S dobrým pocitem nakonec přece jen mohou usnout zimním spánkem fotbalisté Slovácka. Bezbrankovou remízou na hřišti Hradce Králové totiž získali kýžený dvacátý bod a na konci února vstoupí do třinácti jarních zápasů z devátého místa.
"Hodnocení podzimu tak bude spíš pozitivní," uvedl trenér Miroslav Soukup. "Samozřejmě jsme jeli do Hradce s cílem vyhrát, ale skrytým cílem byla aspoň remíza. Přece jen už tady prohrála silnější mužstva, než jsme my."
Prohrát si dlouho zasloužilo také Slovácko. Východočeský nováček nejvyšší soutěže do zápasu nastoupil v ohromném tempu a hosté dlouho jen sledovali, jak se hradečtí hráči objevují v gólových šancích.
"První poločas jsme vážným způsobem prospali, prvních dvacet minut jsme přežili jen s velkým štěstím. Hradec klidně mohl dát tři branky, nestalo se tak hlavně díky několika skvělým zákrokům brankáře Filipka," vyzdvihl kouč Soukup výkon svého gólmana, který přitom utkání odchytal se zdravotními potížemi.
Co se slováckým týmem v první půli bylo? "Na to není jednoduchá odpověď. Soupeř nás předčil v pohybu, agresivitě, kvalitě kombinace. Na tom, že se nám nedařila přechodová fáze, měl velkou zásluhu hradecký tým, který nás k míči vůbec nepustil. Ale nám se hlavně venku nedaří hrát dobře, jsme zakřiknutí, bojíme se. Kvalitní výkon jsme odvedli jenom v Ostravě a v Mladé Boleslavi," přiznává Soukup. "Přes zimu bude prostor pracovat hlavně na sebevědomí hráčů, aby nezůstávalo v kabině. Budeme podle toho i stavět mužstvo," plánuje trenér.
Později se jeho tým zlepšil. Už v závěru prvního poločasu se sám před brankářem zjevil Fujerik, ale se střelou mezi nohy nepochodil. Po pauze pak Švancarově vydařenému brejku chyběla jenom lepší střela. "Druhý poločas už byl vyrovnanější, šance byly na obou stranách," uvedl slovácký kouč Soukup.
"Hodně nám chybělo štěstí v útoku, ale naopak jsme jej měli v obraně. Po dvou hrubých chybách měl totiž dvě velké šance i soupeř," doplnil hradecký trenér Václav Kotal.
Filipko měl teplotu, na lavičku raději usedli dva gólmaniV počtu čistých kont patří letos brankář fotbalistů Slovácka Miroslav Filipko mezi absolutní ligovou elitu. Včerejší pátou nulu však málem nepřidal. Vážně totiž hrozilo, že závěrečné podzimní utkání v Hradci Králové, které skončilo bezbrankovou remízou, vynechá kvůli zdravotním potížím. "Na trénink den před zápasem dorazil se zvýšenou teplotou, proto netrénoval a měl individuální program. Do Hradce s námi odjel, ale nechtěl jsem riskovat jeho start ve chvíli, kdyby jej postihla vyšší horečka," vysvětluje trenér Miroslav Soukup, proč se na lavičce hodně nezvykle objevili hned dva záložní gólmani Tomáš Fryšták a Milan Heča. "Jinak ale máme dostatek hráčů, nemusíme to lepit brankáři," ujistil se smíchem kouč. Samotný Filipko po zápase o svých potížích mlčel. "Neměl jsem žádné zdravotní problémy," tvrdila přesvědčivě sedmatřicetiletá slovenská opora týmu. Začínající viróza navíc na jeho výkonu nebyla patrná. Úvodní drtivý nápor Hradce Králové přežilo Slovácko především díky Filipkovi, který sebou chvílemi musel mrskat v hodně vysokém tempu. Vytáhl se třeba proti povedené střele Fischera, Dvořákovu hlavičku pak hostující gólman vyrazil na břevno a v závěru utkání přestál i brejk osamoceného Pilaře z úhlu. "Hradec na nás nastoupil, měl tlak, ale od toho jsem na hřišti, abych mančaftu pomohl," bral Filipko své zákroky s typickým nadhledem. "Takovými výkony už nás Mira ani nemůže překvapit, to on předvádí pokaždé," chválil svého spoluhráče útočník Petr Švancara. |