Kolář nastoupil poprvé od letního přípravného zápasu s Rapidem Bukurešť, soutěžní utkání chytal naposledy v dubnu na startu nadstavby.
Po porážce 3:4 s Hradcem Králové už se mezi tři tyče nepodíval a dlouho vysedával na lavičce. Dost možná by čekal dál, kdyby Aleše Mandouse nevyřadily zdravotní obtíže.
„Je mi líto, že má problémy, nechtěl bych do brány na úkor toho, že je někdo zraněný,“ přemítal Kolář. „Za šanci jsem ale samozřejmě rád. Kluci mi hodně pomohli.“
Jaké pro vás bylo tak dlouhé čekání?
Kousal jsem to těžce, asi jako každý. Na druhou stranu forma není optimální. Věřil jsem, že to po přípravě bude klapat, ale pořád mě bolela záda, neměl jsem formu na to vlézt do brány. Aleš Mandous podával skvělé výkony a chytal zaslouženě.
Do sezony jste vstoupil jako dvojka, jste s touto pozicí srozuměný?
Vstoupil jsem tak do sezony a čekal na šanci. Chci ji uchopit - tak jako Aleš, když se mně přestalo dařit. Věřím, že se něco podobného třeba podaří mně. Pro každého je nepříjemné, když nehraje, chce se dostat na hřiště. Mrzí mě to o to víc, že jsem chytal dlouho a přišel o svou pozici. O to víc ale chci makat a v bráně zůstat.
Mandous? Zvažujeme správný postuptrenér Trpišovský o brankářích „Problémy Aleše Mandouse se táhnou od zápasu na Panathinaikosu. V pauze podstoupil zákrok, který odhalil ještě jednu věc. Zvažujeme, jestli bude pokračovat s obtížemi do zimní pauzy, nebo bude nutný zákrok hned. Má dennodenně bolest v tréninku, limituje ho to v odrazu. Nechce vypadnout, řešíme to s doktory i s ním. Finální rozhodnutí necháme na něm. Výkon Ondry Koláře se mi líbil, měl těžký zákrok, působil jistě, pomohl nám. Za poslední měsíc a půl urazil velký kus cesty, má našlápnuto vrátit se do původního stavu. V tréninku si přidává, je v dobrém rozpoložení.“ |
Zmínil jste potíže se zády. Jak se tedy cítíte?
Se trenérem gólmanů Štěpánem Kolářem mám individuální tréninky, jsem rád, že si mě vzal pod křídla. Cítím se dobře, i jsem to v zápase docela trefoval nohama. Z toho jsem měl největší strach, ale většina přihrávek mi vyšla, měl jsem radost. I z toho, že jsem si mohl vychytat nulu, dokázat si, že na to mám.
První pořádný zákrok jste si připsal až v nastavení proti Kozákově střele. Bylo obtížné udržet celý zápas koncentraci?
Většina gólmanů to zná. Když celou dobu hrajete jen nohama, udržet se v koncentraci může být obtížné. Ale jsem rád, že tu nulu mám. Mrzelo by mě, kdybych vlezl do brány po takové době a obdržel gól v nastavení.
Byl pro vás duel proti Liberci speciální?
Je to něco příjemnějšího, přeci jen jsem odchovanec, těšil jsem se. Znám tam všechny od majitele po kustoda, takže to bylo skutečně specifické. Ale ve finále mi bylo jedno, proti komu, hlavně, že jsem chytal. Ta absence byla dlouhá.
Mimofotbalová otázka na závěr: Jak jste si užil svatbu s Janou, dcerou klubového šéfa Jaroslava Tvrdíka?
Bylo to příjemné, dlouho jsem se na ten den těšil. Přál jsem si, aby nám to vyšlo se vším všudy. Svatba byla perfektní a byl jsem šťastný, že všechno klaplo. Jen škoda, že nemohli někteří kluci z reprezentace.
