Po necelých dvou letech je z Birmančeviče muž, jehož odchod Spartu nebolí.
Proto ho taky bez handrkování pouští do španělského Getafe: do léta na hostování a s tím, že na přestup za sto milionů dojde, pokud klub nezahučí o soutěž níž.
Pro Birmu, jak mu spoluhráči říkali, je přesun do La Ligy pochopitelně lákavá varianta, jak nakopnout lehce skomírající kariéru.
Birmančevič odchází ze Sparty. Na jaře bude hostovat ve španělském Getafe |
Ale zároveň pěkně ošemetná mise: tým z madridského předměstí je v tabulce bod od sestupu, naposledy vyhrál v listopadu a posily sháněl na poslední chvíli, protože do pátku nemohl registrovat hráče kvůli překročení platového stropu.
Birmančeviče ulovil v rámci noční rychloakce těsně předtím, než se zabouchlo zimní přestupové okno. Podle serveru infotbal.cz nedošlo ani na lékařskou prohlídku, doktoři z Getafe si stihli leda tak prolistovat lékařské zprávy, které Sparta narychlo poslala.
Možná právě v chorobopisu vystopujete důvod, proč srbský dráček na famózní první sezonu nikdy nenavázal.
Zdraví ho brzdilo.
Nejdřív ho vyřadilo pochroumané lýtko.
Pak problémy se zády.
S kotníkem laboroval dva měsíce.
Hlavně proto se mu nepovedla minulá sezona, kdy kvůli všemožným trablům propásl jednadvacet zápasů a ne a ne chytit rytmus.
25 gólůdal v české lize za Spartu Veljko Birmančevič |
K tomu přičtěte dusno v kabině: o třenicích mezi Birmančevičem a kosovsko-albánskou čtveřicí Rrahmani, Krasniqi, Laci, Tuci se psalo jako o balkánské válce.
A když pak neklapl zimní přesun do Besiktase Istanbul, dohrával chlapík s čelenkou ročník v hlubokém útlumu a často jako náhradník.
Na podzim ho přece jen nakopl návrat oblíbeného kouče Priskeho, takže stihl celkem osm gólů. Ale stejně to pořád nebylo ono.
Smůla pro Spartu, že k nejlepším výkonům se vyšrouboval v době, kdy jí ještě ani nepatřil. Sportovní ředitel Tomáš Rosický o něm věděl už ve chvíli, kdy doma válel za bělehradský tým Čukarički, ale tehdy dal Birmančevič přednost Malmö. Po roce už byl ve francouzském Toulouse, odkud si ho sparťané vyzobli na hostování. A po parádním roce vykoupili.
Mix schopností, který nabízel, rychle okouzlil. Góly a asistence byly vidět nejvíc, ale Birmančevič udivoval i jinak.
Nic nevypustil.
Poctivě dřel dozadu.
Když pětkrát nedostal přihrávku, se stejnou vervou se nabídl pošesté.
Nevztekal se, nediskutoval s rozhodčím, po faulech nepolehával a chtěl hned zase hrát.
Žádný frajírek a už vůbec ne flink.
Až jste se museli ptát: Copak takhle se chová Balkánec?
Sám vysvětloval: „Dřív jsem hrál jinak než teď. Samé kličkování, finty, vlastně mě bavilo jen útočit. Ale změnil jsem se, došlo mi, že se musím i vracet, bránit, být zodpovědný. Jinak bych neměl šanci.“
Ve Spartě jako by se v tomhle ohledu postupně přetvořil až moc. Ze začátku udivoval v soubojích jeden na jednoho, nebál se jít přes hráče, oblafnout soupeře drzou kličkou.
Po sérii výpadků ho najednou opouštěla kuráž i sebevědomí. A kdo ví, co by se vlastně dělo, kdyby na Letné zůstal i na jaře.
Půl roku hraju v bolestech. Birmančevič odhalil, proč odjel ze soustředění Sparty |
Na křídlo, kde Birmančevič naskakoval nejčastěji, si Sparta nově pořídila Peruánce Grimalda, jisté místo má kapitán Haraslín, živěji než srbský konkurent v poslední době vypadali i Mercado a Kuol. A vlastně není divu, když Birmančevič přiznal, že ho i v první části sezony brzdily nespecifikované patálie.
„Poslední půlrok jsem odehrál s chronickou bolestí,“ vysvětloval fanouškům, proč ze soustředění v Marbelle odcestoval předčasně. „První zákrok jsem podstoupil už v listopadu, teď druhý – aby se povedlo bolest zmírnit. Díky a vzhůru za dalšími výhrami!“
O ty už se bude rvát v modrém dresu Getafe.
