Sivok, Milan Baroš, Jaroslav Drobný. Slavní, úspěšní. Zažili velké šampionáty, zahraniční angažmá v prestižních ligách i klubech.
Veteráni, kteří na sklonku kariéru oživili českou ligu. A letošní jaro je pro ně s největší pravděpodobností poslední na nejvyšší úrovni. „Pro mě určitě,“ zdůraznil Sivok.
A co když už se hrát nebude? Co když v úterý funkcionáři odmítnou možnost ligu dohrát?
Já jsem počítal s tím, že na poslední zápas pozvu rodinu, budou tam fanoušci. Jenže to je pryč, s tím jsem se smířil. Ale kdyby to šlo, aspoň bych to chtěl dohrát. Věřím, že to tak bude.
Dát fotbalu sbohem bez fanoušků, bez svých blízkých na tribuně. Kdyby se už nehrálo, tak to pro vás vyjde skoro nastejno, ne?
Asi to jedno je, ale nejde jen o mě. Chci hrát už kvůli trenérovi a spoluhráčům. Bylo by mi strašně líto, kdybychom tuhle sezonu dohrát nemohli, když ji máme tak dobře rozjetou. Kdy zase se Budějovice takhle dají do kupy?
Pro většinu hráčů je důležité, aby se liga rozběhla i proto, že bez zápasů mají méně peněz. Je to tak?
Kde nejsou vysoké platy, tak každá tisícovka, která vám nepřijde, je znát. Když někdo bere tři sta tisíc a padesát mu vezmou, asi se ho to tolik nedotkne. Ale když máte čtyřicet padesát tisíc, z toho vám patnáct dvacet nepřijde, tak je to složité. Právě i kvůli těmhle klukům chci hrát.
Co byste funkcionářům před úterním hlasováním vzkázal?
Vnímám, že někdo hrát chce, někdo ne. Já můžu říct jen jedno: Chci hrát. Ale...
Co ale?
Jde mi o ten program. Jestli by se mělo šest sedm týdnů hrát sobota, středa, sobota, tak to mužstva jako České Budějovice nezvládnou. Nebo jen těžko.
Nejsou hráči dobře trénovaní?
Podívejte se, já jsem fotbal hrál dlouho a dva zápasy v týdnu zažil. Není to legrace ani pro vrcholové sportovce. Proto mají špičkové kluby, které hrají poháry a spoustu zápasů, hodně široký kádr, aby hráče mohli šetřit. V českých podmínkách je opravdu těžké hrát v takovém tempu. Většina mančaftů spoléhá na čtrnáct hráčů, k tomu má mladší kluky. Do toho cestování. V klubech nemáte tolik lidí, kteří se o hráče starají. Jen já zaměstnám fyzioterapeuta na hodinu a půl.
Co byste navrhoval?
Za mě by bylo rozumné, pokud se bude hrát jeden týden dvakrát a další týden by byl klasický režim. Sobota, středa, sobota a pak až zase sobota. Myslím si, že by to nebylo nic proti ničemu.
Ale to by se sezona protáhla do konce července. Nenaruší to přípravu na tu příští?
Nenaruší. Z vlastní zkušenosti vím, že když si deset čtrnáct dnů odpočinete, tak nic neztratíte. Proč by měla být před sezonou pětitýdenní přestávka? Nemusí. Hráči by kratší přípravu určitě uvítali. Musíme zvážit, jak hráče nezavařit a předejít zbytečným zraněním.
Chápete kluby, které hrát nechtějí?
V úterý to bude i taktická hra. Každý, kdo je ohrožený sestupem a kdo má úzký kádr, tak má samozřejmě obavy. Když pak chytnete sérii a půjde vám to, tak si řeknete, že to byl super. Ale ti, kterým to nepůjde, si na to budou stěžovat.
Pokud by současnou sezonu předčasně ukončili, nešel byste ještě do té další, abyste se s kariérou rozloučil na hřišti? A třeba i s fanoušky?
Ne, jsem rozhodnutý, že končím. V hlavně to tak mám nastavené. Od ledna mě trápí koleno, takže ten konec bude pro mě i vysvobozením. Ale taky se přiznám, že mi fotbal chybí. Poslední týdny se cítím dobře. Jsem typ hráče, který i rád trénuje. Na hřišti jsem šťastný.
Když v březnu pandemie koronaviru propukla a fotbal se zastavil, napadlo vás, že si třeba už nekopnete?
To ne, spíš jsem si myslel, že se udělají opatření a za měsíc zase hrajeme. Ale když jsem pak viděl, jak se to všude hrne, tak jsem si říkal, že tohle je konec. Ale poslední dobou jsem zase v naději.
Přesvědčujete budějovického zástupce, který bude hlasovat, aby myslel i na vás?
To ani ne, o tom se nebavíme. Ale my hráči se celou dobu vyjadřujeme, že hrát chceme.
Pokud se za dva týdny začne, jste vy osobně připravený?
Trénuju, zvládám to. Ty dva týdny přípravy do startu se mi ještě hodí.
Už víte, co budete dělat na podzim? Od příští sezony?
U fotbalu chci zůstat, to je jasný. Lákala by mě manažerská role, ale nikam se necpu. Mám v hlavě, jak to chci dělat, jak by to mělo vypadat. Když se otevřou hranice, chtěl bych cestovat a v cizině omrknout, jak to tam dělají. A když pak přijde nabídka, tak ji zvážím.
České Budějovice, nebo Sparta?
V Budějovicích jsem chtěl zůstat za určitých podmínek, ale to nevyšlo. (Sivok se chtěl stát spolumajitelem klubu). Kdyby přišla Sparta, bylo by to pro mě hodně zajímavé. Ale to předbíhám. Je jasné, že k oběma klubům mám nejblíž. V Budějovicích jsem vyrostl a Spartě odmalička fandím.
