V nejvyšší české fotbalové soutěži odkoučoval pouze devatenáct zápasů v Olomouci. Bohumila Páníka ale jen tak něco nerozhází. Trenéra Fastavu Zlín zocelila práce v polské lize, angažmá u nováčka je pro něho v porovnání s roky u našich severních sousedů balzámem.
„Vždycky říkám, važte si toho, že můžete trénovat v Česku v mateřském jazyce. Můžete na hráče působit po všech stránkách. V zahraničí jste cizinec a vždycky tam je nějaké nacionální cítění,“ nepřipouští si tlak před očekávaným startem sezony, která je pro Zlín po dlouhých šesti letech zase prvoligová.
Polsko je dobrá škola pro trenéry?
Je to obrovsky náročné prostředí, co se týče tlaku fanoušků a majitelů. Zápasy hrajete před 25 tisíci diváky. Do jednoho jsem postavil sestavu bez jediného polského hráče. Už to vám dává nůž do zad, a dovolil jsem si to. Pak jenom čekáte, co z toho je. Trénovat v zahraničí je vždycky problém - jazykový, odlišnou mentalitou. Tady přijdete a za měsíc víte všechno.
V české první lize jste po třinácti letech. Jak se změnila?
Hodně se zprofesionalizovala, stadiony jsou jiné. Vyšla nová generace hráčů. Po roce 1989 se všechno nastartovalo, chvíli panoval chaos. Prostředí se vyčistilo a spěje správným směrem na Západ. Zpočátku tady byly obrovské peníze - říkám jim lehké, které podnikatelé do fotbalu nasypali. Teď je to zdrženlivější. O to více musí být hráči profesionály. Vážit si prostředí, ve kterém vyrůstají, a být rádi, že jim někdo dal možnost, aby se fotbalem živili.
On-lineBohemians vs. Zlín budeme sledovat minutu po minutě. |
Po postupu jste museli zdvojit každý post. Jak těžké je říci na jaře nepostradatelnému Davidu Hubáčkovi, že nebude hrát?
Dopředu hráčům nic neříkám. Ale hráči jsou si svého postavení vědomi. David je natolik zkušený člověk, že ví, jak to ve fotbale chodí. Ví, jakou měl pozici ve Slavii. V přípravném období pomalu odcházel, ale začaly mistráky a po dvou kolech byl zase na hřišti a zůstal tam celou sezonu. Jeho přístup k tréninku a v koučování, když hrajeme proti sobě, je neskutečný. Má to jako mistrovské utkání a to jsou cenné devízy. V přípravě nic neslevil, neviděl jsem u něho úšklebek na tváři. Je to perfektní člověk a profesionál.
Někteří hráči ale náhlou pozici náhradníka skousávají těžko. Jaký máte recept, aby vám nerozložili kabinu?
Asistenti mají k hráčům blíže než já a jsou pověření, aby ty, kteří se nechovají korektně, utlumili. Když už se do věci vložím, je to ostřejší a necouvnu.
Smlouvu jste podepsal jen na rok. Není to málo?
Takový je trend. Když vás nechtějí v klubu, co tam budete dělat... Chodit ode dveří ke dveřím a brát peníze, to není můj styl. Za rok vyhodnotíme, jestli se práce povedla a jestli si vyhovujeme. Co nám nesedí, si řekněme, změňme se, nebo se pak rozejdeme. Žádné násilí. Může to být i výhoda. Měl jsem v Polsku smlouvu s měsíční výpovědí, nakonec jsem ani nenastoupil, protože jsem práci dostal jinde.
Ptám se i proto, že majitel klubu Zdeněk Červenka řekl, že vás spíše vidí ve Zlíně jako odborníka přes mládež. Nemrzí vás to?
Dovedu se povznést. Dokázal jsem vítězit s mužstvem ve druhé lize a věřím, že dokážeme vítězit i v první. A nezastírám, že rozumím mládeži. Je to jenom plus. Trénovat od začátku pouze dospělý fotbal je trochu zkreslené. Takové to dejte mi hráče a já vám ukážu, jak se hraje fotbal... Musíte je rozvíjet v každém věku, i toho nejlepšího hráče prvního mužstva.
Víte, že někteří hráči podmínili svoje pokračování v mužstvu tím, že zůstanete?
Něco jsem zaslechl. Je potěšující, že vám hráči důvěřují a vyhovuje jim styl tréninku a jednání.
Zlín je podle kurzů sázkových kanceláří jasným adeptem sestupu a vy prvním koučem na odstřel. Vnímáte to?
Aspoň v něčem jsem první. (úsměv) Klidně ať si poslouží a kurzy na nás vypíší. Že nám nevěří, mě nechává v klidu. Jsem přesvědčený, že s mančafty od osmého místa dolů si to můžeme rozdat s kýmkoliv.
Ale slova Ladislava Vízka - že administrativní postup Zlína ze třetího místa je kaňkou ligy - vás musela zasáhnout, ne?
Četl jsem tu stať. Pan Vízek je zvláštní člověk. Na jednu stranu to napíše, pak na druhé řekne, že je to v pořádku. Ať jim vybuduje stadion ve Varnsdorfu, ať jim dá sto milionů korun. Vždyť je to nelogické. Akvapark také nepostavíte ve vesnici. Velký sport patří do velkých měst, a ne na periferii. Malé kluby se prokopaly do ligy, ale jak to skončilo v Drnovicích, Blšanech... To jsou zářné případy. Majitelé a města by si měli uvědomit, že když chtějí hrát pořádný fotbal, ať vytvoří nejdříve prostředí. Ne že první nakoupí hráče, dá jim platy a pak se diví, že nemají kde hrát.
