Coufal jako Robocop. Dohrát se dá vždycky, říká slávistický tvrďák

Slávistický obránce Vladimír Coufal napřahuje ke střele, petrohradský Šatov se ji snaží zblokovat. | foto:  Michal Šula, MAFRA

23 2019
Lagos (od našeho zpravodaje) - Také si o fotbalistech říkáte, že jsou bolestínci? Že simulují, kvůli škrábnutí se nechají odnášet na nosítkách a nic nevydrží? V některých případech se možná trefíte, ale u Vladimíra Coufala nemůžete být dál od pravdy.

Pravý obránce Slavie v první polovině sezony nezaujal jen výkony, díky kterým je po podzimu v očích redaktorů MF DNES nejlépe hodnoceným hráčem ligy. I vlastní trenéři o něm mluví jako o Robocopovi, nezničitelném hrdinovi, který jako by nevnímal bolest.

„No jo, oni mají rádi taková přirovnání, vyžívají se v tom,“ usměje se Coufal, když po prvním tréninku na soustředění v portugalském Lagosu usedne do křesílka v hotelovém lobby. „Snažím se hrát vždycky naplno a pokud to je aspoň trochu možné, vydržet do konce.“

V tom jste mezi fotbalisty dost výjimečný, nemyslíte?
Fotbal miluju, chci hrát každý zápas. Není to tím, že bych měl nějak jinak složené tělo. Spíš se kousnu, jdu přes bolest. Když ve mě pumpuje adrenalin, tak ji kolikrát ani necítím.

Práh bolestivosti máte jinde než ostatní?
Těžko říct. Na Spartě mě to třeba taky bolelo, o střídání jsem si chtěl říct, nemohl jsem už ani chodit. Ale bohužel jsme měli dostřídáno, tak co jsem měl dělat? Nějak jsem to dokulhal na hrotu útoku a aspoň trochu tak klukům pomohl.

Fotogalerie

Nenapadlo vás ze hřiště slézt?
To zase ne. Trenér říkal, jestli bych nemohl zůstat vpředu a aspoň si stoupnout k jednomu stoperovi, tak jsem to udělal. I když jsem tušil, že s utrženým břišním svalem toho moc neudělám.

Nikdy jste se nenechal kvůli zranění vystřídat?
Asi ne. Třikrát čtyřikrát jsem dohrával s rozbitou hlavou, jednou jsem v ní dokonce měl kus zubu. Hráli jsme s Libercem proti Baníku a Svěrkoš mě kousl do hlavy. Bylo to nechtěné, v hlavičkovém souboji šel proti mně a zakousl se asi si to taky musí pamatovat, když mi tam kus toho jeho zubu zůstal. A já si teď vlastně vybavuju jeden moment, kdy jsem střídat musel.

Povídejte.
S Libercem proti Slavii, asi ve třetí minutě jsem zakřižoval Mingazova a on mě nakouřil vší silou do hlavy. Dohrál jsem poločas, dál už to nešlo, měl jsem otřes mozku. Doktoři mě nepustili a i z mého pohledu už to bylo na hraně, viděl jsem mlhavě. Věděl jsem, že bych už na hřišti nepomohl.

Musí vás lékaři často brzdit?
Když jsem si na Spartě natrhl ten břišní sval, tak museli. Po dvou týdnech mi tam doktor Krejčí píchl speciální injekci, já chtěl klukům pomoct a jet do Karviné. To mi doslova zakázali a řekli trenérovi, že nikam nepojedu, že za dva týdny se sval nemůže vyléčit. Tak jsem hrál až za čtyři dny v Bordeaux.

To jste tedy odpočinek stejně moc neprotáhl. Umíte si dupnout a říct: dneska prostě nastoupím!?
Jo, to jsem párkrát udělal. Už v Liberci mě trenér Trpišovský nechtěl někdy kvůli zranění stavět, ale já ho tak dlouho přemlouval, až ustoupil. Prostě řeknu, že jdu, a hotovo. Opravdu velký zápas se podle mě dá hrát s menším zraněním i bez tlumících léků. Pokud nemáte zlomenou nohu nebo utržený vaz, dá se dohrát s čímkoli.

Vladimír Coufal

Narozen 22. 8. 1992

Ostravský odchovanec vstoupil do seniorského fotbalu v dresu Hlučína, odkud na začátku roku 2012 zamířil na půlroční hostování do Opavy. V létě ho testovala Sparta, zájem měl i Liberec, ale zranění jeho přestup oddálilo. Nakonec v září podepsal smlouvu v Liberci. V létě 2018 o něj stála Sparta i Slavia, důrazný bek nakonec oblékl červenobílý dres.

Nebojíte se, že když zranění nedoléčíte, jednou vás to dožene?
Nad tím moc nepřemýšlím. Můžu se zranit zítra na tréninku nebo pozítří v zápase, může se stát úplně cokoli, nedejbože třeba i nějaká nehoda v osobním životě. Proto říkám: Dokud jsem schopný hrát na nejvyšší úrovni, chci si užít každý zápas, každý trénink.

Byl jste takový už jako kluk? Nevadila vám odřená kolena?
Jasně. Zažil jsem ještě v Baníku tréninky na škváře a když mi taťka drhl kolena rejžákem, bolelo to jako čert. Měli jsme škváru ještě posypanou pilinami, když vlezly do boty, hrozně to řezalo. Drsné podmínky: vedle škváry stála nafukovačka, která byla děravá, ještě když jsem z Baníku odcházel.

Na tenhle konec nevzpomínáte rád, viďte?
Bylo mi sedmnáct a tehdy to ve mně vřelo. Přestali se mnou počítat, měli jsme v ročníku velké, vyspělé kluky, já dorostl až později. Řekli mi: jsi malý, slabý, na velký fotbal to nebude.

To muselo bolet.
Ještě mě na půl roku pustili hostovat do Hlučína, to bylo fajn. Kopal jsem druhou ligu, dařilo se mi, chtěli mě nastálo, do áčka. Ale Baník řekl ne: že prý mě vyzkouší v přípravě. Proto jsem nepochopil, co se pak dělo. Jeli jsme třeba autobusem tři hodiny na přípravný zápas s dvěma jedenáctkami a já jediný neodehrál ani minutu.

Proč?
Netuším, ani teď po letech. Trenér Korytář možná od vedení dostal za úkol mi to znepříjemnit, což se mu povedlo. Byl víkend, třicet stupňů, já mohl být třeba na koupališti... V poločase vystřídal celou jedenáctku, já zůstal za lajnou, rozběhával se a když bylo dvacet minut do konce, sedl jsem si na lavičku a řekl, že končím. Už jsem v Baníku být nechtěl, postavil jsem si hlavu a nešel ani na trénink. Jenže mě nepustili ani do Hlučína, protože s ním měli kvůli penězům napjaté vztahy. Takže jsem skončil v B třídě v Bílovci. Obrovský sešup.

Vladimir Jovovič z Jablonce (vpravo) běží napadat Vladimíra Coufala ze Slavie.

Vladimir Jovovič z Jablonce (vpravo) běží napadat Vladimíra Coufala ze Slavie.

Byl jste vytočený?
Nedokázal jsem pochopit, proč to udělali. Proč klukovi, se kterým vůbec nepočítali, takhle kazili hru, kterou nadevše miloval. V sedmnácti pro mě nic nebylo víc než fotbal, oni mi ho zhnusili.

O kom se teď konkrétně bavíme?
Mládeži tehdy šéfoval pan Lička, on o tom asi rozhodoval. S panem Korytářem jsem se taky pak rozhádal, stejně jako s dalším koučem panem Hynkem, který nedávno trénoval Duklu. Přitom loni jsme se potkali na vyhlašování cen za minulou sezonu, celkem jsme si pokecali a chválil mě, jak jsem se vyhrál. K minulosti jsme se radši nevraceli, mohlo by se ve mně zase něco probudit.

Hrozilo tehdy, že se na fotbal vykašlete?
Kdybych neměl taťku, který mě podporoval a říkal mi, že se všechno může obrátit, už bych dneska vůbec nehrál. Dobře jsem se učil, takže bych se věnoval víc škole, chtěl jsem jít po gymplu na vysokou, studovat obchod, třeba i do zahraničí.

Otec vám zachránil kariéru?
Držel mě u fotbalu, chodil jsem s ním hrát i futsal. A všechno mě to zocelilo. V Bílovci jsem se otrkal mezi chlapy, po půl roce mě přece jen koupil Hlučín, dostal jsem šanci ve druhé lize a ještě jsem chodil hrát za dorost, se kterým jsme vykopali ligu.

Dva zápasy za víkend?
Slušná porcička, ale v sedmnácti osmnácti to šlo. Sice jsme pak spadli do třetí ligy, ale já ještě zůstal, vyhrál jsem se. Pak po mě sáhla druholigová Opava a za půl roku už mi volal pan Hřebík, že mě zve na testy do Sparty. Obrovský skok.

Lekl jste se?
Měl jsem strach, ale taky jsem věděl, že nemám co ztratit. Odjel jsem s nimi na soustředění, vypadalo to dobře, ale pak vzali Pablo Gila z Realu Madrid, takže by pro mě měli místo jen v béčku. To jsem nechtěl, zaplaťpánbůh že jsem tehdy řekl ne. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdybych zůstal.

Přestupy

změny v týmech v zimě 2019

Předseda klubu Jaroslav Tvrdík (uprostřed), trenér Jindřich Trpišovský (vlevo)...

Místo Sparty jste se přes úspěšné angažmá v Liberci dostal do Slavie, ale loni v létě jste měl nejdřív zase blíž na Letnou.
Na reprezentačním srazu mě Pepa Šural, bývalý spoluhráč z Liberce, tahal za ním do Sparty. Že někoho takového potřebují, že to pro mě bude dobré. Ale taky mi na rovinu přiznal, že nemají dobrou kabinu, což jsem věděl z víc zdrojů. Pak se všude psalo, že jsem s nimi domluvený, že jsme si podali ruce, což nebyla tak úplně pravda.

A jaká tedy byla pravda?
Ruku jsem jim podal, když jsme se vítali a loučili. Ale že půjdu do Sparty, to jsem nikdy nikomu neslíbil. Už se k tomu stejně nemá cenu vracet, jsem nadšený, že to dopadlo takhle. To nade mnou zase jednou stál pánbůh. Jsem rád, že můžu být ve Slavii, už mě chtěla dřív.

Kdy?
Loni v zimě, když pod Jindrou Trpišovským prohrála první zápas v Jihlavě. Řešilo se to, ale byl poslední den přestupového období a majitel Liberce, pan Karl, si řekl úplně nesmyslnou částku. Říkal jsem jemu i trenéru Holoubkovi, že sem chci za každou cenu.

Byl jste hodně naštvaný, když to nevyšlo?
Byl. Ale druhý den jsme hráli s Boleslaví, tak jsem to hned musel hodit za hlavu. Slavia o mě měla zájem dál, ale řešila problémy s CEFC, nemohli mi nic slíbit, takže jsem nakonec první nabídku smlouvy dostal od Sparty. Ale od začátku jsem věděl, že chci sem.

Co vás do Slavie tak táhlo?
Znal jsem se dobře s trenéry a věděl, že je tady super parta. Asi nejlepší, jakou jsem zažil, podobné to bylo ještě v Liberci, když jsme poprvé postoupili do Evropské ligy.

Kam až můžete se Slavií dojít?
Máme dvě jedenáctky, tým je neskutečně našláplý a to nás posouvá dopředu. Chceme si dojít pro titul, přidat třeba i pohár a kdybychom postoupili přes Genk a povedlo se nám ještě něco v Evropě, bylo by to úžasné. Chceme se posunout o kousek výš.

Zimní příprava

Program a výsledky

A kam se můžete posunout vy? Třeba blíž základní sestavě v reprezentaci?
Tam je to na mém postu hodně těžké, pravého obránce máme možná nejlépe obsazeného, spolu s gólmanským postem. Jsem rád za každou chvíli, kdy tam můžu být. Kdyby mi někdo v Bílovci řekl, že někdy budu stát se lvíčkem na prsou a zpívat českou hymnu, asi ho trefím do hlavy (úsměv). Když se to stalo, ty vzpomínky mi letěly hlavou. Žiju si svůj sen, užívám si to a chci z toho vyždímat co nejvíc.

Však jste také podle MF DNES po podzimu nejlépe hodnoceným hráčem ligy. Všiml jste si?
To jsem vůbec nevěděl. Viděl jsem, že jsem se dostal do jedenáctky podzimu, tohle ne. Těší mě to, ale beru to s rezervou. Je těžké hodit do jednoho pytle brankáře, obránce, záložníky a útočníky a vybrat jednoho nejlepšího.

Zajímá vás, jak jste hodnocený?
Ale jo, ankety mě zajímají, jsem zvědavý, co si lidi myslí, jak fanoušci nebo experti hlasují. Někdy to pobaví, někdy potěší. Ale že bych se třeba naštval, když dostanu špatnou známku od novináře, to vůbec. Důležitý je pro mě můj vlastní pocit, jak se mi zápas povedl. Ani na podzim to nebylo pokaždé ideální, Ale snad žádné utkání nebylo vyloženě propadák. Za to jsem rád.

Fortuna liga 2018-19 s novým hracím modelem

Fobalová liga se hraje podle nového formátu s nadstavbovou částí. Po 30 kolech se týmy rozdělí na tři skupiny. První o titul o šesti týmech, druhá o možnost postupu do Evropské ligy o čtyřech mužstvech (bude se hrát pohárovým způsobem) a třetí šestičlenná o udržení.

Bořek Dočkal, Alex Král, Jean-David Beauguel, Nikolaj Komličenko, Miroslav Stoch Lukáš Masopust, Tomáš ChorýDavid Moberg Karlsson, Joel Kayamba

Tabulka ligy

Známky

2,13

Tomáš Souček

Slavia

2,14

Vladimír Coufal

Slavia

2,17

Miroslav Stoch

Slavia

Góly

22

Nikolaj Komličenko

Mladá Boleslav

14

Jean-David Beauguel

Plzeň

12

Miroslav Stoch

Slavia

Mužstvo Z V R P S B
1. SK Slavia Praha 29 22 3 4 70:22 69
2. FC Viktoria Plzeň 29 20 5 4 43:27 65
3. AC Sparta Praha 29 16 6 7 49:27 54
4. FK Jablonec 29 14 6 9 49:26 48
5. FC Baník Ostrava 29 13 6 10 38:32 45
6. FC Slovan Liberec 29 11 9 9 32:26 42
7. SK Sigma Olomouc 29 12 4 13 36:41 40
8. FK Mladá Boleslav 29 10 9 10 49:44 39
9. Fastav Zlín 29 12 3 14 32:37 39
10. FK Teplice 29 10 5 14 32:42 35
11. Slezský FC Opava 29 9 6 14 39:46 33
12. Bohemians Praha 1905 29 8 9 12 28:36 33
13. 1. FC Slovácko 29 10 3 16 31:44 33
14. 1. FK Příbram 29 8 6 15 33:63 30
15. MFK Karviná 29 7 5 17 37:52 26
16. Dukla Praha 29 5 5 19 25:58 20

Nejčtenější

Miliardář Křetínský získá většinu akcií Sparty, píší na Slovensku

POD DOHLEDEM. Spolumajitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský sleduje na Letné...

Fotbalová Sparta mění majetkovou strukturu. Daniel Křetínský, dosud považovaný za majoritního...

Omlouvám se, to se nesmí stát. Sparťanský kouč těžko hledal slova

Trenér Sparty Zdeněk Ščasný gestikuluje během utkání svého týmu se Slavií.

Výbuch, zkrat, hodně špatný den. „Potkalo se úplně všechno, není co říct. Jen se omluvit fanouškům...

Okresní přebor po čínsku. To byl šlapák, ty vole! Vždyť nerozumí česky

KLID, PÁNOVÉ. Hlavní rozhodčí Žan Čchen gestem usměrňuje hráče v utkání...

Rostoucí čínský zájem o fotbal je cítit i tam, kde by to čekal jen málokdo. Zápasy v městečkách a...

Plzeň posiluje s předstihem, smlouvu podepsal bývalý slávista Hloušek

Adam Hloušek podepisuje s Plzní tříletou smlouvu. Vpravo plzeňský majitel Tomáš...

Fotbalová Plzeň s předstihem oznámila první posilu na příští sezonu. Nejúspěšnější český klub...

Kouč Boleslavi: Někteří ukázali, že na to nemají, budeme hledat dál

Karvinský trenér Josef Weber během zápasu se Zlínem

Dva obdržené góly v závěru zápasu proti Dukle stály Mladou Boleslav výhru. A také naději na...

Další z rubriky

Nejslavnější duel na závěr nadstavby. A kdo také může hrát o poháry

Jakub Yunis (v modrém uprostřed) z Olomouce v hlavičkovém souboji s teplickým...

Když slávisté ve zbývajících šesti kolech udrží první příčku, trofej za triumf ve fotbalové lize...

Kopal tři penalty, nezaváhal. Odčinil jsem tak tu se Spartou, řekl Kozák

Libor Kozák

Tři góly v jednom zápase už útočník Libor Kozák několikrát v kariéře dal. Ale hattrick z penalt? To...

Úspěšný návrat. Chuť byla na sto deseti procentech, řekl Houska

Olomoucký kapitán David Houska (v modrém) pálí v duelu s Teplicemi

Střílel, nápaditě přihrával, krásně skóroval. V rohu šestnáctky si navedl míč na „slabší“ levačku a...

Najdete na iDNES.cz