„Nedokážu si představit, že by Zlín spadl z ligy potom, co sestoupili loni z extraligy hokejisté. To si nikdo nechce připustit,“ dušuje se Procházka před nedělním rozjezdem jarní ligové části, do níž FC Trinity vstoupí z předposledního místa.
Hned po Milanu Petrželovi (467) máte druhý nejvyšší počet odehraných utkání v české lize (434). Motivuje vás, že byste ho třeba jednou mohl dohnat?
Tak jsem vůbec neuvažoval. Je mi jedno, jestli budu mít 420, nebo 440 zápasů. Může to být moje poslední sezona v lize, nevím, co bude dál. Cítím, že se blíží můj konec v profesionálním fotbale. Nechtěl bych končit sestupem Zlína z ligy. A nechci si to ani představovat. Když se bavím s místními fanoušky, cítím jejich podporu. Uděláme všichni maximum, aby Zlín dál hrál fotbalovou ligu.
Ve Zlíně jste třetím rokem, ale takhle vážné to nikdy nebylo, že?
Měli jsme série, kdy se nám dlouho nedařilo. Pak ale třeba přišla šňůra tří vítězství a zase jsme se dostali do klidného středu. Rozdíly nejsou tak velké. Kdyby se nám povedlo nastartovat jaro třemi čtyřmi povedenými zápasy, tak ke středu tabulky nemáme daleko.
Jenže 11 utkání po sobě jste nevyhráli. Netíží vás to?
Nevěděl bych, že je to tolik, kdybyste to neřekl. V lize jsme vyhráli jen dva zápasy a to je hrozně málo. Do konce základní části nás čeká méně utkání, ale jedeme nanovo. Nemůžeme se dívat, že jsme 11 zápasů nezvítězili. Teď je tady ostrý start a na něj se musíme soustředit.
Co se změnilo po nástupu trenéra Pavla Vrby?
Hodně jsme se zaměřili na rozehrávku a styl, který trenér chce praktikovat. Je tak pevný, že ho vyžaduje od hráčů tak přesně, že všichni vědí, co se po nich žádá. V tréninku i v některých zápasech šlo vidět, že to funguje. Když to plníme, vytváříme si příležitosti. Ale sráží nás, že je neproměňujeme. Někdy šlo o to vstřelit branku první a zápas se mohl vyvíjet úplně jinak. Koncovka nás trápila už v průběhu podzimu. Věřím, že start jara se nám podaří herně i střelecky, od toho se odrazíme a půlsezonu, která nebude vůbec jednoduchá, zvládneme.
Jste jedním z mnoha třicátníků v mužstvu. Je v boji o záchranu zkušený tým výhodou?
Pro záchranu je třeba mít kádr zkušený. I když mladé musím pochválit, zůstal s námi Tom Slončík. V přípravě jich bylo více a všichni prokázali nějakou kvalitu. Zlín má na čem stavět. Kluci se posunuli z devatenáctky do béčka. Budu rád, když rychle uhrajeme výsledky a skočíme do středu tabulky, aby tihle kluci mohli dostávat šance. Těžko se dává klukům, kteří ještě nenastoupili v lize, v takové situaci, jako jsme teď my.
Platí, že zkušenější si více uvědomují, o co jde, zatímco mladí mají čistější hlavu?
Když jsem začínal ligu v devatenácti v Plzni, tak jsme také hráli o záchranu. Mladších nás bylo více, ale měli jsme kolem sebe spoustu zkušených. Sezonu jsem odehrál téměř celou a nakonec jsme spadli. Většina hráčů, kteří budou nastupovat, budou ti zkušenější. Na kom jiném by to mělo stát než na nás zkušených? Musíme to vzít na sebe my.
Ze soustředění na Maltě jste odletěl předčasně kvůli menšímu svalovému zranění. Stihnete Baník?
Měl jsem tady lepší péči než na Maltě, kde bych těžko sháněl lasery, ultrazvuky. Za týden jsem udělal dost práce, abych se po návratu týmu ze soustředění mohl připojit aspoň individuálně. Věřím, že brzy absolvuji s týmem plný trénink. Pak bude na trenérovi, jestli mě bude chtít využít.