Ovšem brankář Stoppen, který o půli vystřídal otřeseného Macíka, vytáhl jeho ránu na tyč. Co už však zbytečně pichlavé není a Jílek si to naštěstí pro Sigmu dobře uvědomuje, že jeho mančaft je na startu jara nevyladěný, zafuněný a stále bez jediného gólu. Místo sympaticky vyhlášeného útoku na poháry budí rozpaky.
Že jde o malý vzorek dvou jarních mačů?
Kdepak, Olomouc zvítězila v jediném z posledních devíti kol a klesla na šesté místo. Doma nevyhrála už páté utkání v řadě. Po Liberci, kde po zoufalém výkonu prohrála 0:2, se také proti dobře organizovanému Hradci zmohla jen na jedinou čistou šanci.
Radim Breite z Olomouce (vlevo) a Jan Žambůrek z Liberce v souboji
Divíte se, že pouhých 2 800 diváků odcházelo z Androva stadionu mrzutých, a pokud ne rovnou otrávených, tak zklamaných?
Třebaže se sigmáci dušovali, jak zlepší úplně všechno, nezlepšili toho moc. Po gólu volala jen velká příležitost zadáka Filip Nováka, leč po krásném pasu Vodháněla kromě houslí brankáře Zadražila trefil i tyč. To byl pech, na rozdíl od dalšího dění na trávníku.
Těžké nohy, fitness kouči?
Modří znovu nechytili úvod, všude byli pozdě a z tribuny stejně jako v Liberci nepůsobili ani běžecky dobře, což je malér, který zarazí.
„Bavíme se o tom s hráči i s fitness koučem. Počkáme si ještě, jaká data nám z toho vylezou. V Liberci to byl ale celozápasový průšvih,“ kývl Jílek. „Měli jsme jiný model přípravy. Nebyla klasická úvodní objemová část. Měli jsme to herní formou na turnaji na Maltě. Neměníme režim nějak výrazně, ale na hřišti to neodpovídá. Zatím to není tak, jak bychom si představovali. Musíme na tom zapracovat.“
Jenže na tuhle práci byla příprava, teď zrovna není prostor.
Olomouc - Hr. Králové 0:0, oba týmy nadále čekají na první jarní vítězství |
Už ve středu sigmáci hrají odložené utkání v Teplicích a nutně potřebují výhru, jež by je udržela v mistrovské skupině. „Máme zápasy v rychlém sledu, je třeba se nachystat a vybrat hráče, kteří budou optimálně připravení. Hráči to mají v hlavách. Chtějí uspět, ale vidí, že v některých fázích to nejde, to se pak na výkonu podepisuje. Chybí lehkost, kterou jsme na podzim měli. Máme svázané nohy,“ přemítal Jílek. „Hledali jsme se i v rozestavení, které jsme změnili.“
Místo trojky vzadu zvolil čtyři obránce, mazáka Nováka přesunul na levý kraj a Slámu posadil na lavičku. „Novák byl jako bek naším nejnebezpečnějším hráčem, což je problém,“ pravil Jílek.
Nejen Novákovi vadilo, jak ve druhé půli lítal míč vzduchem. Přitom Jílek postavil do středu zálohy kreativní drobné duo Pospíšil–Zorvan, ovšem příliš toho nevymyslelo. Vodháněl se Singhatehem nápady měli, ale dozadu se jim tolik nechtělo. Dříč Křišťál, se vším respektem, ještě není bekem, co přidá nadstavbu nutnou pro hru o poháry.
Sigma si nepomohla ani standardními situacemi, jež míval na starost asistent Milan Kerbr, který odešel do Slavie. Z rohů vůbec nehrozila.
Filip Novák z Olomouce sleduje jak brankář jeho týmu Tadeáš Stoppen chytá míč v zápase s Hradcem Králové.
Kanonýr Juliš se dostal do dvou zakončení, zdaleka nepodržel tolik míčů jako hradecký protějšek Vašulín. Jílek neměl na lavičce ani plán B. Singhateh táhl útoky z křídla, Fiala marodí, Zifčák je v béčku, Muritala nikde a Zlatohlávek, který na rozdíl od Muritaly nedostal v létě smlouvu a zamířil do Pardubic, se o víkendu trefil v lize popáté v šestém zápase.
„Nepřekvapuje mě to, má důvěru, dostává víc prostoru a nemá takovou konkurenci jako tady,“ míní Jílek. „Přeju mu jen to nejlepší. My jsme pro to měli důvody. Neřekneme si teď, že jsme udělali chybu.“
Mimochodem, v základní sestavě Olomouce vyhlášené prací s mládeží byl jediný odchovanec.
Dvaatřicetiletý Pospíšil.
