„Prohrají i lepší týmy než my,“ nestresoval se hráč, který požádal o české občanství.
Co se stalo, že jste poprvé v sezoně padli?
První poločas z naší strany nebyl špatný. Kdybychom proměnili šanci, jak Pazdera trefil tyčku, vyvíjelo by se utkání jinak. Umíme hrát brejkový fotbal. Oni by hru otevírali. Bylo to o prvním gólu, Teplice ho daly, my ne. Druhý jsme jim blbou chybou darovali, ale chyba se stane.
Ovlivní vás první nezdar?
Myslím, že tým je silný, neudělá to s námi nic. V pátek už máme Bohemku, nový týden začíná. Asi musela přijít prohra, možná to bude pro nás lepší. Uvidíme. Budeme pracovat dál jako doteď.
A jak pracujete na českém občanství?
Požádal jsem o něj, to jsem chtěl. Objevila se i informace, že mám momentálně formu, že bych mohl reprezentovat Česko, ale to je složitější.
V čem?
Udržet formu jako teď, být zdravý, dořešit administrativní věci. Podstatné je, že jsem zvládl zkoušku v češtině.
Kde se ten nápad zrodil?
Přišel s tím Zdeněk Grygera, sportovní manažer, já potřeboval vyřešit hlavně trvalý pobyt. Takže on mi pak říkal, že mi pomůže s občanstvím.
Jaké by bylo hrát za Česko?
Bral bych to se vším všudy. Reprezentovat nějakou zemi je pro fotbalistu největší pocta. Jsem tady strašně dlouho a beru se skoro jako Čech.
Je větší šance než v srbském nároďáku?
Tady jsem na očích všem, zato česká liga v Srbsku není tolik sledovaná. Máme nějaké problémy ve svazu, není to v pořádku. Nechápu, že hráči typu Matiče, Ivanoviče a Kolarova se nemůžou probojovat na nějaké mistrovství, není to v pořádku. V národním týmu hrají jinak než v klubech.
Vy jste v Teplicích nehrál v základu. Proč?
Zdravotně nejsem v pořádku, natrhl jsem si ve středu břišní sval, nepustil mě ve čtvrtek ani v pátek do tréninku. Ale věděl jsem, že díky práškům 20 minut zvládnu.