Od začátku nové éry Slavie bylo zvláštní, že nejvyšším představitelem klubu je zástupce menšinového vlastníka, ačkoliv hlavní slovo má logicky většinový majitel. Šimáně tedy řídil klub, ale jeho rozhodovací pravomoc byla omezena. Nemohl si prosadit své vize.
„Rozhodl jsem se odstoupit z funkce předsedy představenstva a svoji rezignaci na tento post jsem dnes orgánům klubu písemně oznámil,“ napsal Jiří Šimáně v prohlášení, které umístil na klubové stránky.
Znamená to, že se Šimáně postupně vzdá i svých čtyřiceti procent (39.98%) akcií, které drží? Prodá je čínské společnosti (vlastní 59.97%), která se stane i majitelem stadionu v Edenu? Na tyto otázky zatím odpovědi nejsou. Zbylých 0.05% akcií Slavie mají drobní akcionáři.
Prohlášení CEFC, majoritního vlastníka fotbalové SlavieReakce na Šimáněho rezignaci „Společnost CEFC dnes vzala na vědomí překvapivou rezignaci předsedy představenstva SK Slavia Praha – fotbal a.s. Jsme si plně vědomi odpovědnosti majoritního akcionáře klubu. Máme zájem nastalou situaci co nejrychleji vyřešit v zájmu klubu a druhého akcionáře jsme požádali o osobní jednání v nejbližší možné době.“ |
Klub nyní bude řídit neúplné představenstvo, jehož místopředsedou je David Trunda, jenž je zároveň generálním ředitelem. Trunda pracoval ve Slavii už za bývalého majitele Aleše Řebíčka, kterému ho doporučil právě Šimáně....
Šestašedesátiletý uznávaný podnikatel Šimáně, spolumajitel holdingu Unimex Group a letecké společnosti Travel Service, vstoupil do Slavie během loňského léta, kdy byl klub těsně před krachem.
Svými investicemi ho pomohl zachránit a navíc pro něj získal solventního partnera - CEFC.
Historku jakým způsobem, tu dával k dobru. S čínskou společností, jejím zástupcem Tvrdíkem, bývalým ministrem obrany za vlády Miloše Zemana a Vladimíra Špidly, jednal o vstupu do svého Travel Service.
„Když jsme všichni skončili s propocenými košilemi, dali jsme si pauzu na skleničku. Při té příležitosti jsem se zeptal, jestli nemají zájem o sportovní nebo charitativní projekt,“ líčil. „Jaroslav zavolal do Číny a za půl hodiny jsme si plácli.“
Tenkrát to vypadalo, že ti dva si ve všem rozumí. Ale v poslední době měli na řízení klubu odlišný pohled. Svědčí o tom i Šimáněho rezignace.
„S Jiřím Šimáněm jsme měli mít v úterý plánovanou schůzku. Rezignaci jsem našel v 15 hodin v mailu. Uvedeny jsou dva důvody, jeden z nich je potvrzení Dušana Uhrina,“ napsal Tvrdík na svůj twitterový účet.
S JS jsme meli mit zitra planovanou schuzku. Rezignaci jsem nasel v 15 hodin v mailu. Uvedeny jsou dva duvody, jeden z nich je potvrzeni DU.
Z toho lze vystopovat, že Šimáně a Tvrdík (CEFC) měli rozdílné názory na další působení hlavního kouče Uhrina u mužstva. A to mohl být jen vrchol jejich neshod.
„Rozpory mezi mnou a Jaroslavem Tvrdíkem nejsou, protože máme systém, který je vylučuje. Pracuje tu sportovní rada, která se musí dohodnout,“ tvrdil Šimáně v lednu, kdy se začalo o jejich nejednotných pohledech na řízení Slavie spekulovat.
Například na článek v deníku Blesk reagoval: „Byl pro mě nepříjemný, protože Jaroslav Tvrdík je pro mě nejbližším spolupracovníkem ve Slavii.“
Šimáně je podnikatel, Tvrdík politik, oba velcí slávisté.
Šimáně řešil sportovní záležitosti, denní chod, byl prezidentem. Ale jako minoritní vlastník nemohl mít v některých klíčových rozhodnutích poslední slovo.
Tvrdík z pozice místopředsedy dozorčí rady kontroloval investice. A logicky mohlo mezi nimi docházet k neshodám.
Nerozhazuje Slavia za posily příliš? Není Tvrdíkova záliba oznamovat interní klubové záležitosti na sociální síti Twitter na škodu?
Například Tvrdík během jednání o přestupu Josefa Šurala z Liberce naznačil, že příchod vysněné posily je blízko a fanoušci nabyli dojmu, že Slavii dal své slovo. Reprezentační záložník se však rozhodl pro Spartu, což slávisté těžce nesli. Situaci pak uklidňoval Šimáně, že Šural přestup do Slavie nikdy neslíbil.
Zřejmě se podobných situací vyskytlo víc. Například jednání o koupi stadionu v Edenu. Šimáně se nechal slyšet, že šla mimo něj. Tvrdík zmínil, že mu CEFC v obchodu podíl nabídla.
„Mému rozhodnutí předcházela několikaměsíční snaha o nastavení standardního řízení klubu, do kterého kromě jiného patří i věcná, srozumitelná a klub nezatěžující komunikace,“ poznamenal Šimáně. „Proto jsem se za situace, kdy nesu největší odpovědnost za klub a moje pozice není plně respektována, nemohl rozhodnout jinak.“
Připomeňte si, co Šimáně ještě v polovině února říkal o slávistickém jaru:
11. února 2016 |
