Klub o tom informoval na svém webu.
Když 29. června 2020 v semifinále play off skupiny o Evropu proti Mladé Boleslavi těsně před koncem střídal, bylo to naposled, co Tomáš Sivok oblékl černobílý dres.
V šestatřiceti letech ukončil profesionální kariéru, odchod měl dlouho promyšlený.
Nástup na pozici funkcionáře rovněž, ale ve Spartě, kam měl namířeno, se s vedením na své roli nedomluvil. Vyšlo to až po roce, v mateřském Dynamu.
„Velmi se na tuto spolupráci těším, jeho charisma a vztah k mateřskému klubu, v němž nedávno skončil i aktivní kariéru hráče, jsou pro nás velkým příslibem,“ řekl nový klubový majitel Vladimír Koubek, který Dynamo získal koncem května.
A klub mění podle svého, vybírá si spolupracovníky, kterým věří. Ti, kteří tam působili za předchozích majitelů, odcházejí, což je i případ Vozábala.
„Ve sportovním úseku nás čeká hodně práce, protože bohužel Martin Vozábal se svého poslání nezhostil a v posledních týdnech se mu v jeho práci příliš nedařilo,“ prohlásil Koubek.
Sivok je budějovický patriot, bezmála místní legenda. V klubu vyrostl a v sedmnácti se dostal do ligového kádru. Ještě jako dorostenec podepsal smlouvu ve Spartě, která ho na jihu Čech nechala na hostování.
V devatenácti se definitivně přesunul do „své“ Sparty, které fandil odmalička. Už ve dvaadvaceti se stal ve Spartě kapitánem, milovali ho fanoušci. Pásku tenkrát převzal po Karlovi Poborském, dalším Jihočechovi a odchovanci Dynamu...
V lednu 2007 zamířil Sivok na roční hostování do Udine, po návratu odehrál ve Spartě další půlrok a zamířil do Besiktase Istanbul.
I tam se stal oporou, oblíbencem publika. Po sedmi letech přestoupil v létě 2015 do Bursasporu, po dalších dvou letech zamířil do izraelského Maccabi Petah Tikva.
Když mu vypršela smlouva, v létě 2019 se vrátil do Českých Budějovic, kde kariéru dohrál. Budějovice tehdy byly ligovým nováčkem a Sivok byl pro nezkušené mužstvo velkou oporou.
V národním mužstvu odehrál 64 zápasů a dal pět branek. Je účastníkem mistrovství světa 2006, byť jako nehrající čtyřiadvacátý člen kádru. Nechyběl ani na evropských šampionátech v letech 2008, 2012 a 2016.
