Střelec, který za dva roky v rudém dresu stihl 37 gólů a 20 přihrávek, se dánskou epizodou protrápil.
Dvě trefy, z toho jedna v poháru proti druholigovému Hillerödu? Zoufale málo.
A teď proč?
Jedna odpověď se nabízí: třeba je Kuchta hráčem pro českou ligu. V prostředí, které zná, mezi parťáky, kteří mu věří, a pod trenéry, kteří přesně tuší, co od něj čekat, se cítí jistý. Nic ho nepřekvapí.
V Midtjyllandu, který funguje jako supermoderní fotbalová laboratoř, kde každé rozhodnutí prochází datovým sítem, ideální rytmus nenašel. Už krátce po příchodu si během reprezentačního srazu postěžoval: „Hrajeme úplně jiným stylem, než na jaký jsem byl zvyklý ze Sparty. Dva roky jsem trénoval určitá schémata, teď najednou nemám čeho se chytit.“
Gólová oslava Lukáše Haraslína ze Sparty.
Taky vás zaráží, že klub, který si analyzuje každý mikrodetail, přivede za téměř sedmdesát milionů korun posilu, aniž by ji zvládl napasovat do stylu hry?
Celé je to vlastně paradox. Na webu Transfermarkt, největší veřejné fotbalové databázi, ještě v pondělí svítil u Kuchtova jména jako klub Midtjylland a navrch záložka s anglickým nápisem New arrival – nový příchod.
Aby ne, vždyť Kuchta dorazil do Dánska teprve na konci srpna. Podškrábl čtyřletou smlouvu a těšil se, jak se v klidném městečku Herning na čas usadí.
Kuchta jde zpátky do Sparty, píší v Dánsku. Český mistr řeší hostování |
Neutekl ani půlrok a comeback je na spadnutí. Sparta na něm jistě vytěží, už jen proto, že má zpátky trojzubec, o kterém se básnilo v poslední titulové sezoně: z jedné strany šikula Haraslín, z druhé čiperný Birmančevič, uprostřed dříč Kuchta.
Jeho pracovitost a buldočí povahu Sparta rozhodně potřebuje, jen musí promyslet, jestli najednou není v útoku až moc narváno.
Vždyť kromě Kuchty má na hrot nigerijského ranaře Olatunjiho, albánského reprezentanta Tuciho a kosovského střelce Rrahmaniho, kterého si v létě pořídila za sto milionů – právě to byl jeden z důvodů, proč Kuchta po postupu do Ligy mistrů nabral směr Dánsko.
Sparťanský útočník Victor Olatunji a jeho gólová oslava.
Minimálně jeden z útočníků bude muset pryč, v případě Tuciho se mluví o odchodu do Slovanu Bratislava. Ale bude to stačit, aby nevznikla tlačenice? Jak by Rrahmani nebo Olatunji kousali, kdyby na delší dobu skončili na lavičce? Zvlášť když Kuchta klidně může naskočit do základu rovnou, adaptace nebude potřeba.
Pro trenéry rébus. Ale příjemný.
