„Zápasů, které by nás a naše fanoušky v poslední době výsledkově bavily, moc nebylo, takže moje další motivace je jasná. Zachránit Jablonec v první lize,“ velí 41letý Hübschman, hrající legenda české nejvyšší fotbalové soutěže.
Na podzim jste od začátku září kvůli zranění ruky nehrál, pak jste stihl jen poločas v posledním kole. Co jste léčil a jak to vypadá nyní na začátku zimní přípravy?
V zápase v Teplicích jsem si zlomil zápěstí. Šest týdnů jsem měl ruku v sádře, čtyři v jedné poloze, další dva v druhé, pak jsem s ní už začínal pomalu hýbat, ale doktoři mě do fotbalu moc pustit nechtěli. I s tou sádrou jsem trochu trénoval, ale musel jsem být opatrný, abych na ni nějak nespadl a nezlomil si to znova. Teď už to naštěstí na fotbal zase je, ruku pořád nějak rozhýbávám, ale k fotbalu ji zase až tak nepotřebuju, takže jsem stoprocentně připravený.
Jak jste prožíval z pozice nehrajícího kapitána konec podzimu a pád týmu až na čtrnácté místo?
Ne všechno se povedlo, výsledkově a samozřejmě postavením v tabulce to určitě od nás dobrý podzim nebyl. Měli jsme i hodně vyloučených a to nás také sráželo.
Vyloučených jste měli celkem sedm, dalo se s tím něco v kabině dělat, aby červené karty tak výrazně nepřibývaly?
Nějaká povídání probíhala od doby, kdy ty karty začaly přicházet, ale bohužel jsme se toho až do konce podzimu nedokázali zbavit. Po zbytečném vyloučení Sejka v předposledním utkání v Olomouci hned přišlo stejně zbytečné vyloučení Heidenreicha v domácím zápase s Boleslaví... Prostě každý si musí sám v sobě najít nějaký potřebný klid a hlavně zodpovědnost za to, aby se tyto momenty v dalších zápasech už neobjevovaly. Sráželo nás to a limitovalo celý podzim. Navíc po červených kartách mají ti hráči stopky na další zápasy a kvůli tomu jsme v optimální sestavě, kterou by chtěl trenér postavit, skoro nehráli. K trestům se navíc přidala i velká marodka, což moc ovlivnit nejde, ale disciplína ano. To by měl být základ, který by se měl do jara od nás změnit.
Kvůli rekordnímu počtu vyloučení byl vedením a trenéry zaveden nový a mnohem přísnější disciplinární řád. Jak to vnímáte?
Něco podobného už jsme měli i dřív, ale samozřejmě to byl starší model. Teď se to nějakým stylem upravilo, něco se tam přidalo, všichni jsme měli možnost to nějak okomentovat, mít připomínky. Ale všichni to vzali, nikdo k tomu nic neměl, protože si myslím, že všichni si uvědomují, čím jsme si během podzimu prošli, a kdyby se to mělo opakovat dál, tak je potřeba za to trestat a platit. Každý by prostě měl udržet emoce a vědět, co to může mít za důsledek pro tým, když do souboje vletí takhle neuváženě.
V čem tedy spočívá v novém sazebníku trestů největší změna?
Asi v tom, že teď je to pevně dané na papíře. Předtím to bylo formou nějaké dohody. I pro mě je proto ten nový disciplinární řád asi posledním východiskem z té špatné situace ohledně vysokého počtu červených karet a jakéhosi mimofotbalového zlobení.
Změny v Jablonci: ztráta Coolse a pro hráče přísný disciplinární řád |
V tabulce jste až na barážové čtrnácté příčce, budete na jaře pod velkým tlakem?
Já to takhle úplně nevnímám, protože my jsme pod tlakem furt. Já si nepamatuju zápas, který by nebyl důležitý. Fotbal je náš život, který jsme si vybrali, a každý musí vědět, že pod tlakem bude vždy. Že žádný zápas není jednoduchý a nikdy nebude takový, že by trenér před ním řekl, že to není důležité a že si můžeme jít ten fotbal na hřiště jenom užít. To může být jen na tréninku...
Můžete zmínit i něco málo pozitivního z nepovedeného podzimu?
Určitě to, že jsme dali mnohem víc branek než vloni. Na druhou stranu ale musíme zpevnit hru dozadu, protože jsme dostali spoustu zbytečných gólů. Také jsme měli ze začátku velkým problém s tím, že jsme z docela slušně rozjetých zápasů, ve kterých jsme vedli, nedokázali kvůli ztrátě koncentrace vytěžit vítězství.
V profesionálním fotbale se pohybujete už přes dlouhých dvacet let a opakujete, že budete pokračovat, dokud vás fotbal bude bavit. Zahájil jste další zimní přípravu, takže chuť a motivace stále je...
...to ano, ale samozřejmě situace, ve které jsme s Jabloncem už druhým rokem po sobě, kdy se plácáme v tabulce někde dole, mě vůbec netěší a není to jednoduché. Těch zápasů, které by nás a naše fanoušky v poslední době výsledkově bavily, moc nebylo, takže moje další motivace je jasná. Zachránit Jablonec v první lize.