„Mám ho rok a půl a snažím se na něm pracovat. Už když jsem hrál v béčku Slavie, trenér mi napsal, co po mně chce, co mám zachovat, co potřebuji zlepšit,“ prozradil obránce, jak ho Jindřich Trpišovský modeluje. „On je pečlivý. Dostal jsem seznam pěti bodů, na které se nejvíc zaměřit. Pak jsme se bavili dál a dál.“
Třeba jednou doroste do kvalit defenzivní hvězdy Tomáše Ujfalušiho, úspěšného reprezentanta a internacionála, bronzového z Eura či vítěze Evropské ligy.
„Když hrál, byl jsem ještě malý, ale vím, o koho jde. Byl hodně dobrý. Dokázat co on, budu nadšený. A přiznávám: Ujfaluši v kabině padá často,“ kření se nositel podobného maďarského příjmení patrně odkazujícího na ves v Podkarpatské Rusi. „Já ani nevím, odkud moje jméno pochází. Každopádně kluci si to pletou, i trenéři s tím mají problém, tak mi vymýšlejí přezdívky. A já slyším na všechno.“
Se svými 195 centimetry se fotbalista, jehož působení na Stínadlech se dolaďuje, stal nejvyšším sklářem.
„Je to složité, když na vás nastoupí menší hráč s nízkým těžištěm a mění směry. Zase my vysocí máme výhodu v soubojích. Má to plusy i minusy, ale vzadu jsou centimetry potřeba,“ uvažuje Kričfaluši; nikdo z teplické defenzivní linie nemá pod 190 centimetrů. „Kluci si i z mojí výšky dělají legraci. Když jezdíme spolu v autě, zabírám hodně místa a docela na to nadávají.“
Postava ho předurčuje k pozici stopera, ale zvládne i roli defenzivního záložníka. „Vypadá to, že v Teplicích budu nastupovat jako pravý stoper, ale můžu hrát také prostředního i levého, trenér Frťala mě zkoušel také na šestce,“ nebojí se alternovat na různých místech sestavy.
Na Stínadlech má v obraně konkurenci především v Knapíkovi a Chaloupkovi, který po sezoně zamíří do mateřského klubu Kričfalušiho, tedy do Slavie. „Všude je konkurence. Je dobře, když nemáte jistý flek, tak to má být. S kluky vycházíme v pohodě, každý zápas rozebíráme, řešíme, co jsme mohli udělat líp,“ líbí se dorosteneckému českému šampionovi.
Miliardář Kratina fotbalové Teplice nekoupí. Řeší s nimi sportovní centrum |
Do nejvyšší soutěže zatím nakoukl šestkrát, v základu ani jednou; to má změnit jeho teplické angažmá. „Jsem nadšený, že můžu konečně hrát v lize. Trvalo hrozně dlouho, než to klaplo. Parta je tu neskutečná, kluci mě vzali hned první den, je tady skvělý realizák i zázemí,“ příjemně překvapilo odchovance Kraslic na Karlovarsku.
Sklářům chce pomoct, aby neměli starosti se záchranou ligy jako v minulých sezonách. „První kola budou náročná, máme soupeře kolem nás. Rádi bychom se posunuli co nejvýš, ale nebudeme hned říkat, že chceme hrát nahoře. Nejdřív se musíme koukat dolů,“ nemá velké oči.
Talentovaný dlouhán ale potřebuje předvést velké výkony, aby si ho všiml kouč Trpišovský a splnil si svůj sen, což je návrat do Slavie.
„Je těžké se tam prosadit a Teplice jsou správný mezikrok, který mě může dostat výš,“ věří hráč, jenž zatím sbíral hlavně druholigové starty v rezervě Slavie a ve Vlašimi.
Už ale poznal i to, jaké je hrát před vyprodaným hledištěm v Edenu a na Letné. „To je sen, proto všichni fotbal hrajeme, proto se chci dostat do Slavie nastálo. Největší husí kůži jsem měl v derby proti Spartě. V Edenu jsem šel na hřiště za rozhodnutého stavu 4:0, na Spartě jsme vedli 3:2, ale bohužel jsme pak ke konci dostali gól, to bylo smutné. Ale to je nepopsatelný zážitek,“ líčí top momenty své krátké ligové kariéry.
Vybrat si mezi Slavií a Spartou pro něj bylo snadné. „Odmala jsem slávista, neměl jsem žádné pochyby, kam jít, byla to jednoznačná volba.“ A stejně jasno má i v tom, kam by se rád vrátil s výučním listem z Teplic.