„Já jdu do každého utkání s tím, že chci vyhrát. Nesnáším prohry, ale derby se Zlínem je naprosto odlišné utkání než všechna ostatní,“ hlásí Daníček před očekávanou pondělní bitvou na hřišti krajského protivníka.
Slovácko však v lize už jedenáct utkání v řadě nevyhrálo a po víkendových výsledcích padlo v tabulce na poslední místo.
„Rodina to se mnou teď nemá lehké, protože o víkendu se se mnou moc bavit nedá. Nejsem splachovací, neumím neúspěch lehce hodit za hlavu,“ přiznává příkladný bojovník ze středu zálohy. „Vždycky mě to strašně užírá a babrám se v tom, ale zase mě to motivuje k další práci.“
Poslední tři utkání Slovácko prohrálo shodně tříbrankovým rozdílem, Daníček však nepropadá beznaději. „Je pravda, že do zápasů jsme většinou nevstupovali špatně. Naopak jsme byli aktivní a měli řadu šancí, ale místo toho, abychom šli do vedení, tak jsme z první šance soupeře inkasovali,“ říká Daníček.
Po první obdržené brance ale u spousty hráčů Slovácka pravidelně výkon upadá. „U mě se při inkasovaném gólu v hlavě nic nemění. Já jedu od první do poslední minuty vždycky na sto procent. Naopak to beru tak, že s nepříznivým stavem se dá vždycky něco udělat. Na fotbale je krásné, že zápas není ztracený mnohdy ani za zdánlivě rozhodnutého stavu,“ poznamenal Daníček.
Slovácko ani v jednom ze čtyř novodobých derby nad Zlínem nedokázalo zvítězit, bralo jen dvě remízy. Další ztráta je pro Daníčkův tým vzhledem ke kritické situaci v tabulce nepřijatelná.
„Teď jsou před námi poslední dva ligové zápasy roku a ve hře je šest bodů. Zápas ve Zlíně nás může odrazit tam, kam chceme, protože vyhrát derby na půdě krajského rivala, to by pro nás byla velká vzpruha,“ říká Daníček i s výhledem na sobotní závěrečný domácí duel proti předposlední Jihlavě.
Daníček musel před týdnem zaskočit v obraně za vykartovaného stopera Hofmanna.
„V mládežnických kategoriích jsem na postu stopera nastupoval, ale je pravdou, že jsem cítil, že to není post, na kterém nastupuji pravidelně,“ těší se na dnešní návrat do zálohy.
