V polovině základní části jsou předposlední. Což by na konci sezony značilo jediné – baráž. Jenže Fillovi a spol. zcela reálně hrozí přímý sešup o soutěž níže. Ne proto, že by mezi Zlínem a soupeři před nimi zela bezedná propast. Otázka zní jinak. Má tým kouče Jana Jelínka na to, aby kohokoliv kromě posledních Pardubic dostal pod sebe? Optikou podzimních výkonů: NE!
„Kůži nedáme lacino. Budeme kousat do posledního zápasu,“ ujišťuje Fillo.
Co má také říkat, že? Ale věří tomu vůbec někdo? A podniká vedení klubu proti černému scénáři kroky? Zdá se, že mu naléhavost situace pořád nedochází.
Bohemians - Zlín 3:2, otočka po změně stran, v závěru domácí rozjásal Květ |
Fakta jsou jasná. Zlín se za celý podzim zmohl jen na dvě vítězství. Nikdo jich nemá méně. Že není na úplném dně, za to vděčí šesti remízám. Nikdo jich nemá více. Posbíral tristních 12 bodů. Od návratu do nejvyšší soutěže před sedmi lety v půlce soutěže zdaleka nejméně.
Před dvěma týdny v Olomouci i teď byl přitom blízko vítězství. Na Hané vedl 1:0, zpackal ale závěr a prohrál gólem z 82. minuty. Ještě více zmastil duel v Ďolíčku, kde Bohemians za celý předchozí podzim ani jednou nezvítězili. Poločas vyhrál 2:0, na konci kousal porážku 2:3. Šachmat dostal v 86. minutě „Lepí se nám smůla na paty,“ míní Fillo.
Jak se to vezme. V obou posledních venkovních zápasech VAR upřel Zlínu v klíčovém okamžiku gól, radost sebral pokaždé Hlinkovi. V Olomouci si kopl Reiter míč do vlastní sítě sám. Před třetí brankou Bohemians se před vápnem srazili Janetzký s Kolářem a Květ měl volný prostor k rozhodující ráně.
 |
Smůla? Ne, nešikovnost v kombinaci s lajdáckostí v obraně. A bojácnost a pasivita, s jakou zlínský tým umetá soupeřům cestu ke gólům, jsou příčinou jeho aktuální agónie.
„Pracovitost a intenzitu jsme oproti minulým zápasům zvedli. Dokázali jsme být produktivní,“ pronesl trenér Jan Jelínek po sobotním kolapsu.
Kdeže! Těšínská jablíčka, jimiž se na zlínské Letné – bůhví proč – utěšují už od předsezonní tiskové konference, která se nesla v nepochopitelně optimistickém duchu.
Po předchozí domácí blamáži s Plzní se Jelínkova ekipa zmátořila jen v druhé části úvodní půlky. Začátek zápasu a po obrátce to byl zase ten „starý dobrý“ mizerný Zlín, který dělá všechno pro to, aby na jaře zahučel do druhé ligy. Třeba na cizím stadionu vyhrál naposledy na konci loňských prázdnin; příznačně v teď už druholigové Karviné. Od té do doby uteklo 22 venkovních utkání. Šílená šňůra.
„Nejen já, ale většina hráčů hraje pod svoje možnosti. Proto nevyhráváme.“ Tahle Fillova kritika do vlastních řad je konečně pravdivá, trefná. Ve Zlíně by si ji měli hráči vytesat do stěn kabiny. A také do kanceláří klubových šéfů, kteří kádr léta systematicky oslabují, ač tvrdí opak.
