Žije pouze pro fotbal a okouzluje Itálii

P r a h a, M i l á n - Fotbalový carevič Andrej Ševčenko si podmanil Itálii. Ukrajinský útočník překonává největší hvězdy v nejkvalitnější soutěži světa. A to v italské lize hraje teprve první sezonu. Nastřílel už jedenadvacet gólů, nejvíc ze všech. Daleko za ním stojí věhlasní kanonýři: nejdražší fotbalista planety Vieri ztrácí osm gólů, téměř neomylný Argentinec Batistuta sedm. Úplně stranou zůstala sláva zdravotně rozháraného Ronalda.

V kursu je muž, který obléká červenočerný dres AC Milán. Na zádech má velkou sedmičku, nápis Shevchenko a na levém zápěstí bílé potítko. Ze Ševčenka jsou v Miláně uneseni. Říkají, že mají nového Marco van Bastena.

"Nikdy bych nevěřil, že se v italské lize chytne už první rok. Je fantastický," soudí jeho trenér Alberto Zaccheroni. Dřív tvořil v Kyjevě vynikající dvojici s běhavým Sergejem Rebrovem.

V Miláně si musel zvyknout na úplně jiného parťáka - Olivera Bierhoffa. To je tvrďas, hlavičkář, donedávna ústřední postava v milánském útoku. Ševčenko ho brzy zastínil, stejně i konkurenta Weaha, který raději zmizel do Anglie. Ševčenko není ani malý, ani příliš vysoký. Váží třiasedmdesát kilo a přerostl o tři centimetry metr osmdesát.
Nevypadá jako útočník, jenž v sobě skrývá instinkt střeleckého zabijáka. Proto za něj Milán vydal přes tři čtvrtě miliardy korun. To je stále jenom polovina toho, kolik Inter Milán utratil za robustního Vieriho.

Ukrajinský talent je úžasně rychlý a zároveň brilantně ovládá míč. "S ním tedy umí divy," glosuje Tomáš Řepka z Fiorentiny. V italské lize nastřílel dvakrát hattrick - Laziu a Perugii. Dal čtyři góly hlavou, jedenáct pravačkou a šest levačkou, tak je všestranný. Šestkrát se trefil z penalty. I to dokazuje, jaké má v klubu postavení.

Je mu třiadvacet, hraje první sezonu za AC Milán a už zahrává penalty. Nevídané.
Ale to není všechno: zdobí jej také elegance, předvídavost a smysl pro týmovou práci. Nehraje na efekt jako Ronaldo. Zdá se, že Ševčenko je kompletní útočník. První, kdo na jeho schopnosti upozornil, byl Valerij Lobanovskij, jinak chladný Ukrajinec, jenž šetří chválou: "Ševčenko je lepší než Ronaldo." Jeho talent je výjimečný. Ještě mu nebylo ani patnáct, když dostal kopačky od Iana Rushe, nejlepšího kanonýra Walesu. Byla to hlavní cena pro nejlepšího střelce mládežnického turnaje. V sedmnácti poprvé vyzkoušel ukrajinskou ligu.

Měsíc a čtyřiadvacet dní po 21. narozeninách se mu poklonila slovutná Barcelona až k zemi. Během dvaatřiceti minut jí rodák z ukrajinské Dvirkivšiny vstřelil tři góly. Navíc na jejím stadionu a při Lize mistrů. To byl večer, který jej vyslal mezi uznávané celebrity.
Na Ukrajině se stal rázem fotbalovým bohem. Musel vyslechnout spoustu telefonátů, ve kterých mu dívky vyznávaly lásku. Získat jeho podpis se v Kyjevě cenilo. Dokonce se obdivovanému střelci stávalo, že jej kvůli tomu záměrně blokovali policisté. "Sledovali, kam jezdím, a pak mě zastavovali. Chtěli jen podpis na lístky pro pokuty." U fotbalistů z bývalé sovětské říše platívalo, že přijdou na Západ, skvěle si vedou v první sezoně, ale pak prudce upadnou a jsou s nimi problémy. Zvyknou si na peníze, pohodlný život, to je ovlivní a stanou se z nich lenoši bez motivace. To potkalo Bělanova, Jurana, Šalimova, Salenka i další.

Zdá se, že o Ševčenkově osudu by měla tedy rozhodnout příští sezona. Ale on je asi jiný než jeho předchůdci, je chytřejší. "Už ve dvaceti byl vyzrálý, stál nad vědí," všiml si Grigorij Šurkys, prezident kyjevského Dynama. Ševčenko miluje teplo a exotické země. Každý rok si vybírá jiné místo na dovolenou. Byl na Seychellských ostrovech, v Thajsku nebo ve Spojených arabských emirátech. Čte historické romány, nejraději Alexandra Dumase. Kamarádí se s tenistou Andrejem Medveděvem, občas si to spolu rozdají na kurtu. Dívku svého srdce zatím nepotkal. Nedávno prohlásil: "Nechci se vázat k žádné ženě. Můj život je teď fotbal."