Průlet sezonou bez jediné porážky by byl kumšt. Úspěch, co mívá ve fotbalovém dějepise vždycky zvláštní kapitolu, vznikají o něm knihy, natáčí se filmy a vymýšlejí se přiléhavé přezdívky.
Gli Invincibili. The Invincibles. Zkrátka Neporazitelní.
A Slavia i s trenérem Jindřichem Trpišovským má po pěti letech znovu nakročeno. Nebo je ještě brzy?
Reprezentanti do boje, zavelel Trpišovský. Výkon proti Baníku měl parametry, těšil se |
Nedělním vítězstvím 2:0 na hřišti předposledního Baníku si pojistila první místo po základní části, protože necelé čtyři týdny před startem nadstavby drží nedostižný desetibodový náskok před druhou Spartou.
Ta doma sice i bez osmi zraněných hráčů porazila Karvinou a v tabulce odskočila třetí Plzni, jenže v popředí stále vlaje červená a bílá.
Navzdory lehce krkolomnému podzimu, jejž vyplnily náročné zápasy Ligy mistrů, a občasné kritice herního stylu, která se mnohem častěji ozývala i z houfu vlastních fanoušků.
Trpišovský před měsícem nabídl upřímnou odpověď: „Tenista s top forhendem a špatným bekhendem taky nebude v důležitém zápase hrát bekhend jen proto, že to dobře vypadá. My zatím v lize neprohráli. A cíl pro minulou i aktuální sezonu byl jednoznačný: udělat titul.“
Slávisté se radují z gólu Mojmíra Chytila.
Čemuž v Edenu podřizují vše.
Od úvodní jarní ztráty v Pardubicích je Slavia v lize stoprocentní. Nachytat se nechala pouze ve čtvrtfinále domácího poháru v Jablonci, kde nezvládla penaltový rozstřel. Mimochodem, právě tam také naposledy v lize padla – a v květnu to bude rok.
„Přitom to s námi na podzim v jednu chvíli nevypadalo vůbec dobře,“ připomněl Trpišovský. „Tím spíš si vážím toho, že jsme všechno zvládli bez porážky, což znamená jediné: Tým funguje správně.“
NEJ Z LIGY: Trpišovský má strach z MS, křehká Sparta i plzeňské déjà vu |
A vedle obhajoby může vyhlížet i další mimořádný zápis, který má ve fotbale snad až magický nádech.
Díky Prestonu, který to dokázal jako první ještě v devatenáctém století?
Nebo snad díky Arsenalu, jenž ho pod vedením legendárního francouzského manažera Arséna Wengera jako první a dosud poslední anglický klub v roce 2004 napodobil?
Předloni zase celá Evropa hltala jízdu Leverkusenu, jejíž součástí byli i Schick, Hložek a už zmiňovaný brankář Kovář.
V Itálii zvládly nemožné v moderní éře jen AC Milán s Juventusem a třeba ve Španělsku se to naposledy povedlo Realu Madrid v roce 1932.
Česko – pokud odmyslíte dávné příběhy z první půlky minulého století – má v samostatné historii případy dva: Spartu ze sezony 2009/10, která se však pod tehdejším trenérem Jozefem Chovancem kvůli čtrnácti remízám o titul do poslední chvíle třepala. A Slavii v covidovém ročníku 2020/21, který místo tradičních šestnácti účastníků hrálo osmnáct týmů, a trenér Trpišovský na jeho konci říkal: „Po titulu jsme si odškrtli i poslední cíl.“
Současná Slavia zatím pořád čeká i na ten první. A vzhledem k tomu, že do konce základní části hraje ještě doma s Plzní, v Hradci Králové a proti Olomouci a pak v nadstavbě ještě jednou narazí na kompletní zástup těch nejlepších, na další plány zatím v Edenu nemyslí.
Což se však už brzy může změnit.
V top patnácti evropských soutěžích zůstává vedle Slavie bez porážky už jen Benfica Lisabon, v nabité portugalské konkurenci jí přitom patří až třetí příčka.
To Slavia v Česku mašíruje ke zlatu. Zatím nepřemožená.
