On ale zůstal věrný Slovácku, kde si už při prvním angažmá v letech 2002 až 2004 našel životní partnerku. Také se dočkal nabídky práce pro klub. Manažerem ligového týmu je od poloviny října. A také jeho nástup pomohl Slovácku ukončit sérii porážek a opustit před zimou sestupové příčky.
„Trenérem nikdy nebudu, to jsem vyškrtl už před deseti lety. Moc se vztekám. Když vidím, že se nedaří, a do toho třeba ještě přijde nějaká nespravedlnost...“ vysvětluje Šumulikoski volbu své profese.
A zároveň se tím snaží omluvit své bouřliváctví na lavičce při dvou zápasech na sklonku podzimu, za které dostal od disciplinární komise celkem 60 tisíc korun pokuty a distanc na 6 zápasů. „Klidně budu sedět na tribuně, hlavně aby hráči vyhrávali,“ směje se.
Když jste ve Slovácku v létě jako hráč končil, věřil jste, že se na podobné pozici do klubu vrátíte?
Tehdy jsem nechtěl končit, tušil jsem, že by mohlo nastat něco špatného, ale trenér se tak rozhodl, oznámili mi, že se mnou nepočítá. Ale pan Pojezný (šéf Slovácka - pozn. red.) za mnou přišel s tím, že on se mnou v klubu na nějakou pozici počítá.
Jste známý bohatými kontakty v různých částech světa, být hráčským agentem by muselo být lukrativnější než zaměstnanec Slovácka, ne?
Ale práce pro klub mě vždycky lákala. Agent je variantou, ale je to těžké, děje se tam plno nepravostí, musíte se různě doprošovat. Hráči mají agenta už ve čtrnácti, což je pro mě nepochopitelné. Tvrdím, že když budeš dobře kopat, klub si tě najde a koupí, agent tam neudělá ani třicet procent práce. Já chci naopak hráčům pomáhat z pozice klubu, protože co jsem zažil od některých agentů, to nebylo pěkné.
Kolik pravomocí jste dostal?
Mám na starosti áčko. Jsem zastáncem toho, aby před každým rozhodnutím zaznělo co nejvíc názorů. I s trenérem jsme se jasně domluvili, že si všechno budeme říkat do očí, i nepříjemné věci. Nejtěžší je říct hráči, že končí. Sám i z druhé strany dobře vím, jak složité ty situace bývají, proto je chci řešit co nejlépe.
A už jste to řešil?
Zatím jen s mladými hráči. Chceme, aby šli na hostování, protože potřebujeme, aby se rozehráli a pak byli připravení na další sezonu. Ještě to není jisté, ale několika hráčům jsme tuto možnost naznačili.
Změní se tým v zimě hodně?
Asi ne, to se ve Slovácku nikdy neděje. Ale chceme určité osvěžení zkušenými hráči. Zhruba dvě nové tváře bychom rádi přivedli.
Je to v pokročilé fázi?
Ano, ale bude záležet, jestli se s kluby domluvíme. Je to složité.
Už víte, jestli u vás budou dál hostovat plzeňský záložník Janošek a útočník Slavie Kuchta?
Záleží na jejich klubech. Ale doufám, že se domluvíme. I na tom samozřejmě bude záležet, které posty budeme chtít posílit.
Řešíte i zájem o některého vašeho hráče?
Pár telefonátů bylo na Havlíka a Daníčka, ale myslím, že momentálně o tom nejde uvažovat, když jsme uprostřed rozehrané sezony. V létě bychom se o tom mohli spíš bavit.
Co dvacetiletý brankář Trmal, při svých prvních sedmi startech udržel tři čistá konta a inkasoval jen z jedné ze čtyř penalt, jimž čelil?
Je mladý, pro něj je především klíčové, aby chytal, což mu těžko jinde zajistí. Nabídnou mu třeba vyšší výplatu, ale pak by doplácel na to, že nenabírá praxi. Našemu klubu se sice každé velké peníze hodí, ale myslím, že i kdyby nějaká nabídka přišla, nepustili bychom jej. Potřebujeme jej.
O patnáct let starší Daněk zůstane jako dvojka?
Ano. Má tady smlouvu do léta, bavili jsme se, že ji asi prodloužíme. Chce to trenér i já. Ale ještě je brzo, v lednu si sedneme a uvidíme. Je to zkušený gólman a zároveň dobrý chlap. Myslím, že Trmal vedle něj vyroste ve většího brankáře. Právě to potřebujeme - aby tady byly osobnosti, vzory, od kterých se budou učit mladí hráči. To nám momentálně chybí.
O takové hráče se chcete posílit?
Nemusí být starší, ale musí být kvalitní a zkušení. Takový, o které se budeme moct opřít i v obdobích, kdy se třeba zrovna nedaří.
Jak vnímáte angažování cizinců?
Nebráním se tomu, ale jsme v polovině sezony, systém ligy se změnil a skupinu o sestup bude hrát i jedenáctý tým ligy, což jsme teď my. V takové situaci nejde okamžitě spoléhat na cizince. Ten potřebuje čas, aby pochopil mentalitu. Osobně jsem vždycky potřeboval tak tři měsíce, abych se naučil jazyk a zvykl si. Ale někomu adaptace trvá i rok.
U ghanského útočníka Tetteha, který nyní září ve Spartě, k tomu posloužil právě nevýrazný rok ve Slovácku?
Přesně tak. Bylo to tehdy složité pro něj, na všechno si zvyknout. A taky pro klub. Hned zaznívaly hlasy, proč jsme jej brali. Teď je v české lize třetím rokem a už jede.
Jazykově i kulturně má Česko blíž k Balkánu, odkud pocházíte i vy. Není řešením brát hráče odtamtud?
Tam je to zase složitější tím, že po první přípravě bude hráč zavařený. Trénuje se tady jinak než na Balkánu. Půl roku bude trvat, než se dostane do stavu, jaký chceme. Jednoho hráče z Balkánu teď možná vezmeme, ale bude tam potřeba od nás, od kabiny i veřejnosti hlavně trpělivost. Hráče kupujete, protože něco dokázal, tak nejde po pár týdnech tvrdit, že je špatný.
Můžou vám světové kontakty pomoct i k tomu, abyste zajímavé hráče prodal do zahraničí napřímo, bez mezistupně v podobě elitních českých klubů?
I proto mě tato funkce lákala, na zápas občas chci přivést lidi z velkých klubů, z Anglie, Skotska, Španělska. Rád bych prodal nějakého našeho hráče za dva, tři, čtyři miliony eur, to by byl pro nás velký úspěch. Hrál jsem v řadě zemí a dovolím si tvrdit, že tady máme i šikovné hráče, kteří si zaslouží prodat za velké peníze. Ale musí být trpěliví a nedívat se, co ten vedle.
Před pár týdny se objevila informace, že díky vašemu podzimnímu hraní za Osvětimany, tým z krajské 1. A třídy, v němž se angažuje prezidentský kancléř Vratislav Mynář, jste dokázal do Slovácka přivést velké čínské peníze. Co je na tom pravdy?
Nevím, kde došli na nějaké peníze. Vůbec to nebyla pravda. Bohužel. (usměje se)
Řeč byla i o navázání úzké spolupráce se Slavií.
Šlo o čtyři pět našich mladých hráčů, byly rozpory, jestli šli sami, nebo je ukradli. To jsme si s panem Plíškem (šéf mládeže ve Slavii - pozn. autora) vysvětlili. Chceme, aby další odchody do Slavie už fungovaly správně, a tak se i děje. Co vím, řeč byla taky o hostování hráčů, řešit se to bude asi začátkem ledna, to by nám mohlo pomoct. Nebráníme se ani hostováním z Plzně, Sparty.
Je to těžké přivést hráče odtamtud na východ Moravy?
Často se říká, že je to krok zpátky, ale to není pravda. Rok ve Slovácku může někomu dát mnohem víc než lavička nebo tribuna ve Spartě. Budete rozehraný, tak vás vezmou zpátky, nebo třeba ještě zajímavě prodají.
Jaké jaro Slovácko čeká?
Chceme se nachystat co nejlépe, protože to bude těžké. Záleží, kterou skupinu budeme po základní části hrát. Přeju si tu prostřední. Rád bych, aby pak mladí hráči, co tady zůstanou, dostali v několika zápasech větší prostor a ukázali, co v nich je pro budoucnost. Ta skupina by byla zajímavá i pro fanoušky, jde v ní i o Evropskou ligu. I když ti kluci nás podporují, ať se děje cokoliv. Musím je pochválit, že s námi drží. I když se osm zápasů nedařilo, byli naštvaní, ale nepostavili se proti klubu.
Po nástupu trenéra Svědíka Slovácko v závěru podzimu vyhrálo tři ze čtyř zápasů. Čekal jste takové zvednutí?
Nemyslel jsem si, že to bude tak rychlé. Ale jsem za to rád. Dvoutýdenní vánoční volno je příjemnější, líp se nám dýchá.
