboucích vzrušeně tleskali jeho nájezdům a pak všichni mávali bílými kapesníčky. V roce 1957 dostal Řád britského impéria a královna Alžběta II. mu posléze udělila titul sir. Stal se prvním fotbalovým rytířem.
Klub změnil jen dvakrát, ze Stoke odešel po 15 letech do Blackpoolu a po dalších 14 letech se vrátil. Byl dvakrát ženatý, s Betty se rozvedl kvůli blonďaté krásce, kterou potkal v roce 1967 při turné v Československu. Zamiloval se do tlumočnice Míly Winterové, která pracovala pro americkou ambasádu a hlídala ji StB.
Když Míla odešla, začal Matthews nápadně chřadnout. Pan Fotbal zemřel 23. února 2000. Bylo mu 85.
