Slavia vítězí a inspiruje. O jaké hvězdy se mohl český mistr opřít tentokrát? Vybrali jsme jich pět. Jen pět?
Ondřej Kolář
Během sezony byl několikrát pod palbou. Že dělá laciné chyby. Že zbytečně riskuje. Že je přeceňovaný. Proti tomu je ovšem třeba postavit fakta z ligových statistik: patnáct vychytaných nul, jen šestnáct inkasovaných gólů, počet přihrávek i úspěšnost srovnatelná s nejlepšími hráči v poli. Navrch jedna asistence a dokonce i vstřelený gól, z penalty proti Příbrami.
Není divu, že Slavia se už teď poohlíží po náhradě, protože odchod její jedničky se blíží a ani hrozivé zranění, po kterém bude do konce kariéry nosit přilbu, na tom nic nemění. Vlastně jde o jediné: jestli má sám Kolář v šestadvaceti zájem vykročit z komfortní zóny.
Lukáš Provod
Když ho Slavia předloni na podzim přivedla, kdekdo kroutil hlavou. Kluk, kterému je skoro třiadvacet a teprve začíná hrát ligu? To že má být posila?
„Vidíte, já z něj byl vyvalený už tehdy,“ usmívá se teď kouč Jindřich Trpišovský. To on viděl v Provodovi víc než jen dříče s celkem šikovnou levačkou.
Proto si z něj postupně vyrobil víc než slušnou náhradu za zdánlivě nenahraditelného Tomáše Součka: z kraje hřiště se pracant, který stíhá vedle fotbalu studovat vysokou školu, přesunul do středu, a začal zářit. V lize posbíral tři góly a osm asistencí, což zdaleka nevystihuje jeho celkový přínos. Z muže v pozadí vyrostla hlavní star.
Nicolae Stanciu
Sám před zápasem s Plzní vyprávěl: „Tohle je moje nejlepší sezona.“ No aby ne! Dvanáct gólů a šest asistencí, toť jeho příspěvek k titulu. Až ve druhé sezoně v sešívaném dresu přesvědčil, že rekordních sto milionů, které za něj Slavia obětovala, se vyplatilo.
Přitom v zimě byl jednou nohou pryč, šéfové řešili, jestli ho po nevýrazném podzimu neprodají do tureckého Trabzonsporu. Nakonec se obě strany shodly: Ještě to spolu zkusíme.
Výsledek znáte, Stanciu byl na jaře možná nejlepším slávistou a od kouče Trpišovského si vyslechl velkou pochvalu: „Nico je na českou ligu výjimečný hráč. Všichni bychom si měli vážit, že ho tady máme.“
Abdallah Sima
Ještě před rokem si v koronavirové pauze kopal jen na políčku za vesnickým stavením, ve kterém ho ubytovali šéfové druholigového Táborska. Za pár měsíců už táhl Slavii v lize i v pohárech, což je unikát.
Senegalský zázrak v devatenácti letech odnikud vyletěl mezi nejžádanější hráče v Evropě, velkokluby na něj stojí frontu a podle slávistického bosse Jaroslava Tvrdíka budou muset z účtu odčerpat pořádnou sumu: „Neprodáme ho ani za dvacet milionů eur.“ K titulu Sima přispěl jedenáct góly a čtyřmi přihrávkami, přitom odkopal jen osmnáct zápasů. Přibrzdilo ho zranění, ale i tak je klidně možné, že po sezoně udělá další skok.
Jan Kuchta
Vybrat jen pět slávistů, kteří při jízdě za titulovým hattrickem nejvíc zazářili, to je nevděčný úkol. Proč chybí třeba kapitán Bořil? A suverénní stopeři Kúdela se Zimou? Protože Slavia nevídaně ovládla ofenzivní statistiky a střelec Kuchta, když míří za korunou pro krále kanonýrů, si místo ve výběru zaslouží.
Svéráz, který se ve volnu věnuje chovu slepic, možná před sezonou přicházel jako útočník číslo tři, jenže si hned řekl o mnohem větší prostor. Že vyrůstal ve Spartě, tím fanoušky dávno nedráždí - vykoupil se třinácti góly, sedmi asistencemi i tím, že si nehraje na hvězdu. „Dal jsem gól, ale byl jsem šílený,“ zkritizoval se třeba před dvěma týdny po vydřené výhře nad Zlínem.
