Přesto byl Svatopluk Habanec opomíjený, své šance se nikdy nedočkal. Teď mu ji dalo Slovácko a prvním Habancovým soupeřem budou v sobotu právě Teplice! "Lépe to asi načasovat nešlo," těší se na debut Habanec.
Váš první soupeř jsou Teplice, o to větší motivace do vaší sobotní premiéry na lavičce Slovácka?
Na rovinu jsem vždy říkal, koho by nelákalo trénovat Teplice? Zkusil jsem si to jako asistent u věhlasných trenérů, obešel jsem si jako hlavní kouč první i druhou ligu. Takže jsem v to doufal. Ale nemá cenu nad tím brečet. Teď se vazby zpřetrhaly. nemluvím jen o Teplicích, ale celkově o tomto regionu, protože budu muset bydlet jinde. Vlastně se stěhuju po nějaké době zpátky na jižní Moravu.
Kdyby bylo Ústí po letošním postupu vpuštěno do ligy, asi by se to nestalo.
Už rok předtím jsme hledali motivaci a úplně zázračně ji našli. Vymačkali jsme citron, teď ještě kůru na něm. A už se asi muselo něco stát. Možná je dobře, že mančaft pozná jiného trenéra, jiné zvyky. Některé věci se tam opakovaly, i když jsme se to s asistentem Petrem Fouskem snažili obměňovat.
6 let v Ústí. Možná jste byl nejdéle sloužící kouč u jednoho klubu v českém profesionálním fotbale.
Ani nevím, docela by mě to statisticky zajímalo. Dva roky jsme hráli o záchranu, jeden rok třetí místo, pak postup, sestup, zase postup. Takže úžasných 6 let, na které nejde zapomenout. A že jsem v mančaftu zůstal tak dlouho, musím vděčit celému vedení klubu, hráčům, realizačnímu týmu. Hlavně s Petrem Fouskem jsme si zažili úplně všechno. Už přeskočil tu bariéru hráče, je z něj trenér. Měl jsem s ním asi nejhlubší vztah i kamarádský, tam se to teď taky trochu přetrhlo. A hráči? To srdíčko, co měli, to nám vyhrávalo zápasy. Kolikrát jsme nevítězili úplně kvalitou, ale nadšením, nasazením. Chci klukům za to poděkovat ještě osobně, až bude čas.
Je hodně těžké odcházet odsud po takové době?
To každopádně. Když jsem přišel do Teplic, bylo mi 22 let. Deset let jsem tu byl jako hráč, 5 let asistent trenéra, 6 let trenér v Ústí. To je 21 let. A v Ústí jsem byl hlavní trenér, to ve mně zůstane nejvíc.
Teď ale jdete do klubu, kde jsou o dost lepší podmínky než v Ústí.
Podobné jako mají Teplice. Stabilizovaný rozpočet, skvělá mládež, zázemí fanoušků na luxusní úrovni. Slovácko je mnohem výš než Ústí.
Ale vstup do ligy mu nevyšel, zatím má jediný bod.
A zaplaťpánbůh za něj. Na Dukle druhá půle ukázala kvalitu Slovácka, to jsem moc rád. Teď všichni budeme hledat cesty, jak to zvednout. Doplnění kádru? Teď určitě nebude na pořadu dne. Možná v zimě,možná taky vůbec.
O které hráče se opřete?
Jednoznačně o Trousila s Doškem, to jsou nejzkušenější hráči. Potom o Melichárka, který má 8 let odkopáno ve švédské lize. Ještě k nim patří Michal Kordula, to je dokonce místní kluk. V Ústí jsem se opíral o pětici hráčů, tady to bude podobné.
Jaký fotbal chcete se Slováckem hrát? Loni v lize nestřílelo moc gólů a vy preferujete spíše ofenzivní pojetí hry.
Musím se přiznat, že jsem to až tak do detailu nesledoval. Zajímala mě spíš druhá liga. Ale kvalita tam je a návod je celkem jasný, vyhrávat doma, fanoušci jsou tady něco neskutečného. Jestli sem chodí 6 tisíc lidí a stadion je pro 8 tisíc, pro to se asi fotbal dělá. Pevně doufám, že si výsledky získáme další příznivce. Ale rozjezd bude těžký.
Co změníte?
Nechtěl bych nijak bagatelizovat, co tady nastavil bývalý kouč Soukup. Loni 7. místo, to je velikánský úspěch. To není jen tak. Není vlastně příliš co měnit. Možná teď tam padla deka, tu je třeba zahodit. Tým se moc nezměnil, až na 2 - 3 hráče, to je dobře. A že umějí kopat, to dokázali na Dukle. Nejdu tam dělat obrovské změny. Spíš dodat impuls. Rozhodně nezměním své metody, to znamená cukr - bič. I přesto, že to je liga, nechci z toho dělat úplnou vědu, být přisátý u počítačů. Budu mít partu lidí, která mi tento servis udělá. Já do toho dám, co umím. Ty mé přednosti: komunikace s hráči, drolit srandu s dřinou.
Kam chcete dostat Slovácko?
Co mě potěšilo i lehce překvapilo, že po třech ligových kolech, kdy jsem byl oslovený, vedení okamžitě mluvilo o záchraně. Je pro klub strašně důležité, aby tam zůstala liga. To je počáteční úkol. Ale tohle mužstvo má na 8. - 10. místo, tam bych ho rád viděl.
A váš osobní úkol, dostat Slovácko před Teplice?
To jsou spíše vnitřní přání mých rodinných příslušníků (smích). Já to tak nevidím. Teplice jsou o kousek výš než Slovácko, ambice mají o něco výš. Takže když my skončíme osmí a Teplice deváté, bude to asi hodně dobré (smích).
Dříve jste chtěl dělat spíše sportovního manažera, čím to, že je z vás nakonec úspěšný trenér?
Možná jsem tak netlačil na pilu. Někteří chtějí vehementně trénovat, ale k tomu jsou potřeba nějaké vlastnosti. A když vám jedna dvě chybí, tak to nedotáhnete. Já chtěl být sportovní ředitel, abych byl spojením mezi vedením týmu a kabinou, ale pak jsem načuchl do profesionálního fotbalu a zjistil jsem, že tohle bude ta moje parketa. Když pak přišly nějaké úspěchy, ty mě utvrdily v tom, že asi trénovat docela umím. Tak proč prostě nejít dál?
