Než v polovině září vedení ligy celé osmé kolo kvůli povodním odložilo na prosinec, Sparta se v tabulce Chance Ligy dělila o první příčku se Slavií. Když do zápasu s Karvinou nastupovala o dva a půl měsíce později, byla čtvrtá s šestnáctibodovou ztrátou na rivala.
V předchozích devíti zápasech totiž porazila jen České Budějovice a Liberec, čtyřikrát prohrála a v posledních třech brala jen po bodu za remízy. I proto úterní vítězství nad Karvinou je pro Friise i mužstvo spásou.
„Ale ještě z toho venku nejsme. Čeká nás hodně práce a hodně těžký zbytek podzimu. Není to ani tak v nohách jako v hlavách,“ prohlásil Friis a ukazováčkem si ťukal na spánek.
Na otázky odpovídal hodně obsáhle, chvílemi emotivně. Věty rozvíjel, opakoval, někdy na stole před sebou přerovnával plechovky s pitím, když vysvětloval postavení hráčů na hřišti.
O čem ještě Friis hovořil?
O proměně Sparty během podzimu, krizi a cestě z ní ven. „Snažím se vám na každou otázku dát jasnou odpověď, ale na tohle se mi hledá opravdu složitě. I hráči jsou jen lidi. Fotbal hrát nezapomněli, vždyť spousta z nich má dva tituly. A taky to asi není o tom, že bych já byl tak špatný trenér. Ale když se dostanete do fáze, že dlouho nevyhráváte, přibývají zranění, tak je to těžké. Nebyli jsme schopní najít a chytit rytmus. A když hrajete každé tři dny, což se v české lize týká dalších čtyřech klubů, tak mezi zápasy nemáte moc času něco změnit. Je to až nezdravé. Věřil jsem a pořád věřím, že jsme schopní to otočit. V těch předchozích zápasech jsme nebyli dost dobří, neměli jsme kvalitu, ale nikdo nemůže říct, že bychom nepracovali na sto procent, nebo že bychom něco podcenili.“
O změně rozestavení. „Jsou to jen čísla: Jestli to je tři čtyři tři nebo tři pět dva, pořád to jsou jen čísla. Hledali jsme možnosti, jak tým složit z hráčů, které máme k dispozici a dostat z nich maximum. Když hrajete na tři střední záložníky, chybí vám nahoře jeden hráč, abyste hru víc roztáhli, ale ve středu pole jste zase silnější. I během zápasu s Karvinou jsme přešli na tři čtyři tři, ono vždycky záleží, koho na hřišti máte. Musíme být připraveni na to, že se rozestavení může během hry měnit. Každopádně bych chtěl všechny tři střední záložníky pochválit. A pak i Markuse Solbakkena, který střídal. Vstoupil do toho dobře.“
O výkonu hráčů. „Jsem velmi šťastný za všechny. Potřebovali jsme mít kvalitu a sebevědomí. A viděl jsem tým, který to měl. Dali jsme rychlý gól a začali kousek po kousku získávat sebevědomí. Vyhráli jsme souboj a zase jsme se o kousek zvedli. V situaci, v které jsme byli, to nebylo pro hráče jednoduché. Budu se opakovat, ale jsou to taky jen lidi. Nejde, abych já něčím pootočil, něco změnil, někoho vyměnil a zase to šlapalo. Tak to prostě nefunguje. Taky se ke mně dostalo, že prý jsme nebojovali, ale tak to nebylo. Můžeme se bavit, jaké dostáváme góly, jaké děláme chyby, ale ne o tom, že jsme nebojovali. Po Karviné bych chtěl pochválit všechny, byl to velmi dobrý týmový výkon.“
O útočníkovi Rrahmanim, který jeden gól dal a na jeden přihrál. „Každý potřebuje čas, zvlášť když přijde do české ligy a do Sparty. Chceme hrát hodně intenzivně a když na to ten hráč není zvyklý, má to těžké. Těch požadavků, které na hráče máme, je hodně. A to platí pro všechny útočníky. Někteří byli zvyklí jinak presovat, jinak bránit, jinak si nabíhat. My potřebujeme, aby se jejich projev změnil a aby na hřišti odevzdali úplně všechno. I když už nemůžou, tak aby přemohli a šli dál. Chce to čas a víc zápasů.“
O Birmančevičovi. O tom, jak se vrátil a probudil fanoušky i tým. „Upřímně, vůbec jsem nepochyboval o tom, že až nastoupí, tak fanoušci budou nadšení. Podporovali ho, i když nehrál. Vrátil se jiný Birma, s mnohem větší energií a elánem, než měl před zraněním. K tomu mu jistě pomohl i krátký návrat domů. Měl zranění, které v první fázi léčby mohl řešit doma. Byl s rodinou, mohl nabrat síly, přijít na jiné myšlenky. Ostatně podobně se od týmu v minulé sezoně odpojil i Krejčí, který odjel za sluníčkem do Španělska.
I proto jsem byl na vás chlapi naštvaný, protože jste nám nevěřili, že mu něco je. Zpochybňovali jste, jestli je Veljko zraněný, potrestaný nebo co vlastně. Když nehrál ani za národní mužstvo, asi jste pochopili, že vám nelžeme. Já nám důvod vám lhát.
Teď musíme být s jeho nasazováním opatrní. Kdybychom ho nechali hrát celé devadesátiminutovky, zničíme ho. A my si nemůžeme dovolit ztratit jediného dalšího hráče. Proto jsme rád, že po Karviné nikdo na marodku nepřibyl. Musím to zaklepat. A taky nesmím zapomenout na Sörensena se Zeleným, kteří byli taky zranění. Vrátili se zkušení kluci a týmu hodně pomohli.“
O Rynešovi a jeho zranění z minulého utkání na Dukle. „Černý scénář se nepotvrdil. Není to tak vážné, jak to po víkendovém utkání na Dukle vypadalo, když odcházel o berlích. Zdá se, že ho konce podzimu ještě na hřišti uvidíme. Asi mu pomohl dobrý spánek.“