"Obrovská zkušenost, která vytříbí vztahy. Někteří lidé se bijí v prsa, ale jen když je úspěch. A když jsme na tom bídně, tak zrovna ti, do kterých bych to neřekl, vás zklamou. Myslíte si o někom, že vám fandí, že je kovaný. A ono je to přesně obráceně," říká teplický ředitel František Hrdlička.
Jak tedy hodnotíte rok 2013?
Díky podzimu se mi hodnotí krásně. Práci v čele Teplic dělám už 20 let, tak to pro mě bylo ponaučení. Jako že nikdy si člověk nemůže říct, že všechno zná a na vše je připravený. To jaro bylo obrovsky náročné psychicky, nejen pro mě, boj o záchranu byl pro všechny nový. Myslel jsem si, že to nikdy nezažiju a nikdy nezjistím, co to přináší za obrovský tlak na celý klub. Ta zkušenost se nedá koupit ani naučit, to si musíte prožít. Přesto už bych to nikdy zažít nechtěl. Ale to jaro hráče stmelilo, najednou všichni začali mít strach, co bude dál.
A dál byl famózní podzim.
To jsem si myslel, že už taky nikdy nezažiju. Takový ten pocit hrdosti na tým. I jsem to cítil od sponzorů a majitele, že jsou rádi, že to tak funguje. Samozřejmě vrchol podzimu, to byl zápas s Plzní. Výhra a ještě taková návštěva (16 180 diváků). To je největší odměna, kterou můžete dostat, když přijde tolik lidí, baví se a zažívají radost. Pro mě byl podzim prostě perfektní.
Ale na jaře to byly těžké chvíle, už se mluvilo i tom, jestli neskončí kouč Zdeněk Ščasný.
Říkám upřímně, že ani jednou nepadlo slovo, že by šel kouč pryč. I když jsme hráli o bytí a nebytí. Ani se nevytvořily žádné tlaky, jak to bývá. Podívej, potřebujeme to nastartovat, probudit, nedaří se. Nic takového. Ani já v myšlenkách, ani nikdo z klubu. Nikdy! Zdeněk Ščasný by tady zůstal, i kdyby nedejbože nastala ta situace, že by se nám nepovedlo ligu zachránit. Ale ta víra v to, že se to povede, tam byla. A byla cítit i z toho Zdeňka.
Nechtěl utéct?
Nikdy nepřišel, že by řekl, já už nevím, co s mužstvem. Je potřeba mu dát impulz, tak já bych odešel. Neudělal to, co třeba v minulosti jiní ano. On to nikdy nezabalil. To je ono, jak jsem mluvil o těch krizových situacích. Od rádoby fanoušků jsme slýchávali - vyhoďte ho! A to jsou přesně ti, co mě zklamali.
Rok 2013 byl pro Teplice zlomový i v tom, že sem začaly proudit exotické posily.
Už v okamžiku, kdy jsme se zachránili, jsme věděli, že jediná cesta je přivést sem znovu kvalitní hráče. Ale vzhledem k financím i nedostatku kvality na českém trhu, jsme vsadili na přehled Zdeňka. Postupně jsme to rozjížděli. Nechci říkat, že teď něco sklízíme, ale musím říct, že jsme se ve všem trefili.
To jste možná ani nečekali.
Určitě ne. Povedlo se to i díky tomu, že nemáme závazky a držíme dohody, to už se v okolních státech rozkřiklo. I agenti to vědí. Když nějakého hráče nasměřujeme to Teplic, máme peníze my i on, takhle uvažují. Zdeněk měl hráče vytipované i prověřené. A ta předchozí cesta, že vsadíme na vlastní odchovance a kluky z regionu, se moc neosvědčila.
Proč?
Našim hráčům, a to platí všeobecně, chybí dravost, hladovost, fotbalovost, touha se ukázat. Tak jsme zkusili vsadit na to, že máme kontakty na zahraniční fotbalisty.
Proč tahle cesta v Teplicích nevycházela dřív?
Nebyli jsme na to připraveni. Na to musíte mít trpělivost, zabere to hodně času a cestování, je to velká změna. A my navíc chtěli zahraniční hráče, kteří už jsou seznámeni s Evropou. Zdeněk Ščasný trénoval Litsingiho, Salamiho znal z maďarské ligy, to bylo plus. Kdybychom přivedli neznámého kluka z Ghany, vypustili ho tady a začal padat sníh, asi je problém.
Ale problém nebyl, cizinci vás na podzim táhli za 3. místem.
Když se prosadil Litsingi, už jsme měli vytipované další hráče. A ty přivádíme teď. Jdeme dolů s věkem, nemůžeme sem brát jen starší, musíme se dívat i na ekonomickou stránku. Je složitá, proto potřebujeme perspektivní kluky, abychom časem mohli prodávat.
Jak na tom jsou Teplice po ekonomické stránce?
Udrželi jsme klub stabilní, ale problémy se k nám blíží a bude to hodně složité. Už jsme na hraně, že když se někdo nepřidá k našemu majiteli AGC, nepovede se sehnat strategického partnera nebo se nezmění přístup města, tak podle mě v roce 2015 začnou problémy. Licenční podmínky jsou hodně náročné, začnou fungovat akademie a to už bude velká zátěž.
Není teď třeba snazší shánět sponzory, když se vám daří?
Doufali jsme, že díky výsledkům i návštěvám na podzim nás sponzoři znovu objeví. Nebo navýší podporu. Ale není to tak. Tento kraj je začarovaný, peníze tu nejsou a nebudou. Drží nás stávající sponzoři a hlavně majitel. Přestože je v ekonomické situaci, která není vůbec jednoduchá. Celý rok jsem se bál, jestli nepřijde jednou chvíle, že mě povolají do Bruselu a bude mi oznámeno, že to budu muset nějak radikálně řešit. Což se naštěstí nikdy nestalo. Nemuseli jsme tvrdě snižovat náklady, ba naopak jsme ještě nějaké posily přivedli. Na to se strašně zapomíná, bere se to jako automatika. Ale majiteli za to patří velký dík.
Sháníte tedy peníze i z jiných zdrojů?
Čekáme na podporu kraje a měst. Spojili jsme se s dalšími kluby, které dělají sport vrcholově, to je obrovský krok. Snažíme se, aby někdo pomohl aspoň dětem, v Ústeckém kraji je sport nejméně dotovaný z celého Česka. Ještě to zvládáme, ale už jsme na hraně.
Odejde někdo z úspěšného kádru už v zimě?
Ještě to stále držíme, ale upřímně říkám, že v létě někdo bude muset odejít. Ztráty musíme nahradit, nemůžeme zadlužovat klub.
Zatím nemáte na stole nějakou nabídku na prodej hráče z ligového kádru, která by vás omráčila?
Nabídka typu Džeko či Fenin už nikdy nepřijde. Evropský fotbal je jinde, všude berou volné hráče a vydělávají hlavně agenti. Měli jsme jedinou nabídku na Mahmutoviče a já ani nemám výčitku, že jsem ho neprodal. Ten úspěšný půlrok, atmosféra a výsledky, mi vynahradily, že jsme ho nepustili. Dneska můžu slyšet hlasy, kdybys ho pustil, mohli jsme mít peníze, teď je v prčicích (Mahmutovič je po operaci kolena). Ale my si řekli s Pavlem Šedlbauerem (šéf představenstva), že ho nepustíme. A když, tak až po konci sezony. A v uvozovkách jsme na tom ekonomicky prodělali.
Kdo o něj stál?
Ruský Omsk. Jestli by tam šel? Já bych za ty peníze šel taky (smích). Fotbalisté vždy přemýšlejí, kolik je tam nul. A těch je vždy víc v cizině než v Teplicích a v Česku vůbec.
A na Litsingiho se neptají?
Kontakty jsou, ale nabídky to nejsou zajímavé. Ale ve stavu nouze bychom kývli i na ně.
Zraněný Mahmutovič je teď neprodejný?
Samozřejmě. I když je na tom výborně. Nemá poškozenou chrupavku, je velký předpoklad, že se dostane rychle zpátky. Na začátku jara bude chybět, ale možná by na konci mohl naskočit.
Už jste posílili o Rodeho, Bratanoviče či Chukwumu, dorazí někdo další?
Máme tipy, ale je to o penězích. Měl jsem v Paříži jednání s útočníkem z francouzské ligy, posila jako hrom, byl i ochoten sem jít. Ale ekonomicky to nebylo reálné, i když ten hráč byl zadarmo. Ale jeho podmínky byly nepřijatelné, rozvrátilo by to kabinu a ani bychom na to neměli. Musel by mít plat jako 4 naši hráči dohromady.
POSILA. Útočník Chukwudi Chukwuma (uprostřed) podepsal s Teplicemi čtyřletou smlouvu.
Kouč Zdeněk Ščasný a nový teplický objev Chukwudi Chukwuma
O koho šlo?
Neřeknu jméno, ale hrál za Le Mans. Bylo to rychlé jednání. Skočil jsem ráno do letadla, v Paříži na letišti jsme se setkali, dali jsme si kávu, a než jsem dopil vodu, byl konec. Byli tam tři agenti, vyjmenovali, co všechno chtějí. Když se to sečetlo, řekl jsem, kluci, byl to krásný let, ale za chvíli mi to letí zpátky. Teď není problém sehnat hráče třeba i z italské ligy, jde jen o ekonomiku a trefit se do správného typu. Aby zapadl do týmu.
Vaše cizince se vám zatím daří začleňovat do kádru úspěšně, ale nebojíte se, že když budou přibývat, že to naruší vztahy v kabině?
Já se na to téma bavil s koučem a on na to, že měl v Debrecínu cizinců dvakrát tolik. Když byl v Aténách, místních tam taky moc nebylo. A podívejte se do všech špičkových klubů, s kým hrají Bayern a další. Máme možná výhodu, že tu jsou kluci, kteří hráli venku. Hlavně Štěpán Vachoušek to umí zkorigovat a dát dohromady. A pak je tu trenér, tohle je jeho další plus. Takže se toho nebojím.
Když jste po podzimu třetí, vyhlásíte útok na evropské poháry?
Jednoznačně, nebudu přece alibista. Kdo je v tabulce do 5. místa, automaticky o poháry hraje. I my bojujeme o to 3. místo, proto taky nechceme nikoho uvolnit. A zkusíme to. Není to cíl, když na to nedosáhneme, nebudeme tady sekat hlavy. Prostě příležitost se naskytla, tak jí chceme využít. Když se to nepodaří, nebude to žádná tragédie. To by byla, kdybychom sem koupili hráče za desítky milionů a skončili čtvrtí. Ale takhle ne. Cílem je, aby lidi chodili a hráli jsme dobrý fotbal. A taky abychom někoho v létě prodali. To už budeme muset, abychom přežili.
