A sobotní rána se v jeho gólovém deníčku, který se jen od léta rozrostl o dalších pět kapitol, musí přímo vyjímat!
Čistý průstřel z pětadvaceti metrů. Branka, co nastartovala poklidnou slávistickou výhru 3:1 ve Zlíně.
„Trenér Trpišovský nás před zápasem nabádal, abychom pálili z dálky, protože máme dobré střelce,“ vykládal Chaloupek. „Jmenoval asi osmdesát procent týmu, jen mě a brankáře Markoviče vynechal, tak jsem si do něj potom trochu rýpnul,“ chechtal se.
Dobrý koncentrovaný výkon, chválil Trpišovský. Repre? Užiju si ji jako divák |
Vytáhlý klučina s dvojkou na zádech zase ukázal, že se s ním musí počítat. Ostatně nepřekvapilo by, kdyby jeho jméno při úterní nominaci před baráží o mistrovství světa vyřkl i reprezentační kouč Miroslav Koubek.
Ještě před sezonou byl Chaloupek ve slávistické hierarchii pátý, možná šestý stoper, dnes je čerstvě třiadvacetiletý fotbalista členem základní sestavy a jeho rejstřík je mimořádný: klidně se přilepí na hvězdu soupeře a nehne se od ní na krok, obětuje se pro tým, v nouzi se vysune do zálohy, a když zavírá zadní tyč a hrozí ze standardek i ze hry, dokazuje, že má velký přesah i dopředu.
Je znát, že ještě v dorostu nastupoval za Teplice jako ofenzivní záložník: „Snad kromě křídla jsem prošel každý post. V žákovské lize jsem i dva tři zápasy chytal, hrál jsem středního útočníka, šestku, stopera.“
Zkrátka práce všeho druhu!
Štěpán Chaloupek ze Slavie se raduje z gólu v duelu s Pafosem.
Ve Zlíně si Chaloupek, vyhlášený muž zápasu, kromě krásného gólu připsal ještě asistenci u Chytilovy třetí trefy. Přitom v očích mnohých zůstává pořád vlastně nedoceněný.
Kdybyste měli na papír vypsat pět největších opor současné Slavie, nejspíš byste si na něj na první dobrou ani nevzpomněli. Zavilým stylem může připomínat Tomáše Součka. Nikam se necpe, na okázalá gesta ho neužije. A když se mu povede dát gól? Často jen zapumpuje pěstí a maže zase zpátky na vlastní půlku.
Zlín - Slavia 1:3, domácí udeřili až v závěru, hosty nasměrovali k výhře tři střelci |
Taky v sobotu si nejprve sám pro sebe zakřičel, následně s úsměvem přijal gratulace od spoluhráčů a směrem na lavičku ještě ukázal zdvižený palec.
Ten k němu míří stále častěji i od trenérů. V aktuálním ročníku Chaloupek ve všech soutěžích posbíral už třiatřicet startů, nejvíc z týmu. A to šel ještě v červenci hrát druholigové derby za béčko a po půl roce na lavičce znovu přemýšlel o hostování.
Rozmluvili mu ho.
A dobře udělali.
V září mladý obránce zvládl v Lize mistrů devadesát minut na San Siru proti Interu a během kalamity zranění, která Slavii tehdy dost potrápila, se v týmu zabydlel definitivně.
Slávistický stoper Štěpán Chaloupek odvrací balon v utkání s Barcelonou.
Narostlo mu sebevědomí, obouchal se při náročných zkouškách v Evropě a v listopadu si potřásl rukou i s francouzským obráncem Williamem Salibou z Arsenalu, jedním ze svých vzorů: „Tím největším pro mě ale vždycky byl a bude Sergio Ramos. Líbilo se mi hlavně, jaký býval na hřišti bojovník.“
Sám Chaloupek však musel dlouho bojovat hlavně mimo hřiště. V Meziboří, patnáct kilometrů od německých hranic, se narodil s rozštěpem horního patra, takže už ve třech měsících prodělal první operaci a v deseti letech druhou. „Z pánve mi brali kus kosti a dávali mi ji právě do patra,“ popisoval. „Mám spadlou jednu nosní dírku, takže u fotbalu dýchám pusou. Kdyby mi ji někdo zacpal, nenadechnu se a za chvíli ležím.“
Tím spíš je jeho cesta unikátní.
„Chaly je parádní a komplexní stoper, kterému navíc teď do životopisu přiskakují i čísla, čímž na sebe možná upozorňuje až příliš,“ pousmál se trenér Trpišovský a doplnil: „Je pro nás nepostradatelný.“
Chaloupka trable s rozštěpem zocelily. Na internetu naslouchá i „chytrolínům“ |
V sobotu zvládl svůj ligový zápas číslo 99. Během podzimu se na něj pravidelně jezdili dívat skauti z ciziny včetně těch z AS Řím nebo Fiorentiny. Přesto, nebo možná právě proto v únoru podepsal v Edenu nový kontakt do roku 2030.
„Lidi, co by do mě chtěli rýpat nebo se mi dřív posmívali, už nevnímám. Všechno, co jsem prožil, mě posílilo a zocelilo,“ přesvědčuje.
Relaxuje s malým jorkšírem Jackiem, kterého si nedávno pořídili s přítelkyní Anetou. Když to jde, sleduje hokejový Litvínov, k němuž ho kdysi přivedl táta: „Hrál za něj v dorostu a jednou mi vyprávěl, že když jsem byl malý, postavil přede mě hokejku a fotbalový balon a já šel za míčem.“
Správné rozhodnutí!
Zatímco Litvínov se bude v baráži už za třiatřicet dnů třepat o záchranu v extralize, Chaloupek upaluje se Slavií za svým druhým titulem.
Ten první loni na jaře slavil ještě coby náhradník, kdežto dnes je stěžejní postavou.
A od úterý také reprezentant?
