„Myslím, že týmu mám pořád co dát a sám se tady taky můžu dál rozvíjet,“ říká v rozhovoru pro MF DNES pětačtyřicetiletý Habanec, který ve Slovácku působí od začátku sezony 2012/13, kdy po úvodních třech prohrách vystřídal Miroslava Soukupa.
Tým dovedl Habanec v lize na 9. a 6. místo, na šesté příčce je Slovácko i aktuálně, bod před sedmou Duklou, na jejímž hřišti se představí v sobotu. V domácím poháru Slovácko pod Habancem prošlo nejprve do čtvrtfinále a loni do osmifinále, pokaždé vypadlo ve dvojzápasech s Mladou Boleslaví, s níž Habancův tým hraje v poháru i letos - středeční čtvrtfinálový zápas na Slovácku skončil remízou 2:2.
S vedením klubu jste jednal o prodloužení smlouvy už od konce podzimu. Proč jste se dohodli až teď?
Určité věci jsme si museli vyjasnit. Nyní přišla od klubu nabídka, která mi naznačovala, že je o mě zájem. A já jsem si vyhodnotil, že moje mise tady ještě nemusí končit, cítím, že klubu i hráčům mám co dát a klub i hráči mají co dát mně. Navíc se mi velice dobře spolupracuje s celým realizačním týmem.
Spekulovalo se, že o vás mají zájem konkurenční ligové kluby. Byl jste s někým v kontaktu?
To je jen takové „jedna paní povídala“. Na klubu nic neleží, já s nikým nejednal.
Pohled kapitánaLibora Doška „Že trenér Habanec prodloužil smlouvu, ukazuje, že je ve Slovácku spokojený a klub s ním taky. A je to dobře, udělal tady kus práce. I já jsem s ním spokojený. On ví, co ode mě čekat a zatím na mně staví, já se mu snažím důvěru splácet. Taky tréninky pod ním jsou jiné, než jsem zažíval, baví mě. Samozřejmě jsme věděli, že trenérovi končí smlouva, ale v kabině jsme to neřešili. Jen já jsem trenéra špičkoval, kam asi půjde a jestli nebude bez práce.“ |
A lákal by vás odchod třeba do Plzně?
Jak byste zareagoval vy, kdyby o vás stál třeba deník New York Times? (usměje se)
Podle mých informací jsou ve vaší smlouvě stanovené podmínky, za kterých byste mohl v případě zájmu odejít jinam. Můžete to potvrdit?
Omlouvám se, ale určité detaily smlouvy nebudeme veřejně prezentovat.
Nevadí vám, že si ve Slovácku nemůžete dovolit velké posilování a na lavičce si musíte vystačit s nezkušenými mladíky?
S mým setrváním samozřejmě souvisejí nějaké mé podmínky. V létě by mělo dojít k okysličení mančaftu, na současné úrovni se nemůžeme udržet jen doplňováním z naší akademie. Někteří hráči už trochu stárnou, s čímž by mohla souviset i jejich výkonnost. Jsou přitom nosným pilířem týmu. A ze střední generace Slovácko naposledy koupilo Jardu Diviše, což už je nějaká doba. A aby ta finanční zátěž neležela jen na majiteli, je zároveň samozřejmě potřeba hráče i prodávat, což je úkol i pro mě.
Už jste se s vedením klubu bavili o změnách kádru pro příští sezonu?
Prioritou pro obě strany bylo, abychom vyřešili záležitost mého pokračování. Proto jsme zatím neřešili ani letní přípravu. Teď máme dva měsíce ke zhodnocení současného kádru i našich hráčů na hostováních. A už teď máme určitou představu, kdo by tady působit neměl.
Jak hodnotíte dosavadní necelé tři roky ve Slovácku?
Nejprve šlo o záchranu v lize a moje seznámení s klubem i klubu se mnou. To se povedlo. Pak šlo o nastolení nové herní koncepce, se kterou souvisely změny. Někteří hráči přišli, jiní odešli, byl jsem hodně překvapený, že nový způsob trénování a hlavně hry začal velice rychle fungovat.
V jaké fázi jste teď?
Měli bychom potvrdit, že se dokážeme v lize pravidelně pohybovat mezi šestým a devátým místem jako v této sezoně. K tomu ale bude potřeba i to letní okysličení týmu, o kterém jsem mluvil.
Nechybí vám v klubu vyloženě ambice na evropské poháry?
Ale všichni máme své sny. A letos tu pohádku můžeme prožít v poháru, k tomu je nutné postoupit ze čtvrtfinále přes Boleslav.
Vy máte rodinu v severních Čechách, kde také podnikáte. Jak se vám na Slovácku žije?
Jsem tady moc spokojený, to prostředí je velice srdečné. Co mi tři roky předvádějí skvělí fanoušci, jejich choreografie, to mě někdy dojímá až k slzám. V Hradišti na tribuně pravidelně jsou mí nejbližší, táta z Brna nebo dcery, i díky fandům vidí, že moje zdejší práce má smysl.
