"Nebudu to komentovat," říkal Suchopárek v pátek dopoledne. Seděl na betonovém schůdku vedlejšího stadionu v pražském Edenu. Právě s béčkem dotrénoval, vydýchal se a nastavoval tvář paprskům slunce. Vypadal spokojeně. Jenže přiznával: "Jsem hodně zklamán."
Když poprvé vstoupil do kabiny klubové rezervy, trenér Pavel Trávník z něho rozčarování vycítil. Vzal si ho stranou a žádal, aby Suchopárek vnesl autoritu do kádru mladíků.
"Honza to pochopil, je s ním skvělá spolupráce," říká Trávník, a ani nemusí. Na tréninku i po něm je to vidět: Suchopárek cosi komentuje při protahování a hned má kolem sebe hrozen vděčných posluchačů, průměrně o šest let mladších. "Připadám si jako jejich starší brácha," popisoval obránce.
Pomáhá mladíkům, zároveň však sleduje svůj cíl: návrat do nejvyšší soutěže. Jde za ním navzdory slovům Josefa Pešiceho, trenéra prvoligového mužstva. Ten to neřekne naplno, ale je jasné, že on v Suchopárkův comeback nevěří. "Závěr kariéry je krutý," prohlašuje Pešice například, ač sám hráč ještě nepomýšlí na konec. Nebo řekne: "Zda má otevřená dvířka do áčka? No... Když se někdo zraní..." Teprve za další chvíli si kouč vzpomene, že by mu k návratu mohla pomoci i dobrá forma.
Pešice určitě čekal od Suchopárka víc. "Přeji mu všechno dobré, chápu, že je teď rozezlen. Ale ve Slavii chceme upřednostňovat perspektivu." Suchopárek se vrátil do Slavie loni po čtyřech letech v cizině. V poslední době se mu tam nedařilo, byl navíc zraněný. A tak v klubu, kde prožil svá nejlepší léta, toužil vzkřísit svůj povadlý příběh.
Zranění mu ale nedala pokoj ani ve Slavii, celou minulou sezonu jej brzdila. Když už se v létě jevilo vše dobře, přišel v přípravném utkání podvrknutý kotník a slibná forma, kterou hráč cítil, se vypařila.
V nynější sezoně odehrál Suchopárek pouhé tři ligové zápasy, naposledy se objevil v 7. kole na Bohemians: při prohře 0:1 nehrál dobře a brzy následoval pád.
Teď v "podpalubí" touží dokázat, že jeho talent, s nímž sehrál 61 utkání za reprezentaci a získal s ní stříbro na mistrovství Evropy 1996, nevyhasl.
Dokazovat to začal katastrofálně: před týdnem si po šesti minutách prvního utkání za béčko sáhl svou vinou rukou na míč a zapříčinil penaltu. Pomyslel si: Kristepane, to to pěkně začíná. "I lidé si asi řekli, že jsem byl vyhozen oprávněně. Ale oklepal jsem se a pak jsem si své odehrál." Slavia B zvítězila 3:2 a on přihrával na rozhodující gól.
Za béčko bude Suchopárek "válčit" minimálně do zimy. Slavia, kde má smlouvu do června 2003, jej nahoru nejspíš nepozvedne a termín pro hostování, kam by ho zřejmě uvolnila, už vypršel.
Ale v den, kdy dostal z prvního kádru padáka, se odejít dalo. Okamžitě se dokonce ozvaly dva kluby: Opava a Plzeň. Do Opavy to pro Suchopárka bylo daleko, proto odmítl. A Plzeň? "To je až druhá liga. Myslím, že na první pořád stačím."
