Rýnské derby
Severní Porýní-Vestfálsko je průmyslovou základnou Německa a také domovem tří bundesligových klubů, vzájemné duely mezi Bayerem Leverkusen, 1. FC Köln a Borusií Mönchengladbach se nazývají rýnská derby podle řeky, která krajem protéká.
„Jako všude jinde berou fanoušci tyhle zápasy prestižněji,“ říká Kadlec, který ve 24 letech přestoupil ze Sparty do Leverkusenu a strávil tam pět sezon.
Víkend otcůTradiční akce Ligové fotbalové asociace Víkend otců, která se zaměřuje na rodiny s dětmi, se opět představí na fotbalových stadionech. V rámci události připravuje celá řada klubů doprovodný program, soutěže a další speciální akce cílené právě na rodiny s dětskými fanoušky. Víkend otců bude probíhat dvě ligová kola. 24. a 25. kolo Fortuna ligy a 19. a 20. kolo Fortuna národní ligy. |
Mönchengladbach na Rýnu neleží, takže technicky vzato je rýnským derby jen utkání mezi Leverkusenem a Kolínem, městy od sebe vzdálených přibližně 15 kilometrů. „Tím, že jsme byli většinou v tabulce před nimi, bylo derby vyhecované hlavně ze strany Kolína.“
Zvláštností bylo, že většina hráčů obou týmů bydlela v Kolínu, což byl i Kadlecův případ, případně v nedalekém Düsseldorfu.
„Pro život to bylo lepší, Leverkusen je průmyslové město,“ podotýká Kadlec, který vlastní dodnes byt v Kolíně.
Žádné z rýnských derby mu neuvízlo v dlouhodobé paměti. „Vybavuji si ale, že dva dny před zápasem nás chodili podporovat fanoušci na trénink a stadiony byly vždy vyprodané.“
Interkontinentální derby
Když v létě roku 2014 vyměnil bundesligu za tureckou Süper Lig a Fenerbahce, stal se Kadlec aktérem nejvypjatějšího fotbalového derby v Evropě. „V Německu to bylo v klidu, v Turecku divočina,“ líčí zkušený obránce.
Istanbul je branou Středního východu a je rozdělen Bosporskou úžinou. Na evropské straně leží Galatasaray, stadion Fenerbahce stojí na asijské. Dva největší turecké kluby dělí nejen Bospor, ale také třídní původ – Galatasaray fandila hlavně bohatší vrstva, Fenerbahce založili dělníci, je spíše lidovým klubem a mimo Istanbul populárnější než Galatasaray. Kulturní rozdíly se časem smazaly, extrémní rivalita však přetrvala. V historii mezikontinentálních derby to několik fanoušků odneslo smrtí.
„Teď už to tak není, ale když jsem přišel do Fenerbahce a hráli jsme ligu na Galatasaray, nemohli naši fanoušci na stadion. A naopak soupeřovi k nám. Bylo to z preventivních důvodů, aby nedocházelo k šarvátkám před zápasem,“ líčí Kadlec.
Jedinou výjimkou byl turecký Superpohár na neutrální půdě v Manise. „Na zápas si dobře pamatuji, v rozstřelu jsem proměnil rozhodující penaltu,“ usmívá se i po letech Kadlec.
Samozřejmostí byly po střechu zaplněné stadiony s kapacitou 52 tisíc diváků a pekelná kulisa v hledišti. „Když jsme přejížděli z asijské do evropské části, stáli u dálnice naši fanoušci se světlicemi.“
Derby pražských „S“
Na českých trávnících není většího fotbalového zápasu než derby Slavie se Spartou, kde Kadlec působil dokonce dvakrát. Poprvé po přestupu ze Slovácka v půlce ročníku 2004/05 a podruhé dvě sezony po návratu z Istanbulu v létě 2016.
„Těžko se to srovnává s Tureckem, už jen objemem lidí, kteří podporují kluby. Fenerbahce má po celém Turecku přes 20 milionů fanoušků,“ zmiňuje Kadlec. „Ale co se týče atmosféry, důležitostí je pražské derby srovnatelné. Kdo ho vyhraje, dostává klíč od hlavního města. My jsme měli za vítězství nad Slavií dvojnásobné prémie.“
Kadlec si přitom vybavuje dvě derby. „Když jsme na Strahově remizovali 1:1, inkasovali jsme po mém zaváhání a pak jsem vyrovnal. A pamatuji si vítězné derby 2:1, jak Tomáš Řepka zajel hned na začátku sáněmi do Vlčka. Kdyby tehdy byl VAR, hned by dohrál.“
Derby se Zlínem
„Pro mě jsou specifičtější zápasy proti klubům, kde jsem hrál, třeba nedávno s Fenerbahce. Výsledek derby je důležitý hlavně pro fanoušky. Kdo ho zvládne, je králem kraje. Kolikrát spolupracovníci fandí každý jinému klubu, hecují se. Třeba můj obchodní partner pochází ze Zlína, sázíme se o výsledek.“