„Brankář vyběhl a zúžil mi prostor, takže mě vyčapal. Ale byla to šance, kterou jsem měl proměnit,“ věděl Poznar.
V prvních dvou kolech jste nebodovali ani nevstřelili gól. Nálada je pod psa?
Není dobrá. Co můžeme čekat, že? Ale nemůžeme věšet hlavu a říkat si, že je to v pytli. Myslíme pozitivně. Teď hrajeme doma s Libercem. Je potřeba zvednout hlavy, dobře pracovat v tréninku a doufat, že nastolená filozofie nového trenéra, které věříme, přinese kýžený úspěch. V tréninku to vidím, akorát to chybí v zápasech. Chce to sladit. Všechny posty, náběhy, aby to bylo efektivní. Někdy se tam ztratíme. A pak si nevypracujeme gólové situace.
Jak těžké je věřit něčemu, když to zatím není podložené výsledky?
Věci děláme nějakou dobu. Postupně se do toho dostáváme. V tréninku to vypadá čím dál tím lépe. Je potřeba, aby celý tým věřil, že to má smysl. Že další zápas zvládneme a odrazí nás to k nějaké šňůře.
V Olomouci byl ale váš výkon o poznání horší než doma proti Slavii, ne?
Je to tak. Střídali jsme špatné pasáže s lepšími. Když jsme drželi míč a byli jsme aktivní v pohybu, tak Sigma s tím měla problém. Ale chce to více se tlačit do útočných situací, abychom měli více šancí. Někdy předvádíme pohledný fotbal po zemi, držíme balon, ale není to kolikrát efektivní. To byla alfa a omega.
