Janotka proti příbramským Partyzánům dokonce otevřel skóre, úvodní duel o postup do finále nakonec skončil smírně 4:4. A ani při zápase trenérské geny nezapře. Z lavičky i na hřišti spoluhráče hlasitě diriguje a povzbuzuje:
„Hoši, trpělivě, máme šance.“
„Borci návrat, rychle!“
„Dobře vybojovaný, super.“
„Já dávám jen podněty a přidávám postřehy. Náš trenér Tomáš Zeman je v taktice na malý fotbal kovaný. Protože oproti klasickému fotbalu je tohle úplně jiný sport,“ srovnává Janotka.
Stejně jako v Sigmě se snaží o pozitivní „koučink.“ Spoluhráčům po vystřídání málokdy něco vytýká. „Snažím se být pozitivní. Mně vždy vadí laxnost, tady ale vidím, že na tom všem záleží, takže není důvod kárat. Naopak se snažím kluky podporovat, ať jsou sebevědomí, ať si dovolí kličku,“ povídá Janotka.
Sám říká, že malý fotbal je pro něj ventil, skvělé odreagování, kde může projevit naplno své emoce. Minimálně proti Příbrami ale svůj ventil příliš neupouští. Až na jeden okamžik, kdy hostující hráč nepřizná evidentní teč a rozhodčí chybně ukazuje na rohový kop.
„Bylo to tím, že soupeř byl slušný. Zápas byl férový, když někdo někoho žduchnul, tak se omluvil. Pak člověk nemá potřebu být zbytečně vyhecovaný. I rozhodčí pískali dobře. Byť to bylo play off, mělo to jen zdravou agresivitu,“ přibližuje Janotka.
Už v 6. minutě utkání střílí svůj druhý sezonní gól a možná by mohl pomýšlet i na další. Tuhle mu schází krok, pak mu radost bere branková konstrukce.
„Jsem rád, že se do šancí vůbec dostanu. Měl jsem jich plno. Soupeř hrál osobně, jeden na jednoho, takže když si člověk naběhnul z druhé vlny, byl sám. Škoda, že jsme nedali víc branek. Příbram v prvním poločase ukázala, že je kombinačně silná, sehraná, nebezpečná. Ale my jsme v druhé půli zlepšili hru a měli jsme strašně moc šancí. Jednou jsme dali tyčku, pak břevno… Remíza je ale spravedlivá. Musím říct, že to byl fakt atraktivní mač,“ kývne Janotka.
Pedant na fyzičku i rovný člověk. Janotka „ukázal koule“ a dovedl Sigmu na vrchol![]() |
První zápas semifinále, jež se hraje na dva zápasy, je pro něj teprve čtvrtým utkáním v sezoně. A dost možná i posledním. V úterní odvetě na půdě Příbrami totiž bude chybět. „Jsem s trenérem domluvený, že chodím jen na domácí zápasy. Nemám prostor jezdit na venkovní utkání. A navíc v neděli letíme na dovolenou, takže jsem rád, že si chvíli oddychnu,“ líčí Janotka.
Býval by k moři odjel už dřív, ale pracovní povinnosti ho ještě stále drží na Hané. „Teď si ještě nemůžeme dovolit odletět, musíme být v kontaktu, na telefonu, pracujeme na posilách. Je důležité, aby příští sezona v Sigmě byl také úspěšná,“ vysvětluje.
Na Příbram s videotréninkem
Pokud by Ducks bez jeho přítomnosti zvládli postup přes Příbram, která v sezoně padla jen jednou, čekalo by je 21. června superfinále v Českém Dubu na Liberecku. „Cože? To vůbec nevím, to ani nemám v diáři!“ směje se Janotka.
Pro Olomoučany by šlo o svátek, v Superlize působí od sezony 2016/17 a jejich nejlepším umístěním zůstává čtvrté místo z ročníku 2022/23. I proto se na středočeského soupeře důkladně připravovali.
„Sice se na tréninky moc nescházíme, protože proti sobě hráváme v olomoucké lize, ale před Příbramí jsme měli dokonce i video. Fungujeme dohromady a chceme udělat úspěch čili pokusit se o superfinále,“ prozrazuje kapitán Ducks Lukáš Kaďorek.
Kapitán nemusí hrát furt. Koudelka o svém fotbalovém obojživelnictví![]() |
Loni s týmem opanoval základní část moravskoslezské skupiny, letos Olomouc skončila o skóre druhá za brněnskými Vikingy, prvním letošním finalistou. „Máme nějakou základní osu, je nás víc a víc, je to čím dál tím lepší, což se začíná odrážet i na výsledcích,“ těší kapitána.
A jaké to je, hrát s trenérem prvoligového klubu v klasickém fotbalu?
„Co řekne, to si bereme k srdci. Je to profík, má to naučené, ví, jak s kluky pracovat. Jsme rádi, že nám chce pomoct, a i když máme svého trenéra, je to jenom ku prospěchu. I jako spoluhráč je skvělý. Má to v sobě, dře, maká, hecuje. Je to výborný hráč,“ uzavírá Kaďorek.