Možná je brzy tvrdit, že nikdy fungovat nebude, ale čas běží a sparťanská ztráta narůstá. A nervozita rovněž. Sparta se topí v krizi a za sedm ligových kol neukázala prakticky žádný náznak naděje. Jinými slovy: nemá se čím utěšovat. „To, čím teď procházíme, je výzva, kterou jeden zápas nezmění,“ prohlásil Andrea Stramaccioni.
Otázka je, jestli tu výzvu dokáže zvládnout právě on. Ani legendární záložník Rosický, byť má nadále jedinečný cit pro přihrávku, nedokáže zahladit všechny škody. A když ho soupeř pohlídá tak pečlivě jako v neděli Slavia, trpí tím celé mužstvo.
Fanoušci – především ti z kotle – se vztekají, Stramaccionimu nadávají na potkání a požadují demisi od klubových ředitelů, kteří se pod současnou bídu podepsali. Majitel Křetínský naopak své plány hájí a křiklouny odsuzuje. „Naopak všem slušným fanouškům se za neúspěšný start do sezony omlouvám. Navzdory nedobrému začátku jsem optimistou,“ řekl minulý týden. Nezměnil náhodou po zkaženém derby názor?
Extrémně početná skupina extrémně drahých cizinců Spartě vůbec nepomáhá. Naopak je spíš na obtíž. Od Ben Chaima, Biabianyho, Mavuby nebo Janka se čekaly velké věci, leč zatím přišlo jen trpké zklamání.
Všimli jste si, jak třeba střední záložník Mandjeck během derby zkazil triviální přihrávku u půlící čáry? Nikdo ho neobtěžoval, přesto minul cíl snad o pět metrů. Tomáš Rosický, který měl balon dostat, nejprve udiveně zakroutil hlavou a pak honem zatleskal, aby skepsi neprohluboval.
I to je současná Sparta. Chybující, průměrná, nezajímavá. Bez jiskry, bez tváře, bez srdce. Už to trvá nebezpečně dlouho, neboť Stramaccioniho mise začala 21.června. Uběhly tři měsíce a progres je minimální, ne-li žádný.
Za úvodních sedm kol vstřelila Sparta pouze šest gólů. Kdybyste hledali, kdy na tom byla tak špatně, musíte se vrátit až na podzim 1978. A ještě přičtěte dva nulové zápasy s CZ Bělehrad, která Spartu vypráskala v předkole Evropské ligy. Do kolonky špatných zpráv se naposledy přidala porážka 0:2 se Slavií.
Přitom právě od derby se chtěla Sparta odrazit. „Derby vyhrává mentalita, vášeň, ochota podstupovat souboje. V derby se neustále odehrává deset soubojů jeden na jednoho a když jich dokážeme vyhrát šest, budeme úspěšní,“ vyprávěl Stramaccioni před výkopem.
Tak zarputile mluvil o agresivitě, bez níž se derby nedá zvládnout, až to mělo opačný účinek. Do Edenu přivezl vyčpělý tým, který právě v agresivitě zaostával nejvíc.
Situace se opakuje zápas co zápas. Podstupovat souboje se chce jen někomu a někdy, i proto Sparta sleduje vedoucí Plzeň z desetibodového odstupu.
Sparťanská ztráta bobtná, a jestli se ptáte proč, stačí se všimnout základních statistik. Sparta dokázala jen proti Karviné skórovat dvakrát. Uvěříte, že méně gólů (6) vstřelily jen tři týmy z celé ligy?
V počtu střel na branku (24) jsou tom hůř jedině Bohemians! V překladu to znamená, že Sparta útočí tak komplikovaně, že se prostě nedostává ani na dostřel. A koho by bavil nudný fotbal, který končí bez zakončení a vesměs před šestnáctkou?
Zato v sestavě už se protočilo šestadvacet hráčů, což je nejvíc ze všech. Další potvrzení, že Sparta nadále hledá. Otázka je, jestli pod Stramaccionim může najít.
„Nemohu po každém zaváhání myslet na to, co se mnou bude. Naše zaměstnání není snadné,“ podotkl italský kouč. Snadné není – hlavně když se nevyhrává.
Sparta avizovala a několikrát zdůraznila, že projekt se Stramaccionim dostane čas. Jednu sezonu přinejmenším. Jenže ve fotbale občas neuškodí udělat změnu navzdory slibům a bohulibým vizím.
Mimochodem, právě před rokem – shodou okolností po bídném derby – se pakoval trenér Zdeněk Ščasný. Pro dokreslení: z předkola do Evropské ligy postoupil a po osmém kole ztrácel pět bodů na vedoucí Zlín.
Takže bylo o něco líp než teď.
