Skoro stejně jako přetahovaná o první místo v tabulce lákají jejich střelecké dostihy.
„Já to vůbec neřeším. Ale chápu, že pro média je to určitě dobré téma,“ uvědomuje si Ďuriš.
Nejen pro média, i fanoušci a experti tenhle souboj pozorně sledují. Sparťanský mazák proti plzeňskému překvapení. Kdo z nich bude na konci soutěže úspěšnější?
Lafata: čím starší, tím lepší
Lafata a góly, to je zavedené spojení, které platí dlouhá léta. Střílel je jako kluk v Olešníku, kde s fotbalem začínal, v Budějovicích, kde vstoupil do ligy, v Jablonci. A také ve Spartě, kam přišel až po třicítce.
Na jednu stranu se od sparťanského kapitána branky pořád čekají, ale zároveň udivuje, jak dlouho se v top formě drží. Co drží, dokonce se zlepšuje: minulá sezona pro něj byla rekordní, v lize a pohárech dal celkem třiatřicet gólů. A v novém ročníku už jich stihl jedenáct.
Když v zápase proti Schalke zůstal v teplákovce na lavičce, byl to hodně nezvyklý pohled. Šok pro fanoušky, ale i pro něj. Působí jako tichý a nekonfliktní slušňák, ale tentokrát nemlčel a překvapení dal najevo i trenérovi Ščasnému.
Ten pak vysvětloval: „Chtěli jsme to postavit víc do rychlosti. Ale v 99 procentech zápasů je David naprosto nepostradatelný.“
Není důvod jeho slova zpochybňovat, zvlášť když Lafatu nečekaná epizoda na lavičce spíš nakopla, než utlumila. Hned jak vyběhl do bouřící Veltins Areny, dal gól, trefil se i poté v lize proti Bohemians.
Pokud ho nenadále nevyřadí zranění, tým přivede na hřiště s páskou na rukávu i v Plzni.
Patřím na hrot, ukázal Ďuriš
Na to, že dá Lafata v neděli gól, vypsala sázková kancelář Fortuna kurz 2,6:1, Ďurišovy střelecké schopnosti ohodnotili bookmakeři skoro stejně – kurzem 2,8:1.
Už to naznačuje, jak velký pokrok slovenský střelec udělal. Dřív by na něj vsadil málokdo, v Plzni za čtyři roky dal patnáct gólů. Když už nastoupil, což nebylo pravidlem, většinou to bylo na kraji zálohy. Také proto loni v létě rád odešel hostovat do Mladé Boleslavi.
„Věřím, že tady dostanu šanci na hrotu,“ doufal tehdy. Marně. Většinu roku opět hrál v záloze, a když se v létě vracel do Plzně, cestu do sestavy rozhodně neměl vymetenou.
Pryč byl sice Stanislav Tecl i Marek Bakoš, se kterými se o místo tahal dřív, ale přibyli jiní konkurenti: bosenský rychlík Aidin Mahmutovič a Jan Holenda, potetovaný hromotluk a oblíbenec fanoušků.
Ďuriš zabral, dřel v tréninku, chytl šanci v zápasech. A oba spoluhráče strčil do kapsy.
Plzeňský Michal Ďuriš se raduje z gólu proti Zlínu.
Šanci v útoku mu dal už trenér Koubek, ale až pod jeho nástupcem Krejčím se rozjel naplno. Od konce srpna do poloviny října trvala jeho skvělá série: šest ligových zápasů, osm gólů.
V posledních sezonách Plzni kanonýr chyběl, v konkurzu uspěl až on. Jako by chtěl vzkázat: Kdepak na lajně. Na hrotu je moje místo!
I když jsou v lecčems s Lafatou rozdílní, v tomhle ohledu se pojítko najde. Také sparťanský tahoun musel přetrpět období, kdy se z něj trenér snažil udělat záložníka – během angažmá v řeckém Xanthi. Dobře pro celý český fotbal, že to nevyšlo.
I díky tomu se teď liga může těšit na lákavý střelecký souboj.
