„Chtěl jsem hrát a ve Slavii bych určitě nedostal tolik šancí co tady,“ vysvětluje nejčerstvější posila Zbrojovky.
Při svém brněnském debutu v přípravě proti Skalici dokonce 29letý levý obránce dostal na rukáv kapitánskou pásku. „To je klasika, ať se naplní kasa,“ prohodil Jablonský. „Dnes jsem si to odbyl, takže věřím, že už mě nic nečeká. Možná ještě po prvním gólu, ale těch já moc nedávám, takže nemusím mít strach,“ dodal s úsměvem.
Jaký byl váš první poločas ve Zbrojovce?
Jsem tady druhý den, takže se teprve poznávám jak s klukama, tak se systémem, který budeme chtít hrát. Na výsledek se ani nedívám, ale bylo tam hodně nepřesností, hlavně z mojí strany. To musí být určitě lepší.
Před týdnem jste se vrátil ze slávistického soustředění v Číně. Kdy vás kontaktovala Zbrojovka?
Na soustředění mi volal trenér Habanec, že by byl zájem. Seběhlo se to rychle, hned po příjezdu jsem chtěl co nejdřív dorazit na trénink za klukama. Jsem rád, že se to takhle rychle ukutalo, pro mě je to jenom dobře.
Nestraší vás brněnská pozice v tabulce?
Naopak, já věřím, že Brno nepatří na 14. příčku a že chytneme start. Dlužíme to městu i fanouškům, abychom hráli tam jako minulou sezonu, tedy kolem pátého místa. Tam Brno patří.
Slavia bojovala o titul, ale vy jste na podzim v lize nehrál ani minutu. Jak se s tím hráč smiřuje?
To je na fotbale to smutné, ale zažívá to několik fotbalistů. Měl jsem stabilní místo v základní sestavě, ale nakoupili se noví hráči ze zahraničí jako Dušan Švento nebo teď v zimě Per Flo. I když byli spokojení, tak se na mě už potom nedostávalo, o to je to horší – kdyby se mi nedařilo, bylo by to jiné, než když se daří. Ale to je fotbal, to se stává.
Aspoň jste se ale se Slavií podíval do Číny, potěšilo vás to?
Popravdě moc rád nejsem. V těchto podmínkách se mi špatně dýchá, protože kondiční přípravu jsem strávil v místě, kde bylo o 30 stupňů víc. Teď přišel velký skok, liga taky začíná v chladnějších podmínkách. Bylo fajn se tam podívat jako na výlet, ale kondiční fázi bych radši strávil v zimě.
Vaší hlavní pozicí je levý obránce. Pozorujete hráče na tomto postu i ve světě?
Určitě je sleduju, nejvíc se mi líbí Marcelo z Realu Madrid nebo Alba z Barcelony. Ale to už jsou spíš křídla, takový styl se tady v Česku hrát nedá, i když by si to asi každý levý obránce přál.
Za 171 ligových zápasů jste dal jenom tři góly, čím to?
Jsem opravdu gólový... Vždycky jsem se pokoušel o střelbu, ale první ligový gól jsem dal až ve 110. zápase, což je strašně moc dlouhá doba. Na to, že v dorostu nebo B chlapech jsem dával gólů strašně moc, tak od první ligy mi to tam přestalo padat a nejde to až doteď. Ale od toho jsou jiní, z levého obránce se do zakončení tak často nedostávám. A kdybych se dostával, tak nejsem v české lize.
Přesto se vám po slavném italském střelci přezdívá Baggio...
Říkají mi tak asi od desíti let. Copánek jako on jsem nenosil, tolik vlasů nemám, ale gólů jsem dával celkem dost. Tehdy se na tréninky chodilo v dresech zahraničních týmů, já jsem měl toho Baggia, chytilo se to a udrželo doteď.
Také se o vás ví, že zpíváte a hrajete na piano. Zahrajete i brněnským spoluhráčům?
Doufám, že určitě ne.
V Jablonci i ve Slavii jste však na plese hrál...
Bohužel, ale nikdy jsem to nechtěl. Věřím, že po mně něco takového chtít nebudou, a když, určitě odmítnu. To není hudba pro fotbalové týmy, ale spíš pro ženy.
