Jean-David Beauguel
Skrývá se pod iniciálami, kterým kdekdo rozumí. JDB. Spoluhráči mu říkají Bogi. Třicetiletý Francouz je na vrcholu a bude to pro něj v létě těžké dilema: zůstat, nebo jít dál?
Láká ho přestup, nejlépe domů. Má titul, osmnáctým gólem si řekl o střeleckou korunu. Ještě nikdo v Plzni nevstřelil tolik branek za jediný rok. Ani Bakoš, ani Ďuriš, ani Krmenčík. „Moc si toho vážím,“ říká.
Elegantní stožár v plzeňském útoku, ortodoxní levák, který se vyzná v pokutovém území. Proti Hradci rozjel i zakončil klíčovou akci před první brankou. Odražený míč napálil pod břevno.
Jindřich Staněk
Poprvé se o něm psalo před třinácti lety – a veselé řádky to nebyly. Bylo mu dvanáct a na Letné podával míče, když na něj z kotle sparťanských ultras přilétl dělbuch. Na nosítkách musel do nemocnice, pachatele nikdy nikdo neodhalil. Koho by tehdy napadlo, že ze Staňka vyroste gólman, který může myslet třeba i na post reprezentační jedničky?
Až v Plzni, byť přicházel jako náhradník, dokázal naplno prodat talent, o kterém se vědělo. Vychytal čtrnáct nul, nejvíc v lize, úspěšnost zákroků vyšrouboval přes 80 procent, což je rovněž špičkové číslo. Viktoria v něm má spolehlivou jedničku, kterou dlouho hledala.
Lukáš Hejda
Stoper v životní formě. Má vynikající odhad i výskok, dorostl v pravého vůdce. Mohl by patřit do národního týmu, ale celou svou energii (a zdraví) se rozhodl věnovat Viktorii.
Ve dvaatřiceti bývá po každém kole rozbitý a oceňuje trenéry, že mu dávají volnější režim. Vrací jim to při zápasech. Od středy patří mezi šestinásobné mistry, což se před ním v samostatné historii podařilo jen osmi mužům.
Hejda má první zlato se Spartou, s Plzní slaví popáté. Poprvé jako kapitán.