Měl urychleně dostat ambiciózní Olomouc z nebezpečných spodních proudů. Ale trenérovi Zdeňku Psotkovi se to ne a ne podařit. Hanáci pod ním dál tápou. Co hůř – v některých zápasech na jaře (zejména v Brně) jim chybí i základní atributy boje o záchranu: maximální nasazení a odvaha. Proto pět kol před koncem sezony trčí od pásma ponoru pouhé dva body a mnozí si už pokládají otázku, zda je čtyřicetiletý odborník tím správným mužem na krizové práce.
Tlak na nutnost bodovat se s finišem sezony zvyšuje. Cítíte ho od vedení i na svou osobu?
Jednoznačně, pořád. Nám se od jara nepodařilo navýšit náskok dvou bodů. A když se nám to podařilo po Bohemce, tak jsme to zase ztratili v Brně. Takže tlak cítím. Víme, že za to zodpovědnost neseme. Ale snažím se pracovat tak, jak nejlíp umím. Snažíme se pořád najít optimální řešení, aby to mužstvo zvládalo především psychicky.
Týmy ze spodku tabulky zabraly a boj o záchranu bude ještě hodně zamotaný. Jak byste pojmenoval vaši situaci?
Teď to kolo bylo tak, že týmy ze spodku vyhrály, ale na druhou stranu musím říct, že my jsme si celou dobu vědomi, že hrajeme o záchranu. Říkal jsem to i před jarem. Na rozdíl od hanebného výkonu v Brně bylo utkání s Příbramí takové, jaké bych si představoval ve hře o záchranu. Všichni jsme hráli s nasazením, vytvářeli jsme si šance a věřím, že tento výkon bude odrazový, abychom potřebných šest sedm bodů získali.
Očima trenéra Romana Pivarníka"Říkal jsem, že čas ukáže, jaká ta minulá sezona doopravdy byla, protože ji nikdo nedocení v daném momentě. Skončil jsem v Olomouci ze čtvrtého místa, kdy jsme měli o 17 bodů víc, než má Sigma teď. A dostali jsme o polovinu méně gólů. Na její současné postavení se mi kouká s těžkým srdcem, protože člověk Sigmu trénoval, hráče zná a ví, jaký mají potenciál. Měli jsme výjimečný rok, protože po třináctém kole jsme byli na prvním místě. Dokud mě nevyhodili, tak jsme nebyli horší než čtvrtí a prohráli jsme jen čtyřikrát - a to ani ne za sebou. A Sigma teď prohrála pětkrát. Těžko se mi na to dívá, protože mužstvo je mezi 12. a 14. místem, hraje katastrofální fotbal a zápas od zápasu je to horší. Doplatil jsem na to nejen já, což není tak podstatné, ale nejhorší je, že na to doplatil celý tým. Jak velký zájem byl loni o olomoucké hráče - prodal se Hořava a mohli jít i další - tak tento rok není zájem o nikoho. To je jedno s druhým. Pokud chcete prodávat hráče, musíte mít úspěch." |
Odrazový měl být už výkon s Bohemians, ale pak Sigma propadla v Brně. Apeloval jste na hráče, aby tentokrát na domácí bojovnost konečně navázali?
Sami hráči si to řekli v kabině po zápase s Příbramí, že není možné, abychom předváděli tak rozdílné výkony. Ale v kabině si to mohou říkat desetkrát, musí to být vidět na hřišti. My jsme venku zatím nebyli vůbec odvážní, furt jsme čekali, byli jsme pasivní, možná vyjma zápasu v Jablonci. Věřím, že následující kolo na Slovácku to zvládneme, aspoň plusový bod urveme a nahradíme tak remízu s Příbramí.
Se kterou jste doma ztratili dva body navzdory velkým šancím.
Bohužel jsme ztratili dva body. První poločas byl z naší strany hodně aktivní, dostávali jsme se do spousty střeleckých příležitostí, jenže jsme nevstřelili branku. Druhý poločas jsme už nehráli tolik kombinačně, používali jsme hodně dlouhých přihrávek. Souboje jsme moc nevyhrávali a k zakončení jsme se nedostali. Druhou půli to bylo spíš soubojové utkání, ale přesto jsme měli šance, když šel Schulmeister s Navrátilem dva na jednoho, nebo Varadi byl sám před prázdnou brankou. Právě proto, že jsme šance neproměnili, jsme body ztratili.
Čím si vysvětlujete, že jste neproměnili ani ty nejvyloženější šance?
Prostě jsme neměli kvalitní řešení, tím si to vysvětluju. I v té situaci dva na jednoho si musíme líp vyhovět, ať už přihrávkou nebo nabídkou spoluhráče. V prvním poločase jsme měli dvanáct střeleckých možností z výhodných pozic a snad jen čtyři šly na bránu. A ta v závěru? Adam Varadi to prostě nezvládl. Nezvládl zpracovat míč. Je to jenom o kvalitě provedení.
Na góly jste přivedli Depetrise, ale znovu nenastoupil v základní sestavě. Je to otázka nejen zdraví, ale i formy?
Nehrál od začátku, protože byl znovu zraněný. V týdnu před zápasem měl problémy, dva dny netrénoval stejně jako před Brnem. Bohužel. Zatím nám nepřináší góly, které potřebujeme.
Nicméně střídající Depetris s Navrátilem ofenzivu oživili. Dostanou šanci příště od první minuty?
Máme jeden velký problém: my jsme na jaře nehráli zápas ve stejné sestavě po sobě. Buď máme vždycky karty, nebo zranění. My bychom v téhle situaci potřebovali to co nejvíc stabilizovat. Třeba domácí utkání s Bohemkou, které jsme vyhráli, nehráli Depetris s Nepožitkem dobře. Navrátil nastoupil v Brně a měl jeden z nejslabších výkonů. Nám se nedaří stabilizovat ať už samotný výkon, nebo sestavu. Naším úkolem momentálně je dát sestavu dohromady, co nejvíce ji zúžit. I když to s Příbramí Honza Navrátil oživil, bude spíš naší prioritou sestavu konečně už stabilizovat.
Do zálohy jste vytáhl pracanta Martina Šindeláře. Nebyla ale sestava na Příbram příliš defenzivní?
Měli jsme na pravém obránci Vlastu Vidličku, tak jsme chtěli hrát více po stranách. Martina Šindeláře jsme na štítového záložníka zařadili proto, že v minulých zápasech jsme střed hřiště moc neovládali.
Měl Šindelář do hry dostat víc agresivity, která Olomouci předtím fatálně chyběla v Brně?
Je to ten typ, který se hodí i při standardních situacích, protože Příbram má vysoké mužstvo. První poločas splnil to, jak jsme chtěli hrát, ale ve druhém už byla větší nervozita, hodně chyb, nepřesností v rozehrávce a málo jsme chtěli i hrát. Už to bylo zjednodušené.
Vidlička nastoupil po zranění po dlouhé pauze. Jak jste s ním byl spokojený?
Musím říct, že z jeho výkonu jsem byl překvapený. Hlavně v prvním poločase hrál velmi dobře na to, že vlastně půl roku nehrál fotbal, nebo vždycky naskočil jen v přáteláku nebo za béčko. Podporoval i ofenzivu, vydržel podstatnou část zápasu. S jeho výkonem jsem byl velmi spokojen.
Po zápase v Brně brankář Zlámal prohlásil, že už nezbývá nic jiného, „než si dát v kabině do držky“. Do šatny nevidíme, to je vaše území. Převládá v ní teď metoda cukru, nebo biče?
Pracujeme jako minulý týden. My jsme zkoušeli různé varianty, abychom mužstvo naladili tak, aby utkání zvládlo hlavou. To je teď alfa omega naší výkonnosti. Když vezmu kopání standardních situací, tak hráči, které je bez problémů kopnou kamkoliv, s Příbramí nekopli dobře ani jednu standardku. Až poslední roh v 93. minutě... Jinak jsme to nebyli schopni zahrát. Snažíme se po dobrém, po zlém. Hráči měli pokuty. Momentálně jsme ve fázi, kdy mužstvo udržujeme v pozitivu, abychom následující zápasy zvládli. Zdeněk Zlámal má někdy hodně silnějších výroků a ve vyjadřování to občas přežene. Ale zase je pozitivní, že chce a nechá na hřišti všechno.
To ano, dvěma výbornými zákroky vás podržel i s Příbramí. Zlámal mluvil také o tom, že jako by si někteří mladší hráči neuvědomovali, co obnáší boj o záchranu. Souhlasíte s ním?
Já si to nemyslím. My jsme to s hráči i se Zdeňkem Zlámalem už probírali. Ba naopak takoví hráči, jako je Honza Navrátil, nebo Martin Pospíšil, kteří by měli být těmi tahouny, tak to cítí – že oni mají být lídři, když uprostřed hřiště není Michal Ordoš. A musím říct, že zejména na Honzovi Navrátilovi a jeho výkonech je to vidět – nevěří si, třeba v Brně vůbec nebyl v nabídce a když míče měl, tak je neuhrával. S Příbramí hru oživil, byl lepší. Ale právě tihle hráči, jakoby v uvozovkách střední generace, si to uvědomují a podle toho taky jejich výkony vypadají.
