„Balon jsem trefil k tyči a Rakovan to výborně vyrazil na tyč. Ale i předtím byly možnosti výsledek zvrátit. Druhý poločas jsme si tlak udělali, ale asi to byl trest za první poločasy ve vzájemných zápasech se Zlínem,“ přemítal po vyřazení 30letý Beneš.
Souhlasíte tedy, že opravdový hlad po postupu byl na Sigmě vidět až poslední půlhodinu?
Asi to tak bude. Nevíme ale proč, protože jsme nastavení tak, že chceme hrát od začátku. Bohužel jsme to prospali a pak už se to těžko dohání. Samozřejmě všechno je možné, ale tentokrát se to nepovedlo.
Nakolik za to mohl inkasovaný gól hned v první minutě?
Je to problém, ale pořád zbývalo 89 minut na tři góly. Víme, že ve fotbale je možné tohle zvrátit. Bojovali jsme a málem se to podařilo.
Štvalo vás, že v momentě, kdy jste dali na 3:2, začal Zlín zdržovat i za cenu čtyř žlutých karet.
To je ve fotbale normální, že když vám dochází síly a víte, že jste pod tlakem, kouskujete hru. Dělá to každý tým, i my, když vedete o jednu branku, nebo jako v tomto případě soupeři chybí jedna branka, tak hru kouskujete.
Je to k vzteku, vypadnout se Zlínem jen na vstřelené góly venku?
I kdyby to bylo s kýmkoliv, tak je to k vzteku. Ale teď už s tím neuděláme nic.
V Olomouci jste od ledna, jak tedy hodnotíte jaro?
Kdybych to měl shrnout, tak můžeme být spokojení. Po Jablonci (1:2) nás všichni odepisovali a trenér byl jednou nohou venku. A od té doby jsme se semkli a zvládli jsme boj o záchranu. Nadstavba byl bonus, ale je škoda, že jsme to nedotáhli aspoň k dalšímu duelu s Boleslaví, mohli jsme se rvát o Evropu.
A splnilo zatím krátké angažmá vaše očekávání?
Nečekal jsem, že by to mohlo dopadnout takhle, takže jsem spokojenej. Když zhodnotím práci čtyř měsíců, tak to beru pozitivně. Z posledního zápasu je to ale zklamání.
Vnímáte, že má tým na víc?
Určitě. Pokud se udrží pohromadě, případně se posílí, a pokud se nezaspí úvod, můžeme hrát v lepším, vyšším středu a bojovat o Evropu. Minulý rok to kluci ukázali fantasticky, tak proč by to nemohlo jít i příští rok.
