A tak brunátný Zápotočný prozradil, že chtěl kdosi z Boleslavi ovlivnit jeho spoluhráče Abrahama.
Případ se dostal před disciplinární komisi, pak ke krajskému zastupitelství, ke kriminální policii a nakonec zpátky k fotbalové disciplinárce. Abraham najednou o telefonátu nevěděl a Zápotočný to popřel rovněž. Jenže pyká jen jeden. A ten druhý – světe, div se – hraje od léta za Boleslav.
Abraham zůstal čistý, protože před novináři mlčel, zato v kabině parťákům vyložil, že mu z Boleslavi slibují odměnu za pomoc.
Zápotočný nemlčel, a tím se provinil. Změnou výpovědi už z průšvihu nevycouval. Lze chápat, proč to Zápotočný udělal.
Kdyby trval na svém, stejně by korupci neprokázal, protože důkazy držel kamarád Abraham, který slova popřel. Zápotočný by stál proti všem.
A teď zuří, na pokutě ztratí své tři měsíční platy a chce co nejdřív zmizet z české ligy. Navíc lidé, kteří by měli být morálně na jeho straně, si nad ním myjí ruce. "Nepřeju mu to, ale zavinil si to sám," vzkázal mu Martin Abraham.
"Ať nepočítá s tím, že mu s placením pokuty pomůžeme," reagují šéfové Liberce. Chrání sice renomé svého klubu, ale potápějí svého kapitána, což může zásadně poškodit atmosféru v kabině. Zápotočný je slušňák, kterému spoluhráči věří.
Ale on teď nemůže věřit Liberci. Disciplinárka Zápotočného potrestat musela, za hanlivá slova, která neměl jak dokázat. "Udělili jsme trest na spodní hranici. A nechali jsme ho hrát," tvrdí její šéf.
Ale fotbalový soud měl být shovívavější, ne napařit Zápotočnému nejvyšší pokutu v historii. Vždyť to vypadá absurdně. Zkorumpovaní rozhodčí po zveřejnění odposlechů ze skandálu století dál pískali ligu nebo se převlékli do jiných funkcí, bývalý sparťanský manažer Pelta promluvil "o cinklém jaru" a také se mu nic nestalo. Ve srovnání s tím je Zápotočného prohřešek titěrný.
