Kdyby měl Jan Šisler možná jen trochu více štěstí, mohl se v neděli z pražské Letné do Hradce vracet jako oslavovaný střelec hattricku.
Tahle pro něj a pro příznivce Hradce lákavá myšlenka je ale přece jen trochu neskromná, protože to by hradecký záložník musel dát gól ze všech tří nadějných příležitostí, do kterých se v průběhu zápasu se Spartou dostal.
A s tím by měli problémy i renomovanější střelci, než je s dvěma góly zatím podzimní kanonýr Hradce. "Ale jeden gól jsem dát měl, druhá šance, kterou jsem měl, se proměnit musí," říkal sebekriticky hráč, který pro branku Sparty představoval výrazné nebezpečí.
Vezměme to popořadě, nejprve vám Vaclík zkazil radost poté, co jste si na zadní tyč naběhl na přesný centr a hlavičkoval.
Já jsem nestřílel na branku, ale přihrával. Byl jsem dost v úhlu, tohle mi přišlo jako lepší řešení. Kdybych střílel, musel bych to dávat dolů, brankářovi pod nohy. Viděl jsem ale k druhé tyči nabíhajícího Holeše, tak jsem mu tam ten míč posílal, jenomže brankář Vaclík tam strčil ruku.
O své druhé šanci už jste řekl, že takové se proměňovat prostě musí.
Přesně tak, byl jsem sám na malém vápně, to se musí dávat.
Video: podívejte se na sestřih zápasu
Utkání Sparta versus Hradec Králové ve videoreportáži
Byla to druhá šance hlavou, jak jste na tom s góly právě hlavou?
Právě že špatně, ještě jsem žádný nedal.
Třetí příležitost přišla ve druhém poločase, kdy jste střílel z dobré pozice na branku, kde chyběl gólman, ale míč srazili obránci.
Bylo jich tam před brankou víc, byla to dobrá příležitost, snažil jsem se trefit branku a doufal, že míč projde. Bohužel trefil Jirku Jarošíka do nohy, to byla trochu smůla, stačilo vystřelit možná pět centimetrů vedle.
I kvůli tomu jste se Spartou prohráli, ale jen těsně 0:1, to musí po takovém průběhu zápasu mrzet.
Přesně tak. Už také proto, že jsme měli dost šancí a hráli jsme se Spartou vyrovnaný zápas. Na Spartě málokdo může spoléhat, že bude mít hodně šancí, a pokud chce uspět, tak musí ty, jaké jsem měl já, proměňovat.
Hradec na Spartě v samostatné české lize ještě nebodoval, cítili jste tentokrát velkou šanci to změnit?
Hodně velkou. Už než jsme na konci poločasu dostali gól, tak jsme měli větší šance. O přestávce jsme o tom i mluvili, že to pro nás je obrovská příležitost. Škoda, bod by byl dobrý, a kdybychom ho uhráli, psalo by se o nás. Takhle se psalo jen o Spartě.
Na další příležitost poprvé vyhrát teď budete čekat dva týdny do domácího zápasu s Brnem. Je to pro vás výhoda?
Ani bych neřekl, rytmus, kdy hrajeme každý týden, mi docela vyhovuje. Naštěstí máme ve čtvrtek pohárový zápas ve Dvoře Králové, tak to snad nebude tak znát.
