„Když si to slovo představím, vidím tituly na Letné i v Holešovicích. Obrovskou historii, legendy, které zná celá republika. Ve fotbale je ještě známější,“ zamyslí se Chlapík, kapitán hokejové sestry, která svá domácí utkání hraje v libeňské O2 areně.
I on na fotbalovou Letnou občas zavítá. Ale v zákulisí pro VIP byl přeci jen poprvé. „Hezké to tady mají,“ prohodí, když se s kolegou Haraslínem, slovenským reprezentantem, vrátí ze společného focení.
Taková momentka ještě nevznikla. Dva sporty, stejný osud i role. Sice se dosud nepotkali, ale společné téma je rozmluvilo skoro tak, jako by se znali od žáčků. Přesto má jeden něco, co ten druhý ne.
Český titul.
V hokeji čekáte osmnáct let. Kdyby se vám to podařilo, taky si ho necháte vytetovat jako Lukáš?
Chlapík: Kde ho máš? (obrátí se na Haraslína)
Haraslín: Tady, na lýtku mám titul i pohár a vedle datumy. Ty už budu jen připisovat.
Chlapík: No nevím, tetování nějaká mám, ale nejdřív ten titul musím vyhrát a až pak nad tím budu přemýšlet.
Haraslín: Bylo by krásné, kdybychom oba vyhráli v jeden rok. Máte někde v Praze místo, kde by se slavilo?
