„Šel jsem rád, ale pak mi někdo řekl, ať nechodím. Nevím proč, asi si to někteří chtěli užít sami,“ vysvětloval krátké váhání, které působilo dojmem, že se nechal dlouho přemlouvat.
Souček by se však nutit nenechal. Popěvek Červenobílá bojová síla! a hesla: „Po výhře, po prohře, vždycky jsme s vámi!“ jako odchovanec Slavie moc dobře zná. Být součástí tohoto rituálu je pro něj pocta: „Hrozně jsem si to užil. Jsou skvělí! Jsem rád, že mě takhle povzbudili a mohl jsem děkovačku předříkávat sám.“
Lídrem oslav se stal po právu. Odehrál výborný zápas. Už ve třetí minutě dal důležitý gól, který určil další vývoj. A v nastavení zvýšil na 4:0 a přichystal obhájcům titulu debakl.
Gratulace od Pavla Kuky
„Něco takového jsem nečekal, byl bych spokojen s výhrou o gól, klidně z devadesáté minuty. Je to 4:0, to tady dost dlouho nebylo a všichni jsme v euforii,“ usmíval se nadmíru spokojený středopolař.
Slavia - Plzeň 4:0 |
Za první gól chválil nejen centrujícího Zmrhala, ale především Tecla, který odlákal pozornost plzeňských zadáků a otevřel Součkovi prostor. „Říkal jsem si, že se musím hlavně trefit. Chtěl jsem o zem na zadní tyč, a přesně tak se to povedlo. Pak už jsem mohl jenom slavit.“
Kolem Součka obklopeného novináři prošel bývalý slávistický útočník Pavel Kuka. Podal mu ruku, pogratuloval.
Úsměv, s jakým vyprávěl o skvělém vstupu do utkání, se ještě víc rozzářil. Rychle poděkoval za přání a pokračoval ve větě: „Chtěli jsme co nejdříve vystřelit, abychom povzbudili fanoušky, a ti nás hnali dopředu. A my jsme už ve třetí minutě vedli, to bylo úplně skvělé! Takhle kdybychom vkročili do každého zápasu, tak se hraje úplně jinak.“
Věřil si i na penaltu, ale přenechal ji Stochovi
Nejsledovanější zápas kola se lámal na dvakrát. Rychlý gól Slavii odstartoval k výbornému sebevědomému výkonu, ale definitivní zlom přišel až v závěru poločasu, kdy domácí kopali dvě penalty rychle po sobě. Hušbauer neproměnil, ale v následném závaru hostující kapitán Hubník loktem srazil Tecla, byl vyloučen a Slavia měla penaltové repete.
Hušbauer už podruhé kopat nechtěl. U míče se sešel Souček se Stochem. Odhodlání měli oba dost. „Dal jsem už jeden gól a nevadilo by mi kopat penaltu, ale Miňo Stoch řekl, že ji dá, a taky to s přehledem uklidil.“
Plzeňští hráči před druhou penaltovou střelou dlouho naháněli rozhodčího po hřišti a bouřlivě protestovali. „Chápu, že to pro ně bylo nepříjemné, ale až to uvidí doma, tak pochopí, že byly jasné. Kdyby nebylo, tak se ještě můžou hádat, ale takhle to je spravedlivé.“
„Už před zápasem jsme si říkali, že je chceme utavit“
Ve druhé půli už měli slávisté všechno pod kontrolou. Vedli o dvě branky, měli převahu jednoho muže a brzy poznali, že soupeř už rezignoval. „Nečekal jsem, že to takhle zabalí. Kombinovali jsme a oni se nás ani nesnažili nenapadat. Bylo vidět, že už do toho nešli,“ všiml si Tomáš Souček.
„Už před zápasem jsme si říkali, že je chceme utavit, protože nemají zase tak dobrou kondici ani když hrají v jedenácti. Po červené kartě to bylo ještě patrnější. Dávali jsme si to vzadu, nechtěli jsme ztrácet míče, a když přišla možnost, tak jsme zaútočili a přidali jsme ještě dva góly.“
Třiadvacetiletého fotbalistu potěšilo, že se dokázal gólově prosadit z místa defenzivního záložníka. „Máme vpředu menší hráče, kteří si při centrech sbíhají na vápno a já se snažím chodit před branku. Je to společná práce, takhle to trénujeme a dnes to konečně vyšlo,“ těší Součka. „Pro soupeře to je nečekané, jsou připraveni, že tam budou nabíhat křídla, podhrot, hrot, ale když tam naběhnu já, tak jsem nehlídaný.“
Více než jeden gól v utkání dal v lize 192 cm vysoký slávista zatím jen jednou. V únoru 2016 poskládal proti Ostravě dokonce hattrick. „Byl to takový tečovaný hattrick,“ připomněl šťastné okolnosti, které tehdy vedly k jeho brankám. „Teď už jsem dlouho nedal gól, chtěl jsem aspoň jeden. Byl jsem z něj nadšený, a ten druhý, to je ještě něco navíc!“
