Druhý poločas jsme začali tak, jak jsme skončili ten první. Pak jsme udělali chybu a už nám to nešlo, byla to křeč. Ještě jsme snížili na 2:3, ale potom už se s výsledkem nedalo nic dělat. Pan rozhodčí málo nastavil.
Kdyby nastavil půl hodiny, možná bychom ještě dali gól na 3:3.
Vy jste zařídil Brnu vedení, když se od vás odrazila střela Rabušice. Co říkáte takovému gólu?
Pamatuju si, že už jsem jeden podobný dal ve Slavii. To jsem taky tečoval střelu a brankář šel na druhou stranu. Měl jsem štěstí.
Čím jste míč tečoval?
Já ani nevím. Levou nohou - kolenem nebo čím. Byla to dobrá střela. To je jak v hokeji, když vystřelíte před bránu a tam to někdo tečne. Byla by škoda do toho nesáhnout.
Vstřelil jste už sedmdesátý gól v lize. Oslavíte jej nějak?
Sedmdesátej je málo, já budu slavit až sto padesátej. I když to mi bude tak pětapadesát.
Jak vás bolí první prohra v sezoně? Na porážky už jste si asi odvykli.
Z toho se teď musíme hodně rychle probudit. Mrzí nás to, na domácí půdě by se to nemělo stávat. Kdyžtak se může prohrát venku, ale tento zápas jsme po tom šťastném gólu měli dobře rozjetý. Škoda, že jsme dostali góla do poločasu.
V defenzivě jste vyrobili nezvykle mnoho chyb. Byly Teplice tak dobré, nebo vám chyběla koncentrace?
To já nevím. Jak jsem to viděl já, tak jsme po našem gólu zbytečně zalezli a naši krajní záložníci se stáhli moc hluboko, byli skoro na úrovni naší obrany. Oni nás potom přečíslovali. Ten Klein, defenzivní záložník Teplic, měl asi čtyři nebo pět střel na bránu z dost velké blízkosti. Nevím, proč jsme tak zbytečně zalezli. Stáli jsme na vápně a koukali jsme jeden na druhého, co se stane.
Za stavu 1:1 se čekalo, že se znovu pustíte do útočení, ale to se vám nepovedlo. Je to potvrzení, že s útočnou hrou máte problém?
Hráli jsme, co nám Teplice dovolily. Mají dobře poskládanou obranu, vzadu mají velké hráče. Chtělo to podle mě hrát trochu víc po zemi a kombinačně. Místo toho jsme chtěli obejít dva tři hráče. Měli jsme hrát víc na jeden dva doteky.
Brankář Bureš tvrdil, že při trénincích dělá vašemu týmu střílení gólů problémy. Vidíte to stejně?
Kdybych měl mluvit za sebe, tak proměním asi 25 procent střel.
V zápasech je ale vaše úspěšnost v šancích hodně vysoká...
Zápas je něco jiného než trénink, na něm těch střel letí hodně. Ale chce to víc střílet v zápasech, náš poměr střel v lize není žádná sláva. Kluci ze zálohy moc nestřílí, skoro se k tomu nedostaneme.
Co pro vás první prohra znamená?
Aspoň si můžeme říct, že takoví borci zase nejsme, a půjdeme dál. Co máme dělat. Když vyhráváme, hrajeme spolu, když prohráváme, hrajeme zase spolu. Spolu budeme hrát i příští zápas.
S dcerou už si kopu, směje se obránce Križko
Pravý kraj obrany. Místo, kde musel trenér 1. FC Brno loni improvizovat, je teď trvale obsazeno novým objevem ze Slovenska. Pronajal si ho Juraj Križko.
Před sezonou ho neznal v Brně asi nikdo. Za východní hranicí hrával druhou ligu v Trenčíně. Jenže trenér Miroslav Beránek ho ještě stihl zapojit do letní přípravy a zanedlouho 24letý blonďák uchopil svou šanci velmi pevně. V úvodních šesti kolech nechyběl na hřišti ani minutu.
Přesto přiznává, že na českou nejvyšší soutěž si ještě pořád potřebuje zvykat. "Ten skok do první ligy je z druhé slovenské obrovský, ale musím se s tím vypořádat," vydechne sympatický mladík. Už jenom proto, že doma hrával stopera, zatímco teď ho kouč vystrčil na kraj. "Tady se musí víc útočit a pak spěchat dozadu. Až se s tímhle vypořádám, tak to bude dobré," myslí si.
A to hrával na Slovensku jednu chvíli i v útoku. Ovšem spíš z nouze. "V ligovém dorostu jsem hrál pořád stopera, ale pak jsem šel na hostování do třetí ligy a tam jsem šel do útoku. Byla tam slabší mužstva a já jsem byl fyzicky zdatný, dokázal jsem si pokrýt míč. Ale jak jsem se vrátil do ligy, zase jsem hrál stopera. Tam mi to sedí nejvíc, žádný univerzál nejsem," vykládá.
Ovšem nejen na nový post, nýbrž na rychlost soutěže si také přivyká. "Je to techničtější a ve větším tempu. Na všechno mám míň času. Což bylo vidět i v zápase. Několikrát jsem kvůli tomu balon odkopl špatně," vracel se k pondělní porážce s Teplicemi.
Ta ho mrzela, jako celý tým. Ale příliš smutku do sebe nepustil. Však to byl první neúspěch v letošní sezoně. "Tentokrát jsme udělali víc chyb než soupeř a on je narozdíl třeba od Slovácka potrestal. Neměli jsme takové štěstí. Ale nejhorší zápas to určitě nebyl," míní.
Remíza by podle jeho slov zápasu slušela víc. Nicméně slušivý výsledek musejí Brňané uhrát po reprezentační pauze v Kladně. "Musíme zůstat s hlavami nahoře. Tohle nic neznamená. Kladno nic moc nehraje, tam by se daly získat tři body. A když vyhrajeme, lidi u nás zase přijdou," těší se na kulisu na Srbské.
Križko si tak v Brně užívá nejen fotbalu, ale od minulého týdne i rodiny. Na svůj věk nebývale početné. Přijela za ním totiž manželka se dvěma malými dcerami. "No a zrovna viděly první porážku," usmál se. "Ale jsem rád, že tu jsou, pomáhají mi."
Jeho starší dceři je 14 měsíců, mladší počítá věk teprve na týdny. Ale i tak si s nimi vyhraje. A tak mu na nic kromě fotbalu a rodiny čas nezbývá.
"My jsme plánovali, že chceme dvě děti hned po sobě, aby si spolu mohly hrát. A řekli jsme si, že to odbudeme už teď a pak si budem jen užívat," culí se.
Zatímco mladší dceru může zatím jen chovat, s tou starší už si prý kope. "Kdyby jednou hrála fotbal, tak si myslím, že bude mít talent," rozesměje se Križko.
A tak se mu v Brně líbí po všech stránkách. "Fotbal je dobrý, atmosféra dobrá, prostě super," pochvaluje si nové a první zahraniční angažmá.
|
