Jenže hosté ještě stihli odpovědět, místo posunu na čtvrtou příčku se šokovaná Viktoria propadla do tmy. Remíza 3:3 navíc stála místo trenéra Guľu, včera byl odvolán. „Ani to neumím popsat. Všichni na sebe koukáme. Je strašné, co jsme předvedli...,“ soukal ze sebe bezprostředně po utkání 31. kola dvaatřicetiletý Ondrášek.
Umíte si vysvětlit, proč si tým v sedmé minutě nastavení nechal utéct tři body?
Na to není výmluva ani omluva. Můžeme se zlobit jen sami na sebe. Je to fakt těžký.
Hrubě vám nevyšel už začátek, rychle jste prohrávali 0:2.
Přitom jsme chtěli odčinit zápas na Slavii, kde jsme to nezvládli. Těšili jsme se na diváky, i jsme dobře začali, ale pak bohužel přišly rychle dva góly. Příbram čekala na brejky, tak jako většina týmů proti nám. Bohužel jim to tam dvakrát spadlo.
Pomohlo vám, že jste těsně před přestávkou snížili?
Určitě. Věřili jsme, tým byl připravený. Opakovali jsme si, že když budeme hrát to svoje, výsledek otočíme. Tým ukázal sílu, šancí jsme měli mraky, nakonec jsme to v devadesáté minutě otočili. Ale co jsme předvedli v posledních vteřinách, to je neuvěřitelné. Nevím, jak to vůbec okomentovat.
S jakými úkoly jste nastupoval do druhého poločasu?
Dostat tam emoce. Před brankou se s Bogym prát o místo, dát gól. Hned jsem tam měl tři velké, fakt velké šance. Ale nespadlo mi to tam. Věřil jsem až do konce, nakonec jsme míč dvakrát do sítě dotlačili břichem. Co víc můžeme chtít? A pak uděláme, co uděláme... Bohužel, je to realita, musíme jít dál.
Potěšil vás alespoň gól, který jste dal po delší době?
Jsem vždycky rád za gól, čekání na něj bylo navíc dlouhé. Ale momentálně jsou pro nás nejdůležitější výsledky. Takže kdyby ho dal někdo jiný a vyhráli jsme, budu daleko raději. Takhle je všechno začerněné tím výsledkem.
