„Kdybych vám řekl, co cítím a jak vnímám fotbal, byl bych zařazenej na černou listinu, což nehodlám,“ spustil zhurta po senzačním vítězství 3:0. „Kývl jsem na angažmá ve Slovácku s tím, že chci po pěti letech znovu v Česku ukázat, že existuje nějakej Roman Skuhravý, a záleží jen na hráčích a na mně, jestli se to povede. Když ne, půjdu trénovat třeba do Litvy.“
Oživení pro ligu.
Oživení pro Slovácko.
A silná karta v boji o ligovou záchranu, která slibuje napínavou přetahovanou až do konce.
Slovácko - Plzeň 3:0, sprcha pro favorita, proti bývalému klubu se trefil i Petržela |
Po minulém kole, kdy Teplice loupily na Bohemians a Pardubice šokovaly Spartu, zapsala v sobotu Boleslav důležité vítězství nad Zlínem a Dukla sahala do posledních minut po třech bodech s rozjetým Libercem. V neděli bral bod i Baník v bezgólovém derby s Karvinou.
Přesto výsledek z Uherského Hradiště, nejmenšího ligového města, zvoní nejvíc. Že v tu chvíli poslední tým tabulky suverénně rozpráší ambiciózní Viktorii?
Kdo to čekal, ať se přihlásí!
„Velká rána pro naše ambice. Tohle se nesmí stát,“ hřímal po výbuchu hostující kouč Martin Hyský.
Fotbalisté Slovácka slaví domácí vítězství nad Plzní.
Pryč jsou časy, kdy Slovácko i ve skromných podmínkách s trenérem Martinem Svědíkem prohánělo ligovou špičku, a dokonce nakouklo do Evropy.
Žádný z jeho nástupců nevydržel u týmu ani půl roku. A když tým na den přesně před měsícem schytal facku 0:4 v Hradci Králové, sportovní ředitel Veliče Šumulikoski, jenž se po odvolání Jana Kameníka nouzově postavil na lavičku, odevzdaně hlásil: „Mám chuť skončit a odejít z Česka!“
Do tíživé situace se nechtělo Petru Radovi ani Miroslavu Koubkovi, které klub oslovil. A tak si vedení pláclo až se Skuhravým, někdejším koučem Jablonce či Dukly, kterého začátkem října na Slovensku vyhodili z posledních Košic: „Spousta lidí mi řekla, že jsem magor, když sem lezu. Ale já jsem trenér, ne spekulant.“
Ze Slovenska do Slovácka. Spousta lidí mi říká, že jsem magor, říká trenér Skuhravý |
I tak tohle rozhodnutí chtělo kuráž – a ta Skuhravému nikdy nechyběla. Kdo ho zná, toho snad ani nepřekvapilo, že do útoku vysunul ortodoxního defenzivního rváče Daníčka, který se odvděčil gólem a přihrávkou. A že i tenhle tah okomentoval po svém: „Kašlu na předsudky nebo na to, jak by věci měly být. Vždycky se snažím mužstvo přečíst a zjistit, co pro něj bude nejlepší, a vím, že Vlasta není líný na krok. V téhle chvíli potřebujeme hráče, ne sr...“
Snad i proto Skuhravý vrátil proti Plzni poprvé od srpna v lize do základu dvaačtyřicetiletého Milana Petrželu, který svůj bývalý tým načal vedoucím gólem, což je další pozoruhodná story.
Křídelník Slovácka MIlan Petržela (druhý zprava) během utkání proti Plzni.
Když Petrželu před rokem vítal originálním videem druholigový Žižkov, vypadalo to jako poslední mise jeho bohaté kariéry. Kdyby si neholil vlasy po stranách nakrátko, zdálky byste poznali, jak mu šediví. Vrstevníci dávno s fotbalem sekli, ale jemu se nechce. Proto se v létě hlásil zpátky v Hradišti a toužil předvést, co v něm zůstalo.
A opravdu: najdete někde na světě mezi fotbalisty rychlejšího čtyřicátníka? I v sobotu stačilo, aby Petržela rozkmital nohy, mazaně vystihl laxní rozehrávku brankáře Wiegeleho a i s trochou štěstí se protlačil k úvodní trefě.
Vida, najednou to jde!
Než ze Slovenska dorazil Skuhravý, urvalo Slovácko tři body jedinkrát z patnácti pokusů. A pak? Tři zápasy, šest bodů a nová naděje. Zatím možná spíš jen záblesk, protože cesta za záchranou může být ještě pořádně hrbolatá. Zvlášť, když se Slovácko na rozdíl od mnoha prvoligových i druholigových konkurentů nemůže spoléhat na štědrého miliardáře v zádech.
Ale se Skuhravým může najednou aspoň věřit. A už to je pokrok.
