U druhé trefy, která Slovácku zajistila výhru 2:1, mu naopak autorství branky upřeli. To Havlík zahrál přímý kop, po míči se ve vápně natahoval Veliče Šumulikoski, který pak byl označený coby střelec.
„Ale asi to byl můj gól. Pořádně jsem to neviděl, ale Šumi mi to potvrdil,“ poznamenal Havlík.
Chtěl jste zakončovat?
Nebyla to střela, centroval jsem. Šumi, který stál se mnou u balonu, se mě ještě ptal, jestli tam má vůbec jít. Řekl jsem mu, že to na něj kopnu. A nakonec z toho byl gól.
Byla výhra zasloužená?
Myslím, že ano. Od začátku jsme za ní šli, jen se nám to zkomplikovalo rychle inkasovaným gólem, ale chtěli jsme to urvat.
Nezklamala vás svým výkonem Boleslav, čtvrtý tým ligy?
Nevím, jestli to nebylo spíš naší hrou.
V tomto ročníku jste předtím doma vyhráli jen v srpnu. Mysleli jste na to, že se vám na vlastním stadionu příliš nedaří?
Asi ano, to množství remíz jsme v hlavách měli. Tentokrát ale už celý den nasvědčoval tomu, že by se to mělo podařit. Byli jsme zdravě nahecovaní.
Přitom jste Boleslav čtyři a půl roku neporazili.
Už to byla pěkně dlouhá doba. Ale trenér nám říkal, že dnes je ten den, kdy to přijde.
Proč právě teď?
Sám ani přesně nevím. Ale opravdu všichni jsme byli na zápas koncentrovaní, dali jsme do toho maximum.
