„Velké pocity štěstí jak u mě, tak u mužstva. Všichni vnímáme, že situace není jednoduchá. I s ohledem na to, že jsme velkou sérii utkání nezvládli za tři body, byl zápas plný očekávání,“ ulevilo se pětačtyřicetiletému kouči.
Cítíte úlevu i proto, že týmy zespodu se začínaly dotahovat?
Vnímám spíše odpovědnost za klub a hráče než tlak z venku. Snažíme se bojovat, vtisknout tomu tvář. Všichni vidíme, že to drhne. Ale přístup hráčů, ochota pracovat byly na vysoké úrovni. Se Slováckem ani s Jabloncem jsme nebyli horší. Konfrontační zápasy nám vždy utekly jednou situací. Proto jsem rád, že jsme těžké utkání zvládli.
Proč jste pro domácí zápas zvolil tak defenzivní sestavu se záložníky Greššákem, Breitem a Spáčilem?
Sestava vycházela z toho, že jsme ve středu pole očekávali Matějovského a Hlavatého, případně někoho k němu. Tedy silné středové hráče. V minulém utkání se i Ewerton a Ladra hodně stahovali do středu pole. Potřebovali jsme na tyto hráče vyvíjet tlak, museli jsme nasadit hráče, kteří jsou schopni to běžecky zvládnout. Všechno to spadlo s tím, že Boleslav nastoupila v jiném rozestavení i s jinými hráči. Volba hráčů pak šla proti nám. Ještě v poločase jsme to nechali, nechtěli jsme do toho sahat. Sice nám scházela fotbalovost, ale kompaktnost tam byla. Nakonec k vystřídání muselo dojít a střídající hráči nám výrazně pomohli.
I když jste nasadil v záloze tři defenzivní hráče, kteří měli eliminovat Matějovského, při gólové ráně z dálky mu dopřáli hodně místa. Kde byla chyba?
V posunu hráčů, Radim Breite se nechal hodně stáhnout, opustil středovou pozici. On měl být tím, kdo bude na Matějovského tlačit. Byl jsem překvapený, že Honza Stejskal na střelu vůbec nezareagoval, ale zpětně jsem viděl, že v době kopu se posouval doleva a v zorném poli měl dvojici hráčů. Nebyla to jednoduchá situace. Cíl, se kterým jsme šli do utkání, tedy maximální agresivita do konstruktivních hráčů soupeře, zejména do Matějovského, nám nevycházel. Paradoxně nejlepší v tomto ohledu byl Pablo González, který byl schopen Matějovského navazovat pečlivěji a dostat ho pod větší tlak.
Jarní úlevu řídil Zmrzlý. Obránce táhl Olomouc při obratu s Mladou Boleslaví |
Dlouho jste se však nemohli dostat do šancí.
První poločas, to byla spíš jen bojovnost, málo nebezpečných situací z obou stran, jen náznaky. Scházela nám větší kvalita ve středu pole. Postrádal jsem i větší tlak na balon. Když už přistupujeme k jednoduššímu způsobu hry, je potřeba, abychom sbírali druhé balony, a ty jsme neměli. Boleslav vypadala ve způsobu řešení některých situacích fotbalově, ale nic z toho nevytěžila. My jsme měli šest standardek a nejsem si vědom, že bychom zahráli jednu do kvality. To byla naše velká bolest. V úvodu druhého poločasu jsme dostali gól, to byla dost velká rána. I následná reakce byla špatná. Boleslav byla výrazně lepší, kdyby v těch patnácti minutách přidala druhou branku, bylo po zápase.
Pak vám vyšla střídání.
Střídání rozhodla – příchod Tondy Růska a Pavla Zifčáka. A obrovská vůle hráčů. Musím před nimi smeknout. Po těžkém a velmi smutném středečním zápase v poháru se Slováckem, který měl dopad spíš na psychickou než fyzickou stránku, vydali ze sebe úplně všechno. Za způsob, jakým otočili utkání, jim patří velké poděkování a respekt. Myslím si, že tři body jsou i zasloužené. Posledních třicet minut už jsme hráli slušně, aktivně, měli jsme další příležitosti, zase penaltu. Nevím, co už udělat pro to, abychom z ní konečně skórovali. Díky Bohu nás to nestálo tři body.
Po Gonzálezovi nedal penaltu ani Růsek. Kdo bude kopat příště?
Určený už nebyl Pablo. Poslední tři penalty ze čtyř nedal. Vybírat pak je složité. Moja Chytil tam byl psaný. A Tonda Růsek, který je technický hráč s utaženou střelou, většinou to trefuje tam, kam chce. Byl jsem přesvědčený, že to prolomí. Dokonce jsem porušil svůj rituál, kdy se na penalty nedívám. Řekl jsem si, že tím nevěřím hráči. Takže jsem se díval, a stejně to nepomohlo. Musíme vymyslet něco jiného, abychom to neumění prokopli. To není smůla.
Měl jste obavy o výsledek?
Neměl. Mojmír Chytil měl o pár minut později další šanci, na hlavě měl druhý gól. Nevybavuji si, že by soupeř v závěru měl šanci. Bylo důležité, že jsme zápas dohráli aktivně nahoře. Napadali jsme rozehrávku, soupeř neměl prostor na souvislejší kombinaci. Nepřipouštěl jsem si, že bychom zápas ztratili, to prostě nejde. Věřil jsem, že zápasy se už poněkolikáté neotočí proti nám.
Důležitý podíl na obratu měl obránce Ondřej Zmrzlý. Jak hodnotíte jeho výkon?
Hráče, který vám dá branku a na další přihraje, musím hodnotit pozitivně. Na Ondru mám však daleko větší nároky v rozehrávání standardních situací. S takovou kopací technikou musí být schopen čtyři míče ze standardek dostat do prostoru, kam chceme. Nikoliv jeden. Na druhou stranu je v úvodu jara výborný a velmi spolehlivý do defenzivy. Očekávám od něj větší podporu útoku, teď ji měl a díky tomu jsme vyhráli. Ale v některých utkáních se bojí vzít to na sebe a udělat rozdílovou věc. Být silný a sebevědomý v rozhodnutí, na tom musí pracovat. Ondra je hráč, který poslouchá a snaží se na sobě makat. Věřím, že bude ještě lepší.
Olomouc - Mladá Boleslav 2:1, gól i asistence, obrat Sigmy řídil Zmrzlý |
Jak se vám líbili stopeři Beneš s Jemelkou?
Nejlepší část zápasu z jejich strany byla v posledních 30 minutách. V prvním poločase Jemelka nezískával balony, které měl. Beneš byl v tomhle pevnější. Po změně stran to byl klasický Jemelka, po kterém všichni voláme – sebevědomý, chodil si pro míče do větší hloubky, sbíral je, agresivně šel do soubojů, vyhrával je a byl velmi jistý. V závěru výborná práce, ale nechci ji přechválit, byly tam chybičky. Z celkového pohledu ovšem dobrý výkon.
Jak je na tom Jan Navrátil, který chyběl v nominaci?
Honza má z utkání proti Slovácku natažené postranní vazy v koleně. Potřeba bude sedm až deset dní.
Moc prostoru nedostává křídelník Jakub Matoušek, přitom jste ho po Maltě chválil. Kde je problém?
Rozumím tomu dotazu. Jakub Matoušek kvalitou vybočuje, na druhou stranu má problém se systémovostí, způsobem hry a plněním základních úkolů. Musíme ho více instruovat. My se musíme teď rozhodnout, jestli vsadíme právě na individuality, což momentálně moc nejde, nebo na týmovou práci. A v tom Maty není tak silný. Je to hodně o práci s psychikou. Samozřejmě že z pohledu psychiky mu nepomůže zápas, kdy vůbec nedostane minutáž. Ale křídla fungovala. Využili bychom ho za remízového stavu.
Na křídle se dařilo Kryštofu Daňkovi.
Vidíte, a po dvou zápasech o Daňkovi řekneme, že nemůže hrát křídlo. Ale může. Je to otázka práce s mladým hráčem. Jeden zápas mu vyjde, poté může být dva zápasy v útlumu. Ukázal, že je to komplexní hráč. Byl dobře připravený, měl dobrý vstup do utkání. Splňoval vyšší nároky, možná jako jediný v prvním poločase, co se týče kvality a rozdílovosti. Jsem rád, že se k němu postupem druhého poločasu přidali další. Ale není to Matoušek, typologie Daňka je, že si odskočí pro balon, udělá finální situaci. Maty je rychlostní, náběhový, jeden na jednoho. Musíme je využít tak, abychom byli úspěšní.
