Klubový majitel Ludvík Karl tak dlouho louhoval čajový pytlík s modrobílým nápisem Slovan, až z něj nezbylo nic, co by se dalo vypít bez zkřivené tváře.
Jistě, právě díky mocnému vládci skupiny Preciosa se Liberec stal třikrát mistrem republiky a řadí se mezi nejúspěšnější kluby samostatné historie, jenže právě kvůli Karlově úspornému režimu jsou teď modrobílé dresy zralé na padáka. A to ještě nezačalo ani září.
Trapas, ostuda, Kouč Hoftych o selhání se Zbuzany |
Středeční pohárový výplach od třetiligových Zbuzan jen potvrdil, že do libereckého parníku nezadržitelně teče. Dřív byl plný nablýskaného skla a křišťálových lustrů, pak začal výrazně šetřit a elitní členy posádky prodával tak dlouho, že v nouzi nemá nikoho, kdo by se chytil kormidla.
Mohl to být Theo Gebre Selassie, patriot se vším všudy. Vrátil se do svého klubu po devíti letech v bundeslize, pomáhá charitě, na hřišti se může přetrhnout, ale sám vidí, že jeden snaživec mizérii neodvrátí. Ani když disponuje kultem osobnosti.
Co působil Gebre Selassie v Brémách a kopal za národní tým, z chutného libereckého čaje se postupně stala obyčejná převařená voda. Radši si nepředstavovat jeho pocity, kdyby sestoupil podruhé za sebou...
Liberec hraje ligu nepřetržitě od roku 1993, kdy po rozdělení Československa došlo k reorganizaci.
Zbuzany v poháru vyřadily LiberecStředeční pohárové zpravodajství |
Fanoušci obdivovali takové frajery jako Kolouška, Nezmara, Maiera, Liuniho, Štajnera, Kinského, Keriče, Váchu, Dočkala, Hološka, Rybalku, Šurala, Coufala, Komličenka nebo Baroše.
V létě 2012 jste si v libereckém fanshopu mohli koupit trička s nápisem: „10 LET, 3 TITULY, TO SE POČÍTÁ.“
Jenže teď je to pravěk a jak známo, z historie se prostě žít nedá.
Mimochodem, vybavíte si, že ještě před rokem se Liberec senzačně proboural do skupinové fáze Evropské ligy? Cože, to bylo před rokem?! Zdá se to tak dávno.
Do pokladny přistálo přes sto milionů korun, které se zase neinvestovaly do rozvoje klubu. Mládež nijak neprospívá, áčko se brodí bahnem.
Do Sparty během léta zmizel rychlík Pešek, leváka Mosqueru přetáhla Plzeň, s brankářem Nguyenem, který patří do reprezentace, se bůhvíproč rozhádal trenér Hoftych. Udržet se nepodařilo ani Sadílka, Jugase nebo Karafiáta. Tak se zase jelo nanovo.
Vzhledem k tomu, že pouštění žilou se každý půlrok opakuje, je vlastně zázrak, že liberecká bárka klesá až teď. Pokud ji chladně kalkulující majitel Karl nepřestane brát jen jako hračku, která mu přidělává finanční trable, k lepšímu se nezmění nic.
Hoftych po vyřazení z poháru: Trapný a ostudný zápas, tohle se nemělo stát |
Symbolem libereckého pádu ovšem nebudou Zbuzany, což je sice trapas a neomluvitelný renonc, nýbrž Sparta.
Odnepaměti bývaly zápasy proti Spartě nesmiřitelné, vyhecované, upocené a krvavé. Na konci července si však Slovan odevzdaně dokráčel pro búra.