V zimě se stal posilou olomoucké Sigmy. Na Hanou přestoupil z nizozemského Heerenveenu, který na Sejka v zimě uplatnil opci, vykoupil jej ze Sparty, aby ho mohl s profitem – celkem za necelé dva miliony eur – přeprodat právě Sigmě. Pražané tak transfer nemohli ovlivnit.
Sejk začal s fotbalem v Boleticích nad Labem, posléze se přes Teplice v patnácti letech dostal do Sparty. V Česku ještě hrál ligu za Jablonec. Za Heerenveen v 17 zápasech Eredivisie vstřelil tři góly. A v neděli odehrál druhý zápas v dresu Sigmy.
„Nejhorší na návratu do českého fotbalu jsou tady ty povrchy,“ směje se Sejk, jenž minulé léto dělal kapitána reprezentační jedenadvacítce na mistrovství Evropy.
Je pravda, že stav českých hřišť není v současnosti nejlepší.
Z Nizozemska je to bohužel změna k horšímu. Terény jsou těžké, ale čekal jsem to. Českou ligu jsem sledoval, takže jsem věděl, do čeho jdu. Je těžké hřiště ve zdejších podmínkách dobře udržovat.
Deset milionů eur v luftu, Sigma ale nekončí. Sejka přilákaly ambice i síla týmu |
Jak se sžíváte s novým týmem?
Jsem nadšený. Šel jsem sem s tím, že chci hrát. Že se konečně stanu součástí týmu a projektu, u kterého doufám, že bude velký a úspěšný. Ambice jsou tady vysoké. Jsem rád, že jsem přišel do takto ambiciózního klubu, protože já sám jsem ambiciózní. Čili jsem rád, že jsem tady.
Odehrál jste dvě ligová kola po sobě, ale chybíte na soupisce pro Konferenční ligu, kde Sigma válí. Jak evropské zápasy prožíváte?
Samozřejmě je to těžké, ale já do Sigmy přicházel po operaci (slepého střeva). Tušil jsem, že se nestihnu dát do pořádku na první evropský zápas. V zimě odešlo ze Sigmy dost kluků, trenér potřeboval na soupisku dopsat tři hráče, kteří byli aktuálně fit. A nakonec zvolil správně, protože jsme postoupili. Takže – asi to vyzní divně – jsem rád, že trenér dopsal tyhle tři kluky. Já bych nebyl schopen hrát plnohodnotně tři zápasy týdně. Dostávám se teď po zápasech déle do kupy, protože předtím jsem na měsíc a půl vypadl mimo trénink. Je to pro mě náročnější. O to víc jsem rád, že můžu týmu pomáhat v lize. Přece jenom, pokud chceme hrát evropské poháry i příští sezonu, klíč leží v lize. Jsem rád, že ze dvou zápasů, ve kterých jsem hrál, bereme plný počet bodů.
To dodá sebevědomí, že? Naposledy jste v neděli porazili Bohemians 1:0.
Určitě. Zvlášť, když zvládneme tak těžký zápas, jako byl ten proti Bohemians. Určitě to nebylo snadné, kór na tomhle terénu. Ligové zápasy po evropských zápasech nejsou snadné. Vidíte, že i velké týmy s velkou soupiskou dokážou v těchto zápasech ztratit, když se hraje takhle v rychlém sledu. My jsme rádi, že jsme vyhráli tři soutěžní zápasy po sobě. Může nám to jenom pomoct. Věřím, že nám ještě víc naroste sebevědomí, dostaneme se na vítěznou vlnu a potvrdíme ambice, které máme.
Zatím jste v Sigmě odehrál dva zápasy, pokaždé na pozici číslo deset. Přitom jste dříve primárně hrával na hrotu. Jak se cítíte na novém místě?
Jsem rád, že se do toho dostávám, že jsem odehrál dva ligové zápasy po sobě, s de facto plnou minutáží. Jsem rád, že hraju. Proto jsem sem šel. Musím říct, že se na desítce cítím dobře. Mám volnější pozici, nejsem vázaný na jedno místo. V české lize se hrotový útočník primárně dostává do soubojů. Já naopak teď můžu ze druhé vlny sbírat balony a pohybovat se volněji. Navíc jsem hrál s Moem (Mohamed Jásir), který je vysoký, takže jsem nemusel tolik chodit do soubojů a musím říct, že mi to vyhovuje. Ale dokážu hrát jak na hrotu, tak okolo. Jsem rád, že můžu trenérovi nabídnout více pozic, kam mě může dát.
Proč jste se rozhodl pro Sigmu? Bylo vaší prioritou po devíti letech ve Spartě, z nichž jste několik strávil na hostování všude možně, zase mít možnost někde se usadit?
Jo. Priorita byla někomu konečně patřit. V Nizozemsku jsem zjistil, že moje pozice je jiná, než kterou mi nastínili, když jsem přicházel. Takže jsem jim řekl svoje varianty a to, že chci někam už patřit. A pak přišla nabídka Sigmy. Představili mi projekt, ambice a okamžitě mi řekli, že mě chtějí natrvalo. Že budu moct být součástí projektu na delší dobu. To mě okamžitě zaujalo. A pak už to byl tah na jednu bránu. Jak od Sigmy, tak ode mě. Jsem rád, že to dopadlo a že jsem tady. Věřím, že přicházím jako o dost zkušenější hráč a že pomůžu týmu k naplnění jeho ambic.
Nebál jste se, že vám zmíněná operace zhatí přestup?
Bylo to rozfázované. Samozřejmě není dobré, když někam přestupujete – navíc za nějakou částku – mít hned operaci. Nebylo to příjemné. Na druhou stranu, to je život. V tu chvíli pro mě byla priorita být zdravý a dát se do pořádku. Tím, že mě Sigma koupila a přivedla pár dnů po operaci, kdy bylo jasné, že vypadnu minimálně na měsíc, dal klub jasně najevo, že o mě stojí.
Přesto vám ale zákrok přestup zkomplikoval. V Olomouci jste byl už několik dnů předtím, než došlo k oficiálnímu představení, sledoval jste i přátelské zápasy Sigmy. Proč tak dlouho trvalo, než se přestup oficiálně upekl?
Můj zdravotní stav nedovolil, abychom to představovali. Přestup byl navíc o to náročnější, že to šlo přes dva kluby. I tím se to táhlo. Ale já byl i trochu rád, že se o tom nejdřív spekulovalo. A až pak se to potvrdilo. Je to lepší, než kdyby kolem toho byl nějaký extra velký boom. Takhle mi to přišlo celkem schované, moc se o tom nepsalo, bylo to pozvolné. Po tom, co jsem byl vždycky výrazný, jsem rád, že jsem teď byl tak trochu upozaděný. Nebylo to na škodu. (směje se)
Český útočník Václav Sejk si kryje balon v baráži s Belgií.
Teď už jste fit? Kromě toho, že déle regenerujete, jak jste sám řekl.
Jo, myslím, že to bylo vidět. Odehrál jsem plnohodnotně dva víkendy po sobě. Jsem ten typ, co dokáže odehrát zápas na morál, nepotřebuju tak dlouhou adaptaci, naběhávat kilometry mimo hřiště, abych zvládl devadesát minut zápasu. Ale v kombinaci s evropskými zápasy bych asi nebyl schopen dát týmu to, co by potřeboval každé tři dny.
Na velkou konkurenci jste zvyklý ze Sparty. Ale ani v Sigmě nebude snadné se prosadit. V klubu máte Jana Klimenta, Antonína Růska, Mohameda Jásira a další…
Jedna věc je ta, že když máte ambice a chcete hrát evropské soutěže a být v top šestce, potažmo top pětce, musíte mít v klubu konkurenci. Nás to jenom posouvá. Jsem rád, že je tu Tonda, Klímič i Mo. Nejvíc to je vidět teď. V náročných týdnech se můžeme protočit, což je ku prospěchu, jak vidíte. Tonda a Klímič odehráli zápasy s Lausanne a postoupili jsme do osmifinále Konferenční ligy. My jsme s Moem odehráli dva ligové zápasy a oba vyhráli. Ano, každý píše svůj příběh a v momentě, kdy budete hrát jeden zápas týdně, vám sestava nějak vykrystalizuje. Proto musíme podávat dobré výkony, abychom přesvědčili trenéry, že tam máme být právě my. Ale konkurence je jenom ku prospěchu, posouvá vás a zlepšuje.
