Sivok poukázal například na scénku z předchozího utkání na Manchesteru City v Lize mistrů. Když v poločase domácí hráči kráčeli do kabin, vadilo jim, že je stav pouze 1:0. Byli na sebe naštvaní, přestože věděli, že stejně zvítězí.
Ač to byl pro ně jeden z nejsnadnějších protivníků, na kterého během sezony narazí, přistoupili k němu jako by to byl souboj s Liverpoolem o titul v Premier League.
Právě mentální nastavení sparťanů do zápasů proti papírově slabším soupeřům v české lize je jednou z příčin, proč tým po dvanácti kolech ztrácí na Slavii devět bodů a v tabulce je až třetí za Plzní.
Propast devíti bodů je tu zase. Jak se z ní Sparta předloni vyšplhala k titulu? |
„V létě jsme byli pod tlakem, abychom konečně postoupili do Ligy mistrů. Byl tam stres, který mi teď chybí,“ zdůraznil sportovní manažer Sparty.
O čem Sivok ještě mluvil?
O náladě po utkání v Plzni: „Poslední zápasy nebyly z naší strany ideální. Trenér Friis apeloval, abychom se vrátili k principům, které tady máme nastavené. Aby každý dělal to, co má. Já i Lars jsme v kabině zvýšili hlas, já byl drsnější, i když to dělám nerad. Nemůžeme žít z minulosti, nejde žít z Ligy mistrů. My v ní potřebujeme být i příští rok. A víme, že se tam dostaneme z prvního místa v naší lize. Pro nás musí být teď Ligou mistrů právě naše liga.“
O hráčích: „Nemáme v týmu žádnou hvězdu. Možná, když budeme mít útočníka, který dá za sezonu čtyřicet gólů, tak přimhouříme oči a může být hvězdou. Ale jediné hvězdy jsou ty tři, které máme na dresu ve znaku. Všichni musí dělat maximum pro klub a pro tým.“
Chyběla nám kvalita na míči, opakoval Friis. Titul? Nejdřív se musíme vzchopit |
O tom, jestli pozná, jak jsou hráči před zápasem nastavení: „Poznám to podle řeči těla. Vidím, jak jsou koncentrovaní, jak jsou připravení. Když vezmu jako příklad Martina Vitíka, u něj jedno, jestli hraje zápas proti týmu z druhé ligy nebo na Manchesteru. On je nachystaný pořád stejně. Pak jsou hráči, kteří jsou připravení na těžký zápas. Ale když je v uvozovkách ten lehčí, tak vidím, že to mentální nastavení v hlavě stoprocentní není. A když je takových hráčů víc, tak je problém. Po City jsme jeli do Plzně, sice vidíte, že hráči chtějí, ale správně nastavení nebyli. Neexistuje, aby si někdo myslel, že to bude něco lehkého. Pak se chcete dostat zpátky a ono to nejde.“
O porážkách: „Může se prohrát. Beru porážku na Betisu Sevilla. Hráli jsme skvěle a nestačilo to. To se stane. Ale při vší úctě k Plzni. Když ji srovnám s minulou sezonou proti nám, byla špatná, jenže my byli ještě horší.“
O tom, kdy ho hráči naštvou: „Když týmu nedávají všechno. Mají právo na chybu, mají právo na slabší období, mají právo na horší zápas. Ale nemají právo na to, aby neodevzdali sto procent týmu a neplnili si své úkoly. Říkám, že pro ty, kteří nehráli, je testem pozápasový trénink. Tam vidíš charakter. Když se pak s Tomášem Rosickým o hráčích bavíme, tak říkám: Jo, tenhle bude pro Spartu dýchat.“
Friis po Brnu: Zajímala mě reakce hráčů, výhra je důležitá. Naše priorita? Liga |
O herním způsobu, jestli už není přežitý a pro soupeře čitelný: „Určité změny, které pro fanouška možná nejsou vidět, se v něm udály. Pracujeme na tom, abychom neměli jen jednu variantu. Ale hlavně Tomáš do toho musí skládat hráče. Začít hrát jiným způsobem a v jiném rozestavení nejde lusknutím prstu.“
O sportovním řediteli, kvůli kterém se do Sparty vrátil: „Inspiruje mě úplně ve všem. Oba jsme úplně jiní. Já jsem extravagantní, on ne. On je kliďas, tedy do určité doby. Já jsem spíš pruďas. Když Tomáše někdo vidí v televizi, může se myslet, že je primadona. On přitom poslouchá Tři sestry a rád nosí džíny. On skvěle vidí fotbal. Kdyby byl trenér, bude jeden z nejlepších. Já to mám spíš nastudované, soustředím se hlavně na naši hru a u soupeře si třeba všimnu, že má šikovného nebo vysokého útočníka. Ale on tu hru dokáže rozpoznat.“
