Bývalý vynikající levonohý záložník Daniel Šmejkal v současné době trénuje slávistickou devatenáctku a největší radost mu udělá, když se někdo z jeho svěřenců objeví v prvoligovém áčku.
Ze současného týmu kouče Petra Rady mu pod rukama prošli například Zmrhal s Tusjakem.
"Ale tady bych zdůraznil, že na jejich fotbalové výchově mají velký podíl trenéři, kteří je vedli od žákovských let," připomíná dvaačtyřicetiletý Šmejkal. "V první dorostenecké lize jsme po podzimu druzí s dvoubodovou ztrátou na Teplicemi, což není špatné, ale mnohem víc než první místo pro mě bude znamenat, když se v Radově mužstvu prosadí další naši hráči."
Se Slavií se odchovanec západočeského fotbalu poprvé potkal v létě 1994. Tenkrát válel za Plzeň, na jaře téhož roku už měl čtyři starty za národní mužstvo a po velkém talentu sáhla právě Slavia. A lidé od fotbalu se shodovali, že má před sebou fantastickou budoucnost.
Daniel Šmejkal střídá při slávistické fotbalové exhibici v pražském Edenu.
Jenže o pár let později se také psalo, že o hvězdnou kariéru vás připravily pohodlnost a flegmatický přístup...
K tomu se už moc vracet nechci. Ono v té mojí kariéře hrálo roli víc faktorů. V určitou dobu se udály určité situace, podepsala se na mně taky nejrůznější svalová zranění. Ale když mám být upřímný, musím přiznat, že můj fotbalový potenciál byl ve srovnání s tím, co jsem na hřišti dokázal, určitě mnohem větší.
Deset zápasů za národní mužstvo, se Slavií semifinále někdejšího Poháru UEFA a mistrovský titul. Zní vám to jaká dobrá vizitka?
Není špatná, ale je pravda, že mohla být lepší.
Jak vzpomínáte na jaro 1996, kdy Slavia hrála semifinále Poháru UEFA a slavila mistrovský titul?
Pochopitelně vzpomínám rád, ale zároveň taky trochu se smutkem. Zrovna tou dobou mě trápila achilovka, takže na AS Řím jsem sice s mužstvem byl, ale hrát jsem nemohl, takže na ten postupový výsledek jsem se jen díval z tribuny. Ale první semifinále s Girondins Bordeaux už jsem hrál, bohužel doma i ve Francii jsme prohráli 1:0. Z titulu jsem pak měl obrovskou radost, ale zase mi ji trochu kalil fakt, že jsem po tomhle úžasném jaru musel na operaci achilovky.
Daniel ŠmejkalNarozen: 28. srpna 1970 |
A národní mužstvo?
I když jsem za něj nastoupil jen desetkrát, zahrál jsem si pod trenérem Uhrinem starším hned premiérový zápas samostatného Česka, když jsme v únoru v devadesátém čtvrtém vyhráli 4:1 v Turecku. A pak jsem taky byl u historicky prvního utkání Česka se Slovenskem. V Bratislavě jsme remizovali 1:1 a mně se podařilo dát branku.
Nyní jste trenérem. Kdy poprvé jste se s touto prací setkal?
To bylo asi před devíti lety na pražském Střížkově, kde jsem hrál třetí ligu a později jsem mužstvo začal trénovat. Po čase mě oslovil Luboš Kozel, jestli bych neměl chuť dělat dorost Slavie. Po dvou letech strávených ve Slavii jsem začal spolupracovat s Lubošem Urbanem v prvoligovém Střížkově. Po roce jsme odešli do druholigové Jihlavy, kde jsme působili rok a půl. Po ukončení angažmá v Jihlavě jsem dostal opět nabídku ze Slavie pracovat tam s mládeží. A tuhle nabídku jsem rád přijal.
Máte nejvyšší možné trenérské vzdělání, profesionální licenci UEFA. Jistě tak máte vyšší ambice než pracovat s dorostenci.
Já si myslím, že ty nejvyšší ambice má každý, kdo se na trenéřinu dá. Víte, jak to ve fotbale chodí, ze dne na den může být všechno jinak. Ale moje současná práce s mladými hráči ve Slavii mě baví a naplňuje.
A jak se díváte na slávistický prvoligový podzim?
Když jsem do Slavie na začátku loňského roku přišel, klub byl v nesnázích a hrozil mu konkurz. Jsem přesvědčený, že když se klub podařilo zachránit, potřebujeme trpělivost a čas, aby se Slavia vrátila na místa, kam patří. Jsem optimista a věřím, že jaro bude lepší.
Cítíte se víc Plzeňanem, nebo se už považujete za slávistu?
Pravda je, že kořeny mám plzeňské. Svoje někdejší mužstvo, kde jsem se špičkovým fotbalem začínal, samozřejmě sleduju a fandím mu. Na druhou stranu už léta žiju v Praze, za Slavii jsem tři roky hrál a zažil v ní nezapomenutelné okamžiky. Takže bych řekl, že jsem takový plzeňský slávista.
Říkáte, že mužstvu svých fotbalových kořenů pořád fandíte. A komu fandíte, když s Plzní hraje Slavia?
To je snad jasné, Slavii.
